Lázeňské kúry jsou pro revma ideální, vyzkoušejte je i vy
24. 10. 2013
V léčbě revmatické artritidy se uplatňuje nejen užívání protizánětlivých léků, ale také fyzioterapie, rehabilitace a balneoterapie v lázních. Ty jsou vhodné zejména pro pacienty, u nichž má nemoc mírnější průběh.
V léčbě revmatické artritidy se uplatňuje nejen užívání
protizánětlivých léků, ale také fyzioterapie, rehabilitace a
balneoterapie v lázních. Ty jsou vhodné zejména pro pacienty, u nichž má
nemoc mírnější průběh.
Koupele i zábaly prospívají
Nejčastější procedury, které se při terapii revmatických onemocnění v lázeňské péči využívají, jsou následující:
Rehabilitace. Jde
o léčebnou tělesnou výchovu, jejímž smyslem je provádět pravidelně a
správně určitá cvičení. Ta mají za cíl udržet pohyblivost v kloubech a
zabránit ochabnutí svalů.
Fyzikální léčba. Sem spadá elektroléčba, biolampa, infračervené záření, kryoterapie, magnetoterapie, laser a ultrazvuk.
Balneoterapie. Do této skupiny patří především léčivé bahenní a minerální kúry.
Vodoléčebné procedury. Nejznámější jsou perličková koupel, vířivá masáž, skotské střiky apod.
Léčba minerální vodou
Balneoterapie
se používá pro řadu činností spojených s léčbou „spa“, včetně vodních
lázní, minerálních koupelí, bahenních koupelí či pití minerálních vod a
dalších. Jde vlastně o specifické použití přirozeně se vyskytující
termální minerální vody. Patří sem tedy i koupání v této přírodní
vodě. Minerály můžou obsahovat síru, sodík, bikarbonát, hořčík a spoustu
dalších prospěšných látek.
Porada s lékařem je nutná
Pobyt
v minerální vodě je zejména pro pacienty s artritidou velmi prospěšný –
zmírňuje bolest kloubů a tím zlepšuje i psychický stav a imunitní
systém. Přesto je zapotřebí dávat pozor, protože při některých teplých
procedurách se může „oživit“ zánět. O vhodnosti lázeňské léčby by měl
tedy vždy rozhodnout váš ošetřující lékař.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Revmatické nemoci jsou chronické zánětlivé choroby, při nichž se imunitní systém obrátí proti vlastnímu tělu. Řadíme mezi ně více než stovku různých onemocnění, která postihují nejenom pohybový aparát, ale i další orgánové systémy. I přesto, že nejde o vzácné nemoci, panuje o nich celá řada mýtů.
Přestože je revmatoidní artritida v první řadě kloubním onemocněním, nezřídka ovlivňuje také psychiku nemocného. Kromě skutečnosti, že se jedná o chronickou a obtížně léčitelnou chorobu, mohou k jistým duševním neduhům přispívat také některé léky.
Opalování má možná vedle negativních dopadů i jeden pozitivní: podle nového zjištění by mohly mít starší ženy, které mají pravidelný přísun slunečního záření, nižší riziko rozvoje revmatoidní artritidy.
Artritické nemoci s sebou kromě bolestí přináší pacientovi většinou i problémy s hybností. Může jít o ranní ztuhlost kloubů nebo omezení rozsahu pohybu končetiny. Při bolestech kloubů na nohách však existuje poměrně jednoduchý úlevný recept. Stačí začít více chodit.
