Opálená kůže se sice stala módním trendem, ale existuje také řada lidí, kteří využívají sluneční paprsky k tomu, aby si tak vytvořili dostatek vitaminu D. O něm je totiž známo, že pomáhá udržovat zdravé kosti.
Proč je vitamin D tak důležitý?
Tato látka je zcela nezbytná k udržení zdraví našich kostí a svalů. Podporuje vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě, reguluje mineralizaci kostí, zvyšuje pevnost zubů, slouží k prevenci osteoporózy či křivice u dětí a hraje také roli v prevenci rakoviny tlustého střeva a prostaty.
Jak vitamin D vzniká?
Vitamin D vzniká v kůži, pokud je vystavena slunečnímu záření. Samozřejmě jej také můžeme získat z některých potravin, jako je například margarín, fortifikované mléčné výrobky, ryby, vejce nebo játra. Bohužel v těchto potravinách je vitamin D pořád v relativně malých dávkách a k udržení potřebných hladin zpravidla nepostačuje.
Kolik slunce je tedy zapotřebí…
V letních měsících se touto otázkou prakticky nemusíte zabývat. Stačí se několik minut denně pohybovat venku a nechat sluneční paprsky dopadat na obličej a paže.
V jarních a podzimních měsících pořád ještě slunečné dny nejsou výjimkou a stačí nám pak zhruba 10–15 minut na slunci 2–3× týdně. V zimě pak doplňujeme vitamin D ze stravy či formou doplňkových preparátů.
A co když trpím revmatickou chorobou?
V takovém případě je potřeba najít dokonalou rovnováhu. Nesnažte se za každou cenu vystavovat se paprskům, ale raději se poraďte se svým lékařem. Hladinu vitaminu D lze zjistit jednoduchým krevním testem, a pokud bude potřeba, je možné si chybějící látku doplnit například ve formě tablet nebo injekcí.
Pokud máte revmatickou chorobu, měli byste také zapomenout na solária, v současné době prošla nejrůznější varování na toto téma snad všemi médii.
Stává se vám často, že vás bolest zad doslova vyřadí z provozu? Může se jednat o banalitu, která za pár dní pomine. Ale nezřídka jde o signál naznačující, že je v těle něco v nepořádku.
Velká část z více než 80 tisíc lidí, které u nás trápí revmatická onemocnění, je v produktivním věku, v podobě juvenilní idiopatické artritidy se ale vyskytují i u dětí. Potřebnou změnu pohledu na současnou léčbu revmatoidní artritidy nastartovala kampaň Revma výzva, díky níž se podařilo prosadit úhradu biologické léčby už ve stadiu střední závažnosti onemocnění. Jak moc důležitý je tento krok pro pacienty a co dalšího jim pomáhá, se dozvíte v rozhovoru s Editou Müllerovou, předsedkyní pacientské organizace Revma Liga Česká republika, z.s.
V léčbě revmatické artritidy se uplatňuje nejen užívání protizánětlivých léků, ale také fyzioterapie, rehabilitace a balneoterapie v lázních. Ty jsou vhodné zejména pro pacienty, u nichž má nemoc mírnější průběh.
Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní onemocnění. To znamená, že některé buňky imunitního systému se vymykají kontrole a poškozují tkáně vlastního těla. Pro tuto chorobu je charakteristické poškození kloubů, ale vzácné není ani postižení jiných orgánů.
Revmatoidní artritida i o něco méně známá psoriatická artritida jsou choroby charakteristické postižením kloubů. V obou případech je na vině imunitní systém, který napadá zdravé buňky vlastního organismu. Přesto se jedná o odlišná onemocnění a jako k takovým je nutné k nim přistupovat. V následujících řádcích budou popsány společné rysy obou chorob i znaky, pomocí kterých je možné je od sebe odlišit.
