Revmatoidní artritida postihuje nejen klouby samotné, ale i tkáně kolem – šlachy a svaly. Je to onemocnění dlouhodobé a bolestivé. Řada pacientů popisuje zhoršení svých obtíží v souvislosti se změnou počasí, zvláště pak se snížením venkovní teploty.
Chlad pravděpodobně ovlivňuje nervová vlákna
Přestože zkušenosti mnoha nemocných dávají za pravdu faktu, že artritida se často „ozývá“ v zimním období, ve skutečnosti lékaři nevědí s jistotou, proč tomu tak je. Existuje ale řada teorií. Jednou z nich je tvrzení, že chlad přispívá ke zvýšení citlivosti nervových vláken umístěných v kloubním pouzdře a vlivem změn v atmosférickém tlaku jsou tato vlákna napínána, což následně vede k bolesti.
Více jíme, málo cvičíme
V zimě se také lidé obvykle chovají o trochu jinak než v teplejších měsících. Mají tendenci méně cvičit, a o to více jíst. To má nezřídka za následek nárůst váhy, čímž klouby nepochybně trpí. Nejohroženější jsou v tomto smyslu páteř, kolena a klouby nohou, protože je na ně kladen nejvyšší tlak.
Klouby bez pohybu tuhnou
Kloubní chrupavky jsou z hlediska výživy odkázány na takzvanou synoviální tekutinu, která je omývá. V případě, že je díky nedostatečnému pohybu tato tekutina nedostatečně „promazává“, chrupavky se poškodí a kloub se zjednodušeně řečeno „zadře“. Klouby mají u revmatoidní artritidy sklon k rychlému zatuhnutí. Proto je důležité nenechat je dlouho odpočívat a naopak je nutné pravidelně cvičit. Zlepší se tak rozsah pohybu a zmírní bolest. Rovněž nezapomeňte na posilování svalstva, jehož síla je pro správnou funkci kloubů také podstatná.
Chladné počasí sice může bolesti provázející artritidu zhoršit, ale samotné onemocnění nevyvolá. Přesto, trpíte-li touto chorobou, nezapomeňte své klouby pomocí dostatečně teplého oblečení v zimě chránit.
S nadcházejícím jarem se blíží i období velkého úklidu. Ten může ale pro některé nemocné znamenat nepředstavitelnou překážku. Například lidé s artritidou díky své omezené hybnosti zkrátka nemohou vykonávat všechny činnosti tak efektivně jako zdraví jedinci.
Léky, změny v životosprávě i pravidelný pohyb – to vše má pozitivní vliv na průběh revmatoidní artritidy. Aby vám však sport neublížil a cvičení mělo jen pozitivní dopady, to by měl ohlídat odborník, tedy fyzioterapeut.
Na výročním zasedání Radiologické společnosti v Severní Americe padlo v prosinci 2009 překvapivé tvrzení – nadměrná fyzická aktivita může u mužů a žen ve středním věku způsobit postižení kolenních kloubů a také zvyšovat riziko vzniku osteoartritidy.
Starší pacienti s revmatickým onemocněním si možná ještě vzpomínají na dříve používané „revmatické diety“. Ty se však již dlouho nedoporučují, přestože role výživy u této nemoci nevýznamná není.
Zda se u člověka během života rozvine revmatoidní artritida, či nikoliv, to může ovlivnit řada okolností. Vedle těch genetických hraje roli mnoho faktorů vnějších. Jedním z nich je zřejmě i skutečnost, zda žena v minulosti kojila, nebo ne. Alespoň to tvrdí nedávno provedená čínská studie.
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
