Zaklonit hlavu a pozorovat mraky na obloze, vyndat knížku z horní police, ohlédnout se za sebe – pro zdravého člověka jde o běžné činnosti, které vykonává samozřejmě.
Řada lidí má s Bechtěrevovou chorobou spojenou představu ztuhlých a bolestivých zad. Pro ty, kteří se s touto diagnózou setkají poprvé, jde zpravidla o veliký šok. Bechtěrevova nemoc neboli ankylozující spondylitida je chronické revmatické onemocnění, při kterém dochází k opakovaným vzplanutím zánětu postihujícího především obratle i jiné klouby.
Přitom ale existují způsoby, jak průběh nemoci ovlivnit. Pacienti sami by se měli soustředit především na tři věci:
Udržet se v pohybu – je důležité provádět pravidelně (nejlépe každý den) cvičení a rehabilitaci zaměřenou na pohyblivost páteře i dalších kloubů.
Mít váhu pod kontrolou – nadváha znamená zbytečnou zátěž pro klouby i páteř a urychluje postižení, ke kterému dochází vlivem zánětlivé aktivity nemoci.
Přestat kouřit – kouření podporuje zánět v těle, a proto kuřáci trpí častějšími vzplanutími choroby.
Bechtěrevova nemoc se objevuje často u mladých jedinců, a to již ve druhé nebo třetí dekádě života. Následkem zánětlivých změn při nepříznivém průběhu nemoci může být v posledním stadiu i absolutní ztuhlost páteře a invalidita u relativně mladých lidí. Průběh nemoci je ale naštěstí možno ovlivnit a této situaci zabránit. Kromě výše uvedených zásad je důležité, aby byl každý bechtěrevik v péči revmatologa, jenž zvolí vhodnou léčbu. Slibných výsledků u ankylozující spondylitidy dosahuje biologická léčba, která umožňuje zachování kvality života a nevratné změny v důsledky zánětu minimalizuje.
Po prášcích na bolest sáhne občas každý z nás. Ovšem lidé sužovaní některou z revmatických nemocí jich zkonzumují vhledem k síle svých obtíží daleko více.
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Sedět delší dobu za počítačem nebo u volantu je nápor i na relativně zdravou tělesnou schránku. Jak nepříjemné to pak musí být pro lidi trpící Bechtěrevovou nemocí?
O kvalitě dovolené často rozhodují detaily, a to nejen u lidí trpících tzv. Bechtěrevovou nemocí. Přečtěte si, na co všechno byste při plánování výletu neměli zapomenout.
