Lázeňské kúry jsou pro revma ideální, vyzkoušejte je i vy
24. 10. 2013
V léčbě revmatické artritidy se uplatňuje nejen užívání protizánětlivých léků, ale také fyzioterapie, rehabilitace a balneoterapie v lázních. Ty jsou vhodné zejména pro pacienty, u nichž má nemoc mírnější průběh.
V léčbě revmatické artritidy se uplatňuje nejen užívání
protizánětlivých léků, ale také fyzioterapie, rehabilitace a
balneoterapie v lázních. Ty jsou vhodné zejména pro pacienty, u nichž má
nemoc mírnější průběh.
Koupele i zábaly prospívají
Nejčastější procedury, které se při terapii revmatických onemocnění v lázeňské péči využívají, jsou následující:
Rehabilitace. Jde
o léčebnou tělesnou výchovu, jejímž smyslem je provádět pravidelně a
správně určitá cvičení. Ta mají za cíl udržet pohyblivost v kloubech a
zabránit ochabnutí svalů.
Fyzikální léčba. Sem spadá elektroléčba, biolampa, infračervené záření, kryoterapie, magnetoterapie, laser a ultrazvuk.
Balneoterapie. Do této skupiny patří především léčivé bahenní a minerální kúry.
Vodoléčebné procedury. Nejznámější jsou perličková koupel, vířivá masáž, skotské střiky apod.
Léčba minerální vodou
Balneoterapie
se používá pro řadu činností spojených s léčbou „spa“, včetně vodních
lázní, minerálních koupelí, bahenních koupelí či pití minerálních vod a
dalších. Jde vlastně o specifické použití přirozeně se vyskytující
termální minerální vody. Patří sem tedy i koupání v této přírodní
vodě. Minerály můžou obsahovat síru, sodík, bikarbonát, hořčík a spoustu
dalších prospěšných látek.
Porada s lékařem je nutná
Pobyt
v minerální vodě je zejména pro pacienty s artritidou velmi prospěšný –
zmírňuje bolest kloubů a tím zlepšuje i psychický stav a imunitní
systém. Přesto je zapotřebí dávat pozor, protože při některých teplých
procedurách se může „oživit“ zánět. O vhodnosti lázeňské léčby by měl
tedy vždy rozhodnout váš ošetřující lékař.
Revmatické nemoci jsou závažný zdravotní problém, o tom není sporu. Některé z nich však představují pro svého nositele také břemeno estetické. Patří k nim i systémová sklerodermie.
Těhotné ženy s revmatoidní artritidou jsou ohroženy předčasným porodem. Narozené děti těchto žen mají také častěji nízkou porodní hmotnost. S těmito výsledky přichází nový výzkum dánských lékařů.
Bolest v dolní části zad, ranní ztuhlost, záněty končetinových kloubů a svalových úponů, ale také poruchy vidění. Poměrně vzácná forma autoimunitního onemocnění páteřních kloubů může mít řadu projevů, které nemusí vést ke stanovení správné diagnózy. Obzvláště když na rentgenových snímcích nejsou patrné zánětlivé změny v oblasti páteře.
Tvrdé podkožní útvary o velikosti hrášku až vlašského ořechu, které se typicky objevují v blízkosti kloubů. I tak se může projevit revmatoidní artritida. Naštěstí nejde o neléčitelný problém. Léčebných možností existuje dokonce několik.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Revmatická artritida a borrelióza jsou si podobné víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Příznaky těchto dvou onemocnění tak mohou poplést hlavu i zkušeným lékařům. Navíc existuje teorie, která tvrdí, že borrelióza může stát za vznikem artritidy.
