Lázeňské kúry jsou pro revma ideální, vyzkoušejte je i vy
24. 10. 2013
V léčbě revmatické artritidy se uplatňuje nejen užívání protizánětlivých léků, ale také fyzioterapie, rehabilitace a balneoterapie v lázních. Ty jsou vhodné zejména pro pacienty, u nichž má nemoc mírnější průběh.
V léčbě revmatické artritidy se uplatňuje nejen užívání
protizánětlivých léků, ale také fyzioterapie, rehabilitace a
balneoterapie v lázních. Ty jsou vhodné zejména pro pacienty, u nichž má
nemoc mírnější průběh.
Koupele i zábaly prospívají
Nejčastější procedury, které se při terapii revmatických onemocnění v lázeňské péči využívají, jsou následující:
Rehabilitace. Jde
o léčebnou tělesnou výchovu, jejímž smyslem je provádět pravidelně a
správně určitá cvičení. Ta mají za cíl udržet pohyblivost v kloubech a
zabránit ochabnutí svalů.
Fyzikální léčba. Sem spadá elektroléčba, biolampa, infračervené záření, kryoterapie, magnetoterapie, laser a ultrazvuk.
Balneoterapie. Do této skupiny patří především léčivé bahenní a minerální kúry.
Vodoléčebné procedury. Nejznámější jsou perličková koupel, vířivá masáž, skotské střiky apod.
Léčba minerální vodou
Balneoterapie
se používá pro řadu činností spojených s léčbou „spa“, včetně vodních
lázní, minerálních koupelí, bahenních koupelí či pití minerálních vod a
dalších. Jde vlastně o specifické použití přirozeně se vyskytující
termální minerální vody. Patří sem tedy i koupání v této přírodní
vodě. Minerály můžou obsahovat síru, sodík, bikarbonát, hořčík a spoustu
dalších prospěšných látek.
Porada s lékařem je nutná
Pobyt
v minerální vodě je zejména pro pacienty s artritidou velmi prospěšný –
zmírňuje bolest kloubů a tím zlepšuje i psychický stav a imunitní
systém. Přesto je zapotřebí dávat pozor, protože při některých teplých
procedurách se může „oživit“ zánět. O vhodnosti lázeňské léčby by měl
tedy vždy rozhodnout váš ošetřující lékař.
Jedná se o dvě naprosto odlišné nemoci, ovšem s podobnými názvy – ty pletou hlavu laické veřejnosti i studentům medicíny. Společné mají jen jedno: vznikají v případě, kdy se imunita vymkne kontrole.
Stejně jako každý rok i letos spadá na 12. říjen Světový den artritidy. A podobně jako v předchozích letech má i letošní ročník své téma. Tentokrát je to „Living Better, Ageing Well“, které lze přeložit jako „Žít lépe, stárnout důstojně“.
Lupénka je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především kůži. Podle odhadů se s ní potýkají zhruba 2–3 % populace, kterým může nepříjemně zasahovat do života. Prozatím nemáme žádný lék, který by lupénku dokázal zcela vyléčit, ale i tak existuje celá řada možností, jak ji dostat pod kontrolu. A to včetně neustále se rozvíjející cílené biologické léčby.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Lidově řečeno revma je autoimunitní onemocnění, které vyvolává zánět kloubů. Projevuje se převážně ranní ztuhlostí, únavou nebo teplotami. Přestože tato choroba není úplně vzácná, moc se o ní neví. Pojďme vyvrátit pár dezinformací a nahradit je ověřenými fakty.
