Pod pojmem revmatoidní artritida si nejčastěji představujeme onemocnění, které trápí hlavně malé klouby rukou a zápěstí. Tato choroba se však může projevit na mnoha místech těla, nevyjímaje velké klouby v rameni, koleni nebo kyčli.
Problémy s kyčlí obvykle přicházejí až časem
Postižení velkých kloubů ale obvykle nastupuje později než potíže s menšími klouby. Nejčastějším příznakem jejich poškození je bolest, která má obvykle tupý charakter a objevuje se v tříslech, na vnější straně stehna nebo na hýždích. Typické je, že je nejsilnější ráno a s fyzickou aktivitou se postupně zmírňuje. Nicméně příliš velká námaha může obtíže naopak i zhoršit. Kloubní bolest může být provázena ztuhlostí, otoky nebo nepříjemným pocitem v oblasti stehen či třísel. Mezi dalšími příznaky lze zmínit i únavu, ztrátu chuti k jídlu a postižení dalších kloubů. Potíže mohou přicházet postupně nebo se objevit všechny najednou.
Pomáhají léky i rehabilitace
Při léčbě revmatoidní artritidy se sledují dva základní cíle – zmírnit příznaky onemocnění a zabránit jejich zhoršení a poškození kloubů. Na výběr je z několika skupin léků. Používají se nesteroidní antirevmatika, kortikoidy a přípravky cílené léčby. Při revmatoidní artritidě je důležitá i pravidelná rehabilitace, protože
cvičení posiluje svaly, které poskytují oporu kloubům,
pohyb napomáhá tomu, aby klouby zůstaly dostatečně pružné.
Navíc během fyzioterapie se můžete naučit, jak se co nejlépe hýbat, abyste zabránili bolesti a zraněním, ergoterapie zase nabízí způsob, jak se vypořádat s běžnými denními aktivitami, jako je například oblékání, vaření nebo uklízení. Vycházková hůl, chodítko, dlouhá lžíce na boty a různé další kompenzační pomůcky přitom mohou být velmi užitečnými pomocníky.
Aktivní život operací nekončí
Chirurgický zákrok může pomoci zachovat funkci kloubu nebo předcházet ztrátě hybnosti. Bývá doporučován nejčastěji v případech, kdy pacient pociťuje krutou bolest anebo když kloubní postižení způsobuje nehybnost kloubu. Často bývá doporučována úplná náhrada kyčelního kloubu. Odhaduje se, že až u 80 % revmatiků operace přináší dobré výsledky i v dlouhodobém měřítku, tj. 12–15 let po operaci.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
Zdravý a uspokojivý sex upevňuje pouto mezi partnery. Může se však stát, že se k vám vplíží chronická choroba, jako například artritida, která sexuální život znesnadňuje. I to lze zvládnout. Poradíme vám jak. Artritida je onemocněním, které se vyznačuje různými příznaky, jež znepříjemňují denní život. Mezi ně patří bolest a nadměrná únava a vyskytovat se může i deprese.
Revmatoidní artritida se v České republice objevuje u jednoho procenta populace. Postihuje tak zhruba sto tisíc lidí. Nejčastěji tímto zánětlivým onemocněním trpí ženy, které mají dědičné predispozice. V pořadu U lékaře o revmatoidní artritidě mluvil profesor Jiří Vencovský - předseda české revmatologické společnosti Jana Evangelisty Purkyněho, který zároveň pracuje v revmatologickém ústavu v Praze.
Myslete na své zdraví. Pečujte o své tělo. Tyto věty dnes a denně vidíme a slyšíme takřka na každém kroku. Zdaleka ne každý si však tyto rady bere k srdci. Přitom pár hodin týdně stačí na to, abyste se cítili mnohem lépe. U lidí s revmatoidní artritidou to platí dvojnásob.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Nad diagnózou „revma“ u dětí lidé často žasnou. Revma je podle všeobecných představ totiž nemocí vyššího věku a postihuje především seniory. Revmatické onemocnění se přitom dětem a dospívajícím nevyhýbá. Jeho projevy se ale mohou výrazně lišit od revma dospělých.
