Revmatoidní artritida postihuje nejen klouby samotné, ale i tkáně kolem – šlachy a svaly. Je to onemocnění dlouhodobé a bolestivé. Řada pacientů popisuje zhoršení svých obtíží v souvislosti se změnou počasí, zvláště pak se snížením venkovní teploty.
Chlad pravděpodobně ovlivňuje nervová vlákna
Přestože zkušenosti mnoha nemocných dávají za pravdu faktu, že artritida se často „ozývá“ v zimním období, ve skutečnosti lékaři nevědí s jistotou, proč tomu tak je. Existuje ale řada teorií. Jednou z nich je tvrzení, že chlad přispívá ke zvýšení citlivosti nervových vláken umístěných v kloubním pouzdře a vlivem změn v atmosférickém tlaku jsou tato vlákna napínána, což následně vede k bolesti.
Více jíme, málo cvičíme
V zimě se také lidé obvykle chovají o trochu jinak než v teplejších měsících. Mají tendenci méně cvičit, a o to více jíst. To má nezřídka za následek nárůst váhy, čímž klouby nepochybně trpí. Nejohroženější jsou v tomto smyslu páteř, kolena a klouby nohou, protože je na ně kladen nejvyšší tlak.
Klouby bez pohybu tuhnou
Kloubní chrupavky jsou z hlediska výživy odkázány na takzvanou synoviální tekutinu, která je omývá. V případě, že je díky nedostatečnému pohybu tato tekutina nedostatečně „promazává“, chrupavky se poškodí a kloub se zjednodušeně řečeno „zadře“. Klouby mají u revmatoidní artritidy sklon k rychlému zatuhnutí. Proto je důležité nenechat je dlouho odpočívat a naopak je nutné pravidelně cvičit. Zlepší se tak rozsah pohybu a zmírní bolest. Rovněž nezapomeňte na posilování svalstva, jehož síla je pro správnou funkci kloubů také podstatná.
Chladné počasí sice může bolesti provázející artritidu zhoršit, ale samotné onemocnění nevyvolá. Přesto, trpíte-li touto chorobou, nezapomeňte své klouby pomocí dostatečně teplého oblečení v zimě chránit.
Revmatoidní artritida je bolestivé onemocnění, které vede k deformitám kloubů a postupně až nesoběstačnosti pacienta. Vše ale může být úplně jinak, pokud se nemoc zachytí a začne léčit opravdu včas.
Jedná se o dvě naprosto odlišné nemoci, ovšem s podobnými názvy – ty pletou hlavu laické veřejnosti i studentům medicíny. Společné mají jen jedno: vznikají v případě, kdy se imunita vymkne kontrole.
Bolest při revmatoidní artritidě bývá úporná a chronická. Lékař musí rozhodnout, jak ji bude efektivně řešit. Některé léky na tlumení potíží si může koupit pacient sám, jiné jsou pouze na předpis.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Chrupavka z kmenových buněk skýtá naději pro poškozené kolenní klouby. Vědci totiž zjistili, že chrupavka může vzniknout použitím dospělých kmenových buněk kostní dřeně a kůže, a v současnosti navíc experimentují s rozličnými chemickými a mechanickými stimuly, aby zlepšili její vlastnosti.
