Bolest při revmatoidní artritidě bývá úporná a chronická. Lékař musí rozhodnout, jak ji bude efektivně řešit. Některé léky na tlumení potíží si může koupit pacient sám, jiné jsou pouze na předpis.

Bolest je varovné znamení těla, které tak odpovídá na aktuální či potenciální poškození tkáně. Z tohoto, v počáteční fázi prospěšného příznaku se ovšem při jeho dlouhodobém přetrvávání stává zdroj fyzického, ale také duševního utrpení nemocného. S tím souvisí i omezení jeho aktivit v osobním životě a v práci. 

Aby artritida neomezovala

Jedním z druhů bolesti je ta revmatická, která bývá součástí různých onemocnění pohybového aparátu. Mezi ně patří i revmatoidní artritida, která je doprovázená chronickými potížemi s klouby – problémy tedy trvají déle než tři měsíce. Taková bolest omezuje pohyb a tím i veškeré aktivity postiženého, což může vést až ke vzniku deprese. Problém s klouby je u revmatoidní artritidy způsoben nitrokloubním zánětem, může se ale jednat i o mimokloubní původ. Tehdy bolest vychází ze zánětu nervů, poškození kostí a porušení okostice, která je protkána nervy, a tudíž velmi citlivá. Při hledání způsobu, jak obtíže zmírnit, je pro lékaře mimo jiné důležité následující:

• zda je bolest vyvolaná pouze pohybem, či se dostavuje i v klidu;
• jaké jsou doprovodné projevy (teplota, slabost, deprese, nechutenství apod.);
• do jaké míry nemoc znemožňuje pacientovi plnohodnotný osobní a pracovní život.

Pomalý nástup  

V případě, kdy obvyklá terapie nezabírá či má nemoc všeobecně horší průběh, lékař nasadí dražší léky ze skupiny biologických léčiv. Tyto přípravky ovlivňují imunitní systém a blokují činnost některých jeho buněk. To je důležité, protože revmatoidní artritida je označovaná jako nemoc autoimunitního původu, kdy imunitní systém produkuje protilátky proti buňkám vlastního těla a cílená léčba tento proces omezuje a potlačuje. Účinek biologik ovšem nastupuje postupně, v řádu týdnů až měsíců, a bolest je třeba do té doby potlačit podáváním analgetik.

Dostupná úleva 

Léky tlumící bolest lze rozdělit zhruba do pěti skupin. Přípravky z prvních tří skupin je možno v rámci samoléčby koupit v lékárně i bez předpisu. Je ale vhodné o jejich užívání informovat ošetřujícího lékaře, aby nedošlo k nechtěnému působení mezi léky či ke zvýraznění nežádoucích účinků přípravku předepsaného odborníkem. Volně prodejná jsou některá nesteroidní antirevmatika, přípravky obsahující paracetamol a topické přípravky. 

1. Paracetamol 

Patří v případě revmatoidní artritidy k opomíjenějšímu léčivu, a to proto, že nemá protizánětlivý dopad. Nicméně je ho možné pro jeho analgetické působení nasadit v jednotlivé dávce jednoho gramu. Kladem paracetamolu je, že nedráždí žaludeční sliznici. Negativem je jeho možný játra poškozující účinek (což je zvláště nebezpečné u alkoholiků a pacientů s nemocnými játry) a snazší možnost předávkování. Někdy se paracetamol kombinuje s kofeinem, který zvyšuje jeho analgetický účinek, jindy s kyselinou acetylsalicylovou a kofeinem.

2. Nesteroidní antirevmatika

Mají analgetický a rovněž protizánětlivý účinek, bohužel negativně působí na sliznici žaludečního traktu a nesmějí je užívat pacienti s poruchou srážlivosti krve. K volně prodejným patří léky obsahující účinnou látku ibuprofen, diklofenak, naproxen a klasickou kyselinu acetylsalicylovou, někdy v kombinaci s kofeinem. 

3. Topické přípravky 

Většinou jde se o masti, gely a krémy s obsahem nesteroidních antirevmatik. V případě revmatoidní artritidy bude přínos těchto přípravků méně výrazný než u jiných nemocí kloubního aparátu, ale v rámci samoléčby je možné je používat. 

Recept nutný!  

Na předpis jsou bez výhrad tzv. semiopioidy a opioidy.  

• Semiopioidy. Silná analgetika s účinkem blízkým opiátům, tzv. „poloviční opiáty“. Patří sem zejména tramadol, v menší míře dihydrokodein. Tramadol je strukturou blízký morfinu, ale nemá jeho nežádoucí účinky – netlumí dýchání a většinou nevyvolává psychickou závislost. Někdy je tramadol kombinován s paracetamolem, což zesiluje analgetický účinek. Nicméně někteří pacienti si i na tramadol vypěstovali návyk, jako příklad lze uvést pacientky s poruchou příjmu potravy.
• Opioidy. Přípravky lidově označované jako opiáty se původně používaly u nádorových bolestí, dnes je jejich nasazení již širší. V případě revmatoidní artritidy by připadaly do úvahy hydrokodon, oxykodon, morfin a fentanyl. Jejich používání u revmatických bolestí se v současnosti výrazně zvýšilo. Odborníci však stále diskutují, zda přínos pro nemocného převažuje riziko vzniku závislosti.  

Chronickou bolest lze tlumit i nefarmakologickými metodami: vhodná je například elektroterapie, laseroterapie, termoterapie a kryoterapie (léčba teplem/chladem) a magnetoterapie.

(tda)

Zdroj:  zdravi.e15.cz