Domněnka potvrzena: aerobní cvičení je pro revmatiky nejen účinné, ale i bezpečné
13. 8. 2010
Francouzští vědci prokázali, že aerobní cvičení je bezpečné pro lidi trpící revmatoidní artritidou i jinými revmatickými nemocemi. Spolu se zlepšením funkce srdce a plic zmírňuje bolesti kloubů, a tím zlepšuje kvalitu života těchto pacientů.
Aerobní cvičení zlepšuje funkci srdce a plic. Pro revmatiky je ale vítanou novinkou i to, že pomáhá zmírnit bolesti kloubů.
Revmatoidní artritida postihuje až 1 % populace na celém světě. Pozitivní dopad aerobního cvičení by tak ovlivnil velké množství lidí. S tímto cílem se ve Francii rozhodli provést výzkum vlivu aerobního cvičení na revmatiky. Podílelo se na něm přes tisíc revmatiků ve věku od 44 do 68 let. Polovina jich cvičila, polovina ne. Srovnání obou skupin pak přineslo zajímavé výsledky.
Zdravější srdce i klouby
Jaký má aerobní cvičení vliv na příznaky revmatoidní artritidy, to bylo hlavní otázkou výzkumu. Porovnáváním obou skupin revmatiků se zjistilo, že s lepší kondicí srdce a plic se navíc zmírňují i kloubní bolesti a zlepšuje jejich pohyblivost. Tento příznivý efekt aerobního cvičení byl pro revmatiky překvapivý, a i když nebyl nijak výrazný, přesto ho uvítali s nadšením.
Dvě a půl hodiny týdně pro zdraví
Americká revmatologická společnost uvádí, že aerobní cvičení je prospěšné pro každého, včetně lidí s revmatoidní artritidou. Doporučuje 150 minut aerobního cvičení střední intenzity týdně. Nejvhodnější jsou tzv. bezpečné formy aerobního cvičení – chůze, aerobní tanec nebo např. cvičení ve vodě. Tato cvičení také pomáhají revmatikům snížit jejich váhu, a tím také zátěž kloubů, zlepšují spánek, náladu a celkovou fyzickou kondici.
Jednoduché aerobní cvičení tak revmatikům nejen prospívá, ale žádným způsobem je nepoškozuje, a je tedy vzhledem k jejich nemoci zcela bezpečné.
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
Obléci si košili, zapnout zip nebo zavázat tkaničky je něco, o čem většina z nás ani nepřemýšlí. Jiné je to ve chvíli, kdy při zapínání knoflíčků pociťujeme silnou bolest prstů a zapnout si zip se stává nemožným. A co teprve taková chůze v botách na podpatku! I s těmito omezeními se ale můžete blýsknout vkusným a moderním outfitem.
Revmatoidní artritida je nepříjemné zánětlivé onemocnění kloubů, které se bez vhodné léčby zhoršuje. Nejúčinnější, ale ne všemocnou terapií jsou bezesporu léky. Existuje však i řada nefarmakologických postupů. Nejefektivnějším krokem ovšem bývá kombinace obojího.
Rostoucí počet pacientů s revmatoidní artritidou, u kterých se po nějaké době zároveň rozvinula cukrovka 2. typu, vedl vědce k zamyšlení. Je možné, že mezi oběma nemocemi existuje nějaká spojitost?
U některých pacientů má revmatoidní artritida cyklický průběh. Příznaky se mohou na několik týdnů, ale i let výrazně zmírnit, nebo dokonce mohou vymizet. Pak se vrátí v období, kterému říkáme vzplanutí. To může trvat také různě dlouho. Jak tuto etapu zvládnout?
