Lázeňské kúry jsou pro revma ideální, vyzkoušejte je i vy
24. 10. 2013
V léčbě revmatické artritidy se uplatňuje nejen užívání protizánětlivých léků, ale také fyzioterapie, rehabilitace a balneoterapie v lázních. Ty jsou vhodné zejména pro pacienty, u nichž má nemoc mírnější průběh.
V léčbě revmatické artritidy se uplatňuje nejen užívání
protizánětlivých léků, ale také fyzioterapie, rehabilitace a
balneoterapie v lázních. Ty jsou vhodné zejména pro pacienty, u nichž má
nemoc mírnější průběh.
Koupele i zábaly prospívají
Nejčastější procedury, které se při terapii revmatických onemocnění v lázeňské péči využívají, jsou následující:
Rehabilitace. Jde
o léčebnou tělesnou výchovu, jejímž smyslem je provádět pravidelně a
správně určitá cvičení. Ta mají za cíl udržet pohyblivost v kloubech a
zabránit ochabnutí svalů.
Fyzikální léčba. Sem spadá elektroléčba, biolampa, infračervené záření, kryoterapie, magnetoterapie, laser a ultrazvuk.
Balneoterapie. Do této skupiny patří především léčivé bahenní a minerální kúry.
Vodoléčebné procedury. Nejznámější jsou perličková koupel, vířivá masáž, skotské střiky apod.
Léčba minerální vodou
Balneoterapie
se používá pro řadu činností spojených s léčbou „spa“, včetně vodních
lázní, minerálních koupelí, bahenních koupelí či pití minerálních vod a
dalších. Jde vlastně o specifické použití přirozeně se vyskytující
termální minerální vody. Patří sem tedy i koupání v této přírodní
vodě. Minerály můžou obsahovat síru, sodík, bikarbonát, hořčík a spoustu
dalších prospěšných látek.
Porada s lékařem je nutná
Pobyt
v minerální vodě je zejména pro pacienty s artritidou velmi prospěšný –
zmírňuje bolest kloubů a tím zlepšuje i psychický stav a imunitní
systém. Přesto je zapotřebí dávat pozor, protože při některých teplých
procedurách se může „oživit“ zánět. O vhodnosti lázeňské léčby by měl
tedy vždy rozhodnout váš ošetřující lékař.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Škola není pro dítě jen místem učení a vzdělávání, ale podílí se i na jeho společenských či sportovních aktivitách. Pokud kvůli chronické chorobě nemůže dítě delší dobu školu navštěvovat, často kromě znalostí ztratí i své místo v kolektivu spolužáků a kamarádů. Čím delší taková absence je, tím déle a obtížněji se po návratu vše vrací k normálu.
„Revma“ má většina lidí spojeno s pokročilým věkem. Určitá forma této nemoci ale místo dospělých a seniorů cílí na děti. Jmenuje se juvenilní idiopatická artritida (JIA). Naučit se s touto nemocí žít museli i Jana a Josef, rodiče dvou synů. A především starší z jejich potomků Dan, kterému byla JIA diagnostikována v necelých pěti letech.
Akutní stadia revmatoidní artritidy se léčí mnohdy glukokortikoidy. Glukokortikoidy, ale i revmatoidní artritida způsobují řídnutí kostí. Jak ulevit pacientovi od nepříjemných obtíží, a zároveň ochránit jeho kosti?
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
O cílené léčbě se často mluví jako o terapii budoucnosti. Mnozí pacienti trpící artritidou nebo lupénkou by tato slova jistě potvrdili. I jim totiž preparáty v podobě inhibitorů TNF-alfa velmi pomáhají. S jakými neduhy konkrétně si tyto léky poradí?
