Novinky - revmatoidní artritida

Na ergoterapii mají nárok v podstatě všichni pacienti s revmatickými nemocemi

Na ergoterapii mají nárok v podstatě všichni pacienti s revmatickými nemocemi

S čím vším pomáhá pacientům s revmatickými nemocemi ergoterapie? Co konkrétně mohou lidé očekávat při návštěvě ergoterapeuta a jaké pomůcky jim uhradí zdravotní pojišťovna? Odpovědi nejen na tyto praktické otázky nám poskytla ergoterapeutka Bc. Hana Šmucrová z pražského Revmatologického ústavu.

Jak byste přiblížila ergoterapii a jaké možnosti nabízí pacientům s revmatickým onemocněním?

Naším cílem je umožnit revmatickým pacientům, aby byli v maximální možné míře soběstační a nezávislí při výkonu běžných denních činností. Dokážeme pomoci řešit jejich soběstačnost v personálních činnostech, konkrétně při oblékání, sebesycení (stravování), zajištění základní hygieny nebo mobility. V rámci instrumentálních denních činností pomáháme pacientům zvládnout vaření, běžný denní úklid, sociální interakce, cestování nebo nakupování. Podstatnou součástí ergoterapie je zlepšování funkce horní končetiny, konkrétně úchopové funkce ruky, jemné motoriky, rozsahu pohybu v kloubech nebo svalové síly horní končetiny. Důležitou součástí terapie je edukace pacientů v rámci technik zaměřených na ochranu kloubů, management únavy, školu zad, ergonomii domácího a pracovního prostředí pacienta.

Chtěla bych připomenout, že práce ergoterapeuta funguje na bázi evidence-based medicine, tedy medicíny založené na nejnovějších důkazech. Při práci často využíváme aktuální výzkumy, například k účinnosti jednotlivých metodik. A jsme tak nuceni se celý život vzdělávat, protože ergoterapie je obor, který se stále vyvíjí. Při léčbě zohledňujeme doporučení Evropské ligy proti revmatismu (European League Against Rheumatism – EULAR), Americké koleje revmatologů (American College of Rheumatology – ACR) nebo České revmatologické společnosti ČLS JEP.

 I v akutní fázi lze začít cvičit

Jak se revmatický pacient dostane k ergoterapeutovi?

Cest, jak může být pacientovi předepsána ergoterapie, je více. Vždy je třeba, aby léčbu indikoval odborný lékař. Nejčastěji pacientovi ergoterapii a rehabilitaci doporučí jeho revmatolog nebo rehabilitační lékař. Ergoterapie a fyzioterapie probíhají formou ambulantní i lůžkovou.

Kde všude tedy působí ergoterapeuti? 

Ve zdravotnických zařízeních s ambulantní i lůžkovou péčí. Můžou to být jak obecná, tak specifická rehabilitační oddělení, například ARO, chirurgie nebo ortopedie. A také pediatrie, protože revmatická onemocnění se týkají i dětských pacientů. Současně ale najdete ergoterapeuty také v domovech pro seniory. Ergoterapeut může spolupracovat i s úřadem práce v rámci ergodiagnostiky a pracovní rehabilitace.   

Kteří pacienti s revmatickým onemocněním mají na ergoterapii nárok?

Téměř všichni a v každém stadiu onemocnění, pokud revmatolog uzná, že by danému pacientovi léčba mohla pomoci. I v akutní fázi se můžeme snažit snížit otoky a pomaličku, pasivními pohyby začít ruku rozhýbávat, polohovat ji a postupně přidávat aktivní cvičení.

Je třeba před zahájením ergoterapie podstoupit nějaká konkrétní vyšetření?

Pacient musí projít standardním vyšetřením u revmatologa nebo rehabilitačního lékaře. Ten ověří, kde má pacient konkrétní problémy a jako jedno z možných řešení může navrhnout nefarmakologickou léčbu – fyzioterapii, fyzikální terapii a ergoterapii.

Ergoterapie na míru pacientů s revmatoidní artritidou

V jakých fázích revmatoidní artritidy je ergoterapie nejpřínosnější?

Ergoterapeut dokáže pacientovi pomoci téměř kdykoliv. Při práci s revmatickými pacienty samozřejmě vždy musíme striktně zohlednit aktuální stav pacienta. Nemoc se často proměňuje. Musíme reflektovat, jakou aktivitu vykonával pacient před terapií, aktuální bolesti kloubů jsou často ovlivněné změnou počasí. Sledujeme, kdy bolest pacientovi narušuje výkon běžných denních, pracovních a volnočasových činností nebo třeba spánek. Podle konkrétní situace pak musíme přizpůsobit léčbu. Začít se dá v kterékoliv fázi. Můžeme to přiblížit na práci s korálky, která je v rámci kreativních činností součástí terapie. Na začátku je ruka oteklá, bolí a úchopová funkce je špatná. Proto ji začneme procvičovat s většími korálky, s nimiž je činnost jednodušší. Až se ruka začne zlepšovat, postupně budeme používat menší korálky a cvičit tak jemnější motoriku.   

Jak prakticky probíhá setkání s ergoterapeutem?

Na začátku pacienta vyšetříme. Prostřednictvím specifických testů zjistíme konkrétní míru omezení funkce horních končetin, jako je hybnost jednotlivých kloubů, svalová síla, úchopová funkce ruky, jemná motorika nebo třeba citlivost v horních končetinách. Stanovíme míru soběstačnosti pacienta. Například pokud má pacient omezenou hybnost v ramenním kloubu, projeví se problémy s oblékáním, protože nedokáže zvednout horní končetinu. S pacientem si tak utřídíme, které činnosti zvládne zajistit a kterých není schopen. Na základě toho si nastavíme plán. To znamená, že si stanovíme konkrétní cíle, například zvýšit rozsah pohybu v ramenním kloubu, snížit bolest, zvýšit svalovou sílu atd. Doporučíme kompenzační pomůcky, poradíme, jak upravit domácí nebo pracovní prostředí, naučíme ho techniky, jak chránit poškozené klouby a běžné denní činnosti vykonávat správným způsobem. K dispozici během terapií bývá také cvičná kuchyně nebo koupelna, kde je možné trénovat konkrétní činnosti, jako vaření nebo přesuny do vany atp. 

S jakými pomůckami ergoterapie pracuje? Případně, které z nich hradí pojišťovna?

Využíváme klasické kompenzační pomůcky pro úpravu prostředí, například sedačky na vanu, protiskluzové podložky, madla, nástavce na toaletu atd. Ty jsou buď částečně, nebo plně hrazeny pojišťovnou. Revmatickým pacientům často pomohou také specifické kompenzační pomůcky pro soběstačnost, speciální příbory, hřebeny nebo mycí houby s rozšířenou nebo prodlouženou rukojetí. Dále například speciální nože a prkénka pro přípravu jídla. Pomůcek je celá řada. Bohužel, tyto pomůcky pro soběstačnost pojišťovnou hrazeny nejsou a pacienti si je pořizují z vlastních prostředků. Běžné pomůcky, jako francouzské hole, podpažní berle nebo chodítka, může předepsat revmatolog i rehabilitační lékař. Dražší specifické pomůcky, jako polohovací postele nebo elektrické vozíky, musí být předepsány rehabilitačním lékařem. Ty poté musí schválit revizní lékař a zdravotní pojišťovna.

Celou řadu nástrojů využíváme také přímo při ergoterapii. Pacientům pomáhají míčky pro facilitaci (zesílení nervové aktivity), terapeutické fazole pro zvýšení citlivosti rukou, terapeutická hmota s různou tuhostí pro nácvik úchopu a svalové síly horních končetin.

Vhodná je i skupinová forma terapie

V jaké frekvenci léčba obvykle probíhá a jak dlouho trvá?

Záleží na aktuálním zdravotním stavu pacienta. V praxi je obvyklé, že pacient absolvuje jednou nebo dvakrát za rok sérii zhruba 6 terapií. Jedná se o průběžnou činnost, protože revmatická onemocnění jsou chronická onemocnění a v čase se vyvíjejí.  

Jaká zlepšení může pacient očekávat po absolvování ergoterapie ve fyzické a psychické rovině?

Díky ergoterapii dochází ke zlepšení fyzického stavu a celkové kondice. Soběstační pacienti také znovu získají sebevědomí. V ergoterapii využíváme i skupinovou formu terapie, různé kreativní činnosti, které dokážou ovlivnit nejen funkční schopnost horní končetiny, ale také zlepšit psychický stav pacienta. Lidé s podobnými těžkostmi se potkají a můžou společně sdílet své zkušenosti a vzájemně se motivovat. Dobře tu funguje sounáležitost a psychická podpora. Klíčová je edukace v rámci technik zaměřených na ochranu kloubů nebo management únavy. Ergoterapeut může pomoci překonat limity při výkonu povolání. Dětem dokáže poradit s výběrem školy a budoucí profese.  

Jak probíhá spolupráce mezi ergoterapeutem a revmatologem, případně dalšími specialisty? 

Ergoterapie je součástí léčebné rehabilitace revmatických pacientů. Péče je komplexní a podílí se na ní celý tým odborníků. Ergoterapeut úzce spolupracuje s revmatologem, rehabilitačním lékařem a také s fyzioterapeutem a zdravotní sestrou. Ke spolupráci může být přizván i psycholog nebo sociální pracovník. Léčbu primárně indikuje revmatolog nebo rehabilitační lékař. Ergoterapeut by s ním měl komunikovat a dávat mu zpětnou vazbu, například o tom, jak pacient léčbu snáší, jak postupuje její vývoj nebo k jakým změnám došlo.

Podpora blízkých je vždy důležitá

Je do procesu ergoterapie zapojena i rodina pacienta?

Ano, rodina nebo další blízcí lidé mohou léčbě výrazně pomoci. Každý pacient je jinak psychicky nastavený, každý přichází z jiného prostředí, ale podpora je vždy důležitá. V případě dětí je klíčová spolupráce s rodiči. Pokud pacient nemá vůli spolupracovat, je možné obrátit se na rodinu a poradit se o nejvhodnějším postupu. Současně bych chtěla připomenout, že využíváme sdílené rozhodování pacienta, to znamená, že terapie není direktivní. Probíhá tak, že navrhujeme plán, ke kterému se pacient vyjádří. A jeho finální podoba je o společném nastavení krátkodobých a dlouhodobých cílů s pacientem.     

Je v současné době práce ergoterapeutů nějak ovlivněna omezeními souvisejícími s koronavirem?

I my jsme ovlivněni aktuálním vývojem, jako všechna zdravotnická zařízení. Musíme zajistit zvýšenou míru hygieny a chránit pacienty. Dezinfikujeme všechny pomůcky. Zdravotníci musí mít během terapie respirátor, pacienti roušku. My pracujeme v rukavicích, pacienti si dezinfikují ruce. A také doposud neprobíhala skupinová terapie.

(nik)

Hodnocení článku:
(46 hodnocení - 2,9 z 5)

Další doporučené články

Chcete předejít artritidě? Vsaďte na kojení!

Chcete předejít artritidě? Vsaďte na kojení!

Zda se u člověka během života rozvine revmatoidní artritida, či nikoliv, to může ovlivnit řada okolností. Vedle těch genetických hraje roli mnoho faktorů vnějších. Jedním z nich je zřejmě i skutečnost, zda žena v minulosti kojila, nebo ne. Alespoň to tvrdí nedávno provedená čínská studie.
13. 10. 2014 Revmatoidní artritida
Poznejte plíživé příznaky revmatoidní artritidy včas!

Poznejte plíživé příznaky revmatoidní artritidy včas!

Revmatoidní artritida je onemocnění, které začíná plíživě a pomalu a jeho příznaky se následně stupňují v průběhu mnoha týdnů a měsíců. Poznejte přicházející artritidu včas a vyrazte k lékaři co nejdříve!
23. 5. 2016 Revmatoidní artritida
Revma se nevyhýbá ani slavným

Revma se nevyhýbá ani slavným

Kromě věhlasu a mnohdy pohnutých osudů spojuje mnoho známých osobností napříč časem i jedno onemocnění – revmatoidní artritida. Podívejte se, kdo se s touto nemocí také potýkal.
30. 6. 2014 Revmatoidní artritida
Revmatoidní artritida souvisí s rizikem předčasného porodu

Revmatoidní artritida souvisí s rizikem předčasného porodu

Těhotné ženy s revmatoidní artritidou jsou ohroženy předčasným porodem. Narozené děti těchto žen mají také častěji nízkou porodní hmotnost. S těmito výsledky přichází nový výzkum dánských lékařů.
19. 1. 2015 Revmatoidní artritida
Vzpírání může zlepšit onemocnění kloubů

Vzpírání může zlepšit onemocnění kloubů

Je to tak. Vzpírání těžších břemen může podle vědců pomoci bolavým kloubům. Zejména pak u lidí trpících revmatoidní artritidou. Tvrdí to britští vědci. Trénink zahrnuje periodické zvyšování váhy při cvičení, což zlepší funkce svalů a následně i kloubů.
6. 6. 2010 Revmatoidní artritida