Vitamín D hraje důležitou roli v průběhu osteoporózy. Jeho nedostatek v zimních měsících může být velmi nebezpečný. Kosti řídnou a častěji dochází ke zlomeninám.
Když kosti slábnou
Přichází zima a s ní i studené počasí a kluzké ulice. To je období zvýšeného počtu úrazů a zlomenin. Stav částečně zodpovědný za tyto úrazy se nazývá osteoporóza, lidově známá jako řídnutí kostí. Při osteoporóze ubývá kostního minerálu a tím slábne struktura kosti. Taková kost se pak může zlomit působením mnohem menší síly než zdravá kost. Výskyt tohoto onemocnění s různým stupněm závažnosti v naší populaci je velký.
Osteoporóza má řadu rizikových faktorů:
výskyt onemocnění v rodině,
menopauza, tedy období po trvalém ukončení menstruace,
poruchy menstruačních cyklů,
užívání některých léků – sem patří i řada léků na revmatickou artritidu,
nízký příjem vápníku,
nedostatek vitamínu D,
nedostatek fyzické aktivity,
kouření,
nadměrné užívání alkoholu.
Krizové období hlavně v zimě
Z rizikových faktorů si v zimě zasluhuje pozornost mimo jiné hlavně nedostatek vitamínu D. Tento vitamín pomáhá organismu vstřebávat vápník z potravy. Vápník je spolu s fosfátem základním minerálem kostní hmoty. Pokud nemáme dostatek vápníku, nemůže náš organismus vytvářet dostatek kostní hmoty a naše kosti řídnou.
Vitamín D je za běžných okolností vytvářen v našem organismu, konkrétně v kůži působením přímého slunečního záření. Takto vzniklý vitamín se ukládá v našem tělesném tuku. Během léta, kdy se opalujeme a nosíme letní oblečení, které kůži tolik nezakrývá, se tvoří dostatek vitamínu. V zimě je počasí studené a my se oblékáme do několika vrstev oblečení a snažíme se zakrýt každý holý kus kůže, čímž bráníme tvorbě vitamínu D. Proto organismus začíná čerpat vitamín ze zásob v tukové tkáni. Tato zásoba ovšem není dostatečná, aby pokryla spotřebu vitamínu přes celé zimní období. Vyčerpání zásob nastává během několika týdnů.
Hlídejte si zásoby „déčka“
Řídnutí kostí z nedostatku vitamínu D probíhá i u zdravého člověka, ale nedosáhne takové úrovně, aby způsobilo nějaké závažnější obtíže. U nemocného s osteoporózou, kde už nějaké prořídnutí je přítomné, to však může způsobit vážné komplikace. Proto je důležité hlídat si přes zimu příjem vitamínu D a případně i použít nějaké doplňky stravy s tímto vitamínem.
Wellness procedury pomáhají navodit tělesnou i duševní pohodu a jejich obliba každým rokem stoupá. Svými proklamovanými blahodárnými účinky lákají také jedince léčící se s revmatickými chorobami. Jde o dobrý doplněk k terapii, anebo je lepší se jim vyhnout?
Revmatoidní artritida je jen obtížně léčitelné autoimunitní onemocnění. Lékaři se doposud revmatoidní artritidu nejrůznějšími způsoby snažili především zpomalit a ulevit nemocnému od tolik omezujících obtíží, především od bolesti. Dnes dokážou mnohem více. Mají totiž k dispozici biologickou neboli cílenou léčbu.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covid-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Mj. na to jsme se zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Revmatoidní artritida patří mezi autoimunitní onemocnění, u kterých si dosud odborníci nejsou jisti, co přesně je způsobuje. Dosud je známo několik rizikových faktorů, včetně genetických, které se na vzniku revmatoidní artritidy podílejí. Jak ale přesně ke spuštění chorobného procesu dochází, zatím nikdo neví.
Ultrafialovému záření ze slunce se dávají za vinu oční poškození, popáleniny nebo rakovina kůže. Nyní se ale ukazuje nové riziko: vznik některých autoimunitních onemocnění!
