Inhibitory Janusovy kinázy – naděje pro pacienty s revmatoidní artritidou
3. 5. 2018
Nová skupina léčivých přípravků určená pro léčbu artritidy se nazývá inhibitory Janusovy kinázy. Tyto léky mají jednu velkou výhodu – mohou se užívat ústy, takže je uvítá každý revmatik, kterému vadí pravidelné injekce.
Inhibitory Janusovy kinázy jsou na světě teprve pár let. Poprvé byly registrovány v USA v roce 2012. Jsou velkou nadějí pro pacienty, u kterých nezabírá klasická syntetická nebo biologická léčba, případně klasickou syntetickou léčbu netolerují. Žádný lék na světě nevyhovuje každému. Co jednoho zachrání, to na druhého vůbec neúčinkuje, a třetímu to může dokonce i ublížit.
Jak účinkují?
Podkladem revmatických onemocnění je zánět. Jde o složitý proces, kterého se účastí různé buňky a látky. Ty spolu komunikují prostřednictvím mnoha faktorů. Svolávají se, regulují svoji aktivitu – bez komunikačních spojek zkrátka nemůže zánět probíhat. Právě bílkoviny zvané Janusovy kinázy jsou důležitými prvky této komunikace. A inhibitory jsou v tomto případě látky, které komunikaci v zánětu narušují. Je to jako když přestřihnete telefonní dráty nebo přehradíte dálnici. Komunikace se zastaví, zánět se zmírní a postupně může i zaniknout. Zůstane odříznutý od zásobování a zcela bez pomoci. Inhibitory Janusovy kinázy se od biologické léčby liší. Biologické léky jsou velké molekuly, podávají se injekčně, zatímco inhibitory Janusovy kinázy jsou malé syntetické molekuly, které potlačují zánět uvnitř buňky a podávají se ve formě tablet ústy.
Další šance
S každým novým lékem, který přibude do arzenálu revmatologické léčby, jsme zase o krok blíž situaci, že už nikdo nezůstane bez účinné pomoci.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Jestliže většinu lidí trápí před dlouho plánovaným výletem nebo dovolenou nanejvýše nějaká ta cestovní horečka, nemocné s revmatickým onemocněním provází obvykle řada jiných obav.
Revmatoidní artritida nepostihuje zdaleka jen klouby. Může zasáhnout i jiné části těla, proto bychom ji spíše měli nazývat revmatickou nemocí. Ani postižení plic nebývá zřídkavé a může být i velmi vážné.
S nadcházejícím jarem se blíží i období velkého úklidu. Ten může ale pro některé nemocné znamenat nepředstavitelnou překážku. Například lidé s artritidou díky své omezené hybnosti zkrátka nemohou vykonávat všechny činnosti tak efektivně jako zdraví jedinci.
Bolest v dolní části zad, ranní ztuhlost, záněty končetinových kloubů a svalových úponů, ale také poruchy vidění. Poměrně vzácná forma autoimunitního onemocnění páteřních kloubů může mít řadu projevů, které nemusí vést ke stanovení správné diagnózy. Obzvláště když na rentgenových snímcích nejsou patrné zánětlivé změny v oblasti páteře.
Možné léčebné účinky marihuany jsou v posledních letech diskutovány stále častěji. Američtí vědci nedávno zveřejnili studii, která odhalila prospěšný vliv hlavní psychoaktivní složky této rostliny na průběh některých autoimunitních chorob.
