Inhibitory Janusovy kinázy – naděje pro pacienty s revmatoidní artritidou
3. 5. 2018
Nová skupina léčivých přípravků určená pro léčbu artritidy se nazývá inhibitory Janusovy kinázy. Tyto léky mají jednu velkou výhodu – mohou se užívat ústy, takže je uvítá každý revmatik, kterému vadí pravidelné injekce.
Inhibitory Janusovy kinázy jsou na světě teprve pár let. Poprvé byly registrovány v USA v roce 2012. Jsou velkou nadějí pro pacienty, u kterých nezabírá klasická syntetická nebo biologická léčba, případně klasickou syntetickou léčbu netolerují. Žádný lék na světě nevyhovuje každému. Co jednoho zachrání, to na druhého vůbec neúčinkuje, a třetímu to může dokonce i ublížit.
Jak účinkují?
Podkladem revmatických onemocnění je zánět. Jde o složitý proces, kterého se účastí různé buňky a látky. Ty spolu komunikují prostřednictvím mnoha faktorů. Svolávají se, regulují svoji aktivitu – bez komunikačních spojek zkrátka nemůže zánět probíhat. Právě bílkoviny zvané Janusovy kinázy jsou důležitými prvky této komunikace. A inhibitory jsou v tomto případě látky, které komunikaci v zánětu narušují. Je to jako když přestřihnete telefonní dráty nebo přehradíte dálnici. Komunikace se zastaví, zánět se zmírní a postupně může i zaniknout. Zůstane odříznutý od zásobování a zcela bez pomoci. Inhibitory Janusovy kinázy se od biologické léčby liší. Biologické léky jsou velké molekuly, podávají se injekčně, zatímco inhibitory Janusovy kinázy jsou malé syntetické molekuly, které potlačují zánět uvnitř buňky a podávají se ve formě tablet ústy.
Další šance
S každým novým lékem, který přibude do arzenálu revmatologické léčby, jsme zase o krok blíž situaci, že už nikdo nezůstane bez účinné pomoci.
Lidé trpící artritidou mají v závislosti na typu a závažnosti svého postižení různé zdravotní, osobní i emoční potřeby. Jejich nemoc může být natolik závažná, že se neobejdou bez pomoci svého okolí. Má-li být tato pomoc účinná, je třeba ji zacílit správným směrem.
Revmatologická onemocnění se bohužel nevyhýbají ani dětem. Dokazuje to juvenilní idiopatická artritida, chronické onemocnění postihující jedince mladší 16 let. Také v jeho léčbě se uplatňuje cílená terapie. Je ale její podávání pro děti bezpečné?
Škola není pro dítě jen místem učení a vzdělávání, ale podílí se i na jeho společenských či sportovních aktivitách. Pokud kvůli chronické chorobě nemůže dítě delší dobu školu navštěvovat, často kromě znalostí ztratí i své místo v kolektivu spolužáků a kamarádů. Čím delší taková absence je, tím déle a obtížněji se po návratu vše vrací k normálu.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Léčba revmatoidní artritidy zdaleka nespočívá pouze v užívání medikamentů. Nápomocná může být rovněž rehabilitace, fyzikální léčba a přírodní léčba, za kterou můžete docházet ambulantně nebo ji v intenzivnější podobě využívat během pobytu v lázních. Co lze od takové terapie očekávat?