Pacienti s Bechtěrevovou chorobou, pozor na to, co jíte!
3. 3. 2012
Ankylozující spondylitida je chronické kloubní onemocnění charakterizované zánětem kloubů, bolestivostí a ztuhlostí především v dolní části zad. S postupující nemocí dochází ke ztrátě pružnosti.
Dbejte na správný jídelníček
Dost onemocnění, která se projevují zánětem, lze zmírnit změnou jídelníčku. Proto je vhodné zamyslet se nad tím, co jíte. Doporučení odborníků zní takto:
Je prokázáno, že například škodlivé tuky zvyšují riziko vzniku zánětu kloubů – omezte je.
Snižte příjem potravin živočišného původu, zejména červeného masa – živočišné produkty obsahují látku zvanou kyselina arachidonová, která zvyšuje hladinu zánětu v těle.
Omezte také konzumaci alkoholu na dvě skleničky týdně.
Pokuste se více vyhýbat cukru a soli.
Eliminujte alergenní potraviny
Mnoho lidí reaguje na některé potraviny tak, že se u nich zvyšuje riziko zánětu v těle. Doporučuje se proto zavést takzvanou eliminační dietu. Tou se identifikují a vyloučí potraviny, na které je pacient citlivý. Vyhnout byste se měli především mléčným výrobkům, cukru, vejcím, kofeinu a červenému masu, a to aspoň po dobu tří týdnů. Po této době vraťte jednu potravinu zpět do jídelníčku a sledujte nepříznivé příznaky. Pokud se vrátí nebo zhorší, pak tuto potravinu vyřaďte aspoň na tři měsíce. Teprve pak s ní opět zkuste experimentovat.
A ještě nezapomeňte:
Pacienti s Bechtěrevovou chorobou by měli zvýšit konzumaci nezpracovaných potravin s důrazem na ovoce, zeleninu a celozrnné výrobky, a to pro vysoký podíl vitaminů a minerálů.
Rostlinné steroly, které se v ovoci a zelenině nacházejí, pomáhají regulovat imunitní odpověď a snižují zánět. Dobrými zdroji jsou luštěniny, sója a mořské plody.
Omega-3-mastné kyseliny jsou také prospěšné, najdete je ve lněném semínku a v rybách, jako je losos či makrela.
Denně byste měli vypít 8 až 10 sklenic vody, protože i ta pomáhá zmírnit zánět v kloubech.
Nezapomínejte na vitamin D a vápník, vždyť osteoporóza je časté sekundární onemocnění, které se pojí s Bechtěrevovou nemocí.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je jednou z mnoha forem artritidy. Pro spoustu nemocných se může stát doslova noční můrou. Zejména tehdy, když se večer chystají usnout.
Bechtěrevova choroba je značně individuální. Zatímco někteří nemocní žijí řadu let, aniž by je nemoc významněji omezovala v aktivitě, jiní se záhy po stanovení diagnózy stávají invalidními.
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Pacientku Evu začala Bechtěrevova nemoc poprvé trápit v těhotenství a po porodu se projevy choroby zhoršily, a tak vyhledala odborníky. Proč se zrovna u této ženy autoimunitní revmatické onemocnění objevilo a jaké další rizikové faktory přispívají k jeho vzniku?
Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je závažné a svými projevy život omezující chronické autoimunitní onemocnění revmatoidního charakteru. Průlom v terapii jejích těžkých forem přineslo až zavedení cílené biologické léčby. Ačkoli ani s využitím těchto moderních léčiv není možné Bechtěrevovu chorobu zcela vyléčit, jejich vliv na kvalitu života pacientů je obrovský a umožňuje jim návrat k plnohodnotnému životu.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
