Jedním z typických projevů Bechtěrevovy nemoci je bolest v dolních partiích zad. Ta ale může doprovázet mnohá jiná onemocnění. Jak lékaři poznají, že se jedná skutečně o toto revmatologické onemocnění?
Prvním krokem k odhalení jakéhokoliv problému je důkladný rozhovor, který lékař s nemocným provede. V případě Bechtěrevovy choroby pak odborníkovy otázky obvykle odhalí, že:
potíže (zejména bolesti zad) začaly před 35. rokem věku,
rozvíjely se postupně,
přetrvávají po dobu delší než 3 měsíce,
jsou spojeny s ranní ztuhlostí, která obvykle trvá déle než hodinu,
zlepšují se cvičením.
Vyšetření ještě v ordinaci
Dále lékař pátrá po podobných obtížích, které se mohou vyskytovat mezi ostatními rodinnými příslušníky. Trpí-li dotyčný skutečně Bechtěrevovou chorobou, obvykle se najde ještě někdo z příbuzných s tímto či jiným typem revmatologického onemocnění. Další vodítko lékaři poskytne jednoduché fyzikální vyšetření, které provede přímo na místě. S využitím speciálních manévrů zkontroluje zejména schopnost rozvíjení páteře a hrudníku, která bývá při bechtěrevovi narušena.
Co nevidí oko, ukáže rentgen
Potvrzení diagnózy umožňuje nález změn typických pro Bechtěrevovu chorobu při vyšetření páteře a křížokyčelního skloubení rentgenem. Pokud je tento nález negativní, a lékař má přesto podezření na zmíněné onemocnění, pošle nemocného na vyšetření magnetickou rezonancí. Pomocí té je možné odhalit chorobu v jejím časném stadiu.
Důkazy nalezené v krvi
Také u této nemoci se lékaři spoléhají na vyšetření krve. Svůj zájem směřují především na ukazatele zánětu, které bývají u bechtěreviků zvýšené. Možné je také provést genetické testy, které potvrdí až u 95 % nemocných pozitivní antigen HLA-B27. Je však důležité vědět, že tento antigen vlastní i mnoho lidí, u nichž se onemocnění z různých důvodů během života nikdy nerozvine.
Nonradiografická spondylartritida je počínající revmatický zánět v páteři, který ještě není vidět na klasickém rentgenovém snímku. Odhalit ho je možné pouze díky magnetické rezonanci. Jak ukazuje klinický výzkum, s léčbou této choroby se nevyplácí otálet.
O aktuální formě chřipky, tedy té prasečí, již byly popsány stohy papíru. Médii proběhla řada poplašných informací a lékařské ordinace jsou plné. Jak se však postavit k tomuto onemocnění, pokud trpíte Bechtěrevovou nemocí?
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Ztuhlá záda a kyčle, bolesti kloubů či únava. Každý se někdy takhle cítí, jsou však bohužel lidé, pro které je tento stav každodenní realitou. Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je chronické zánětlivé onemocnění kloubů spadající do kategorie revmatických chorob, které nemocným umí připravit nepříjemné chvilky.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je jednou z mnoha forem artritidy. Pro spoustu nemocných se může stát doslova noční můrou. Zejména tehdy, když se večer chystají usnout.
Bechtěrevova choroba je značně individuální. Zatímco někteří nemocní žijí řadu let, aniž by je nemoc významněji omezovala v aktivitě, jiní se záhy po stanovení diagnózy stávají invalidními.
