Pokud jste těhotná nebo o graviditě uvažujete, musíte vzít v potaz i svoji nemoc. Léčba revmatoidní artritidy totiž může vaše těhotenství ovlivnit. Na druhou stranu jiný stav může mít někdy pozitivní dopady na příznaky choroby.
Imunita v klidu
Hodně žen, které trpí revmatoidní artritidou, a přijdou do jiného stavu, zjistí, že se příznaky onemocnění náhle vytratily. Navíc se zdá, že revmatoidní artritida nemá žádný vliv na početí či udržení těhotenství. Čím to je? Vědci si zázračné vymizení obtíží vysvětlují tím, že imunita ženy je vzhledem k přítomnosti plodu v těhotenství utlumena. Kvůli tomu obranný systém ani neútočí na struktury vlastního těla – tedy na klouby. Na co si ovšem budoucí matka musí dávat pozor, je medikace. Ne každý lék je totiž pro nastávající maminku a plod rostoucí v děloze vhodný.
S léky opatrně
Ne každá žena má to štěstí, že ji bolesti kloubů v jiném stavu opustí. Až 50 % pacientek musí i v těhotenství brát preparáty mírnící zánět. Odborníci se shodují na tom, že bezpečné jsou steroidy užívané ve druhém a třetím trimestru. I když nevadí ani při kojení, přesto existují jistá rizika. Sice ženě ani miminku neublíží, zvyšují však hladinu krevního cukru a krevní tlak. S vysokým tlakem roste i riziko tzv. preeklampsie (závažná komplikace těhotenství, která může vyústit v křeče a ohrožení života dítěte i matky). Proto musí být budoucí matka stále pod lékařským dohledem. Užívání steroidů dále může vést ke zvýšené ztrátě kostní tkáně – dodávejte proto tělu vápník a vitamín D.
Žijte zdravě
Trpíte-li revmatoidní artritidou, je v těhotenství důležité ohlídat více než jindy:
zdravou stravu – je to důležité pro přiměřené přibírání na váze,
dostatek pohybu – pokud lékař neurčí jinak, klidně dále cvičte,
omezení kouření a alkoholu – máte-li tyto neřesti, je nutné se jich zbavit,
ústní hygienu – výzkumy prokázaly, že pacienti trpící revmatoidní artritidou mají dvakrát vyšší riziko rozvoje chorob dásní (což se pojí s rizikem předčasného porodu).
Po porodu se nelze ihned vrátit k původní léčbě, dokud dítě kojíte. Látky totiž přecházejí do mléka a touto cestou do těla kojence.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Bolest při revmatoidní artritidě bývá úporná a chronická. Lékař musí rozhodnout, jak ji bude efektivně řešit. Některé léky na tlumení potíží si může koupit pacient sám, jiné jsou pouze na předpis.
U některých pacientů má revmatoidní artritida cyklický průběh. Příznaky se mohou na několik týdnů, ale i let výrazně zmírnit, nebo dokonce mohou vymizet. Pak se vrátí v období, kterému říkáme vzplanutí. To může trvat také různě dlouho. Jak tuto etapu zvládnout?
Kdo považuje běh na lyžích za sport vhodný jen pro seniory, je na velkém omylu. Běžecké lyžování splňuje všechny předpoklady ideální sportovní disciplíny. Je vhodné doslova pro každého,
Většina pacientů trpících revmatickou nemocí hledá cesty, jak se vypořádat s bolestmi. Může nám ulevit teplo? Ovlivňuje revmatickou bolest naše psychika? Jak nám dokážou pomoci lékaři a co můžeme pro zlepšení udělat my sami? Na otázky nám odpověděla MUDr. Marta Olejárová, CSc., z Revmatologické kliniky 1. lékařské fakulty a Revmatologického ústavu.
Revmatoidní artritida je obecně považována za chronické celoživotní onemocnění. Díky moderní léčbě však dochází u řady nemocných k dramatickému zlepšení projevů a zpomalení průběhu onemocnění. Cílem současné léčby je kromě zlepšení kvality života nemocných také dosažení remise, tedy stavu, při kterém dochází k ústupu příznaků nemoci.
