Novinky

Nemusíte být bechtěrevik, aby Vás bolela záda

Nemusíte být bechtěrevik, aby Vás bolela záda

Naši vzdálení předkové se pohybovali nejčastěji po všech čtyřech končetinách. Se vzpřímením postavy najednou vznikly nové požadavky na páteř.

Naši vzdálení předkové se pohybovali nejčastěji po všech čtyřech končetinách. Tomu byla uzpůsobena i jejích páteř. Se vzpřímením postavy najednou vznikly nové náročné požadavky na její stabilitu i funkci. Došlo k poměrně rychlé změně jejího tvaru z obloukovité na dvakrát esovitě prohnutou. Daní za tuto rychlou a náročnou změnu jsou tak časté a obtížně léčitelné bolesti zad.

Příčin bolesti zad může být mnoho

Počet lidí sužovaných bolestmi zad se stále zvyšuje. Odhaduje se, že aspoň jednou za život trpí problémy s páteří nejméně 80 % lidí.Ještě výhružnější je procento popisující výskyt bolestí zad u dětí - 75 %. Bolesti zad se vyskytují dokonce ještě častěji než bolesti hlavy.

Bolest zad může být náhlá (akutní) nebo dlouhodobá (chronická). Jako akutní jsou označovány všechny případy, kdy průběh bolestí nepřesáhne dobu třech měsíců. O chronické bolesti zad se mluví tehdy, trvá-li déle než tři měsíce, nebo vyskytne-li se akutní bolest nejméně dvakrát za rok. Zdravotní i sociální význam bolestí zad je obrovský a stále se zvětšuje. Důkazem je již jen skutečnost, že jsou vůbec nejčastější příčinou pracovní neschopnosti.

Projevy

Bolesti zad jsou nejčastěji lokalizovány jen do určitého úseku páteře - krční hrudní nebo bederní. Bolesti často vyzařují do okolí, jsou spojeny s omezením hybnosti páteře a závisí na pohybu a námaze. Bolesti zad jsou nepříjemné, často nás však nijak zásadně neohrožují. Někdy mohou být však příznakem vážného onemocnění. Takové bolesti mají většinou určité charakteristické znaky.

Varovným příznakem jsou zejména:
  • Bolesti zad v klidu a v noci - mohou být projevem zánětlivého nebo nádorového postižení.
  • Bolesti zad spojené s poruchami hybnosti a citlivosti končetin nebo s poruchou vyprazdňování - mohou být projevem vážného poškození nervů.
  • Bolesti zad spojené s bolestmi břicha.
  • Bolesti zad spojené se zvýšenou teplotou - mohou být projevem celkového nebo místního zánětlivého postižení.

Co dělat, když Vás bolí záda?

Pro akutní zklidnění náhlých bolestí je obvykle nejúčinnější klid, úlevová poloha na lůžku a aplikace suchého tepla. Dlouhodobé užívání léků proti bolesti není možné doporučit. Léčba bolesti neřeší podstatu onemocnění. Navíc každé užívání léků je spojeno s možným výskytem nežádoucích účinků.

Pokud se vyskytnou náhlé bolesti signalizující postižení míšního nervu - bolest spojená s poruchou hybnosti a citlivosti, poruchy vyprazdňování - je nutná neprodlená návštěva lékaře.

Jaká je léčba?

Lékař Vám při první návštěvě nejdříve pečlivě vyšetří celou páteř. Zhodnotí její zakřivení a rozsah pohybu, pohmatem prověří napětí svalů v nejbližším okolí páteře. Dále obvykle vyšetří hybnost a citlivost Vašich končetin a základní šlachové reflexi.

U nezávažných bolestí zad se obvykle doporučuje pouze krátkodobý klid na lůžku a podávání léků proti bolesti. Ukazuje se totiž, že při pracovní neschopnosti a dlouhodobém klidu se až pětkrát zvyšuje riziko dlouhodobého přetrvávání obtíží a „útěku“ nemocného do invalidního důchodu.

Léčba se v zásadě liší u bolestí krátkodobých, které netrvají déle než jeden týden a u bolestí trvajících delší období.

U krátkodobých bolestí je vhodná úlevová poloha na lůžku, aplikace suchého tepla na bolestivé místo, podávání léků proti bolesti. Po ústupu bolestí následuje další rehabilitační péče - učení základních cviků na posílení svalového korzetu, cviky ve vodě, plavání.

U bolestí trvajících déle než jeden týden Vám lékař provede důkladné vyšetření páteře. Zhotoví rentgenový snímek, zajistí Vám neurologické vyšetření a odebere krev na průkaz případného zánětu. Dále je potom možné možno doplnit další speciální vyšetření jako je vyšetření pomocí počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MRI), popřípadě odběrem mozkomíšního moku tzv. lumbální punkcí.

Léčba dlouhodobých bolestí závisí na typu odhalené příčiny. Zahrnuje široké spektrum od jednoduchých cviků přes nejrůznější podpůrné protetické pomůcky až po náročné neurochirurgické výkony.

Jak si pomůžete sami

Většina bolestí zad je způsobena nevhodným životním režimem. Nedostatek fyzické aktivity, nevhodná zátěž na páteř při práci, používání nevhodných židlí a lůžek. Ani se sportem se to ovšem nemá přehánět. Neúměrná nevyvážená zátěž na páteř vede jen k dalšímu prohlubování obtíží.

Vhodnou tělesnou aktivitu, volbu židle, pracovního stolu i lůžka je vhodné konzultovat s odborníkem - rehabilitačním pracovníkem nebo ergoterapeutem.

Zdroj: www.ulekare.cz

Hodnocení článku:
(2447 hodnocení - 3,6 z 5)

Další doporučené články

Pacienti s Bechtěrevovou chorobou, pozor na to, co jíte!

Pacienti s Bechtěrevovou chorobou, pozor na to, co jíte!

Ankylozující spondylitida je chronické kloubní onemocnění charakterizované zánětem kloubů, bolestivostí a ztuhlostí především v dolní části zad. S postupující nemocí dochází ke ztrátě pružnosti.
3. 3. 2012 Bechtěrevova nemoc
Máte bechtěreva? Na lyžování raději zapomeňte

Máte bechtěreva? Na lyžování raději zapomeňte

Jen co na dveře zaklepe zima, už čekáme, až napadne první sníh a zamrznou rybníky. Pak totiž ke slovu přijdou sporty, jako jsou lyžování a bruslení. Oba tyto sporty jsou sice populární, bohužel ale ne příliš vhodné pro každého...
4. 1. 2010 Bechtěrevova nemoc
Potíže se zrakem při bechtěrevovi? Rychle k očaři!

Potíže se zrakem při bechtěrevovi? Rychle k očaři!

Ankylozující spondylitida je nepříjemné onemocnění, které vede k chronickému zánětu kloubů páteře a kloubu křížokyčelního. Zasáhnout však může také plíce, ledviny, srdce nebo oči.
22. 6. 2017 Bechtěrevova nemoc
Bechtěrevici by měli cvičit každý den, večer i ráno, říká fyzioterapeutka

Bechtěrevici by měli cvičit každý den, večer i ráno, říká fyzioterapeutka

Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
26. 5. 2020 Bechtěrevova nemoc
Bechtěrevova choroba: Jaké jsou rizikové faktory pro její rozvoj?

Bechtěrevova choroba: Jaké jsou rizikové faktory pro její rozvoj?

Pacientku Evu začala Bechtěrevova nemoc poprvé trápit v těhotenství a po porodu se projevy choroby zhoršily, a tak vyhledala odborníky. Proč se zrovna u této ženy autoimunitní revmatické onemocnění objevilo a jaké další rizikové faktory přispívají k jeho vzniku?
29. 10. 2020 Bechtěrevova nemoc
Inzerce: