Inhibitory Janusovy kinázy – naděje pro pacienty s revmatoidní artritidou
3. 5. 2018
Nová skupina léčivých přípravků určená pro léčbu artritidy se nazývá inhibitory Janusovy kinázy. Tyto léky mají jednu velkou výhodu – mohou se užívat ústy, takže je uvítá každý revmatik, kterému vadí pravidelné injekce.
Inhibitory Janusovy kinázy jsou na světě teprve pár let. Poprvé byly registrovány v USA v roce 2012. Jsou velkou nadějí pro pacienty, u kterých nezabírá klasická syntetická nebo biologická léčba, případně klasickou syntetickou léčbu netolerují. Žádný lék na světě nevyhovuje každému. Co jednoho zachrání, to na druhého vůbec neúčinkuje, a třetímu to může dokonce i ublížit.
Jak účinkují?
Podkladem revmatických onemocnění je zánět. Jde o složitý proces, kterého se účastí různé buňky a látky. Ty spolu komunikují prostřednictvím mnoha faktorů. Svolávají se, regulují svoji aktivitu – bez komunikačních spojek zkrátka nemůže zánět probíhat. Právě bílkoviny zvané Janusovy kinázy jsou důležitými prvky této komunikace. A inhibitory jsou v tomto případě látky, které komunikaci v zánětu narušují. Je to jako když přestřihnete telefonní dráty nebo přehradíte dálnici. Komunikace se zastaví, zánět se zmírní a postupně může i zaniknout. Zůstane odříznutý od zásobování a zcela bez pomoci. Inhibitory Janusovy kinázy se od biologické léčby liší. Biologické léky jsou velké molekuly, podávají se injekčně, zatímco inhibitory Janusovy kinázy jsou malé syntetické molekuly, které potlačují zánět uvnitř buňky a podávají se ve formě tablet ústy.
Další šance
S každým novým lékem, který přibude do arzenálu revmatologické léčby, jsme zase o krok blíž situaci, že už nikdo nezůstane bez účinné pomoci.
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Lidé s nemocnými klouby skoro nepotřebují předpověď počasí. Jeho změnu jim „hlásí“ bolavá kolena, ramena, kyčle, páteř i drobné klouby prstů. V zimě se přitom bolest stává téměř nesnesitelnou. Poradíme, jak na ni vyzrát.
Revmatoidní artritida je dlouhodobé a komplikované onemocnění především kvůli tomu, že dosud není známa jeho příčina. Ze stejného důvodu není proto snadná ani jeho léčba. Lékaři volí tzv. léčbu symptomatickou, která ovlivňuje příznaky (symptomy) nemoci, ale vlastní vyvolávající příčinu samozřejmě nevyřeší
O mnoha onemocněních se tradují různé mýty, zkazky a polopravdy. Nejinak je tomu i u revmatických zánětů. Platí například, že revma je nemocí starých a bolí při něm jenom klouby?
