Revmatoidní artritida postihuje nejen klouby samotné, ale i tkáně kolem – šlachy a svaly. Je to onemocnění dlouhodobé a bolestivé. Řada pacientů popisuje zhoršení svých obtíží v souvislosti se změnou počasí, zvláště pak se snížením venkovní teploty.
Chlad pravděpodobně ovlivňuje nervová vlákna
Přestože zkušenosti mnoha nemocných dávají za pravdu faktu, že artritida se často „ozývá“ v zimním období, ve skutečnosti lékaři nevědí s jistotou, proč tomu tak je. Existuje ale řada teorií. Jednou z nich je tvrzení, že chlad přispívá ke zvýšení citlivosti nervových vláken umístěných v kloubním pouzdře a vlivem změn v atmosférickém tlaku jsou tato vlákna napínána, což následně vede k bolesti.
Více jíme, málo cvičíme
V zimě se také lidé obvykle chovají o trochu jinak než v teplejších měsících. Mají tendenci méně cvičit, a o to více jíst. To má nezřídka za následek nárůst váhy, čímž klouby nepochybně trpí. Nejohroženější jsou v tomto smyslu páteř, kolena a klouby nohou, protože je na ně kladen nejvyšší tlak.
Klouby bez pohybu tuhnou
Kloubní chrupavky jsou z hlediska výživy odkázány na takzvanou synoviální tekutinu, která je omývá. V případě, že je díky nedostatečnému pohybu tato tekutina nedostatečně „promazává“, chrupavky se poškodí a kloub se zjednodušeně řečeno „zadře“. Klouby mají u revmatoidní artritidy sklon k rychlému zatuhnutí. Proto je důležité nenechat je dlouho odpočívat a naopak je nutné pravidelně cvičit. Zlepší se tak rozsah pohybu a zmírní bolest. Rovněž nezapomeňte na posilování svalstva, jehož síla je pro správnou funkci kloubů také podstatná.
Chladné počasí sice může bolesti provázející artritidu zhoršit, ale samotné onemocnění nevyvolá. Přesto, trpíte-li touto chorobou, nezapomeňte své klouby pomocí dostatečně teplého oblečení v zimě chránit.
Neexistuje jeden jediný test, pomocí kterého by lékaři dokázali diagnostikovat revmatoidní artritidu. Důležitou roli při určování této nemoci ale hrají krevní rozbory. Prozradíme, které hodnoty lékaře zajímají a co vše se díky krvi mohou o vaší chorobě dozvědět.
Hned poté, co vám stanoví diagnózu revmatického onemocnění, se možná budete bránit zahájení agresivní léčby, když vlastně ještě nemáte až tak vážné potíže. Nebojte se v tom případě uposlechnout rady lékaře, je to pro vaše dobro.
Oteklý kloub, který bolí a špatně se s ním hýbe. To je jeden ze základních projevů juvenilní idiopatické artritidy, revmatického onemocnění, které se objevuje u dětí. Oč přesně jde a na koho se s nemocí obrátit? A jaké jsou další revmatické nemoci dětského věku?
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covid-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Mj. na to jsme se zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
