Revmatoidní artritida postihuje nejen klouby samotné, ale i tkáně kolem – šlachy a svaly. Je to onemocnění dlouhodobé a bolestivé. Řada pacientů popisuje zhoršení svých obtíží v souvislosti se změnou počasí, zvláště pak se snížením venkovní teploty.
Chlad pravděpodobně ovlivňuje nervová vlákna
Přestože zkušenosti mnoha nemocných dávají za pravdu faktu, že artritida se často „ozývá“ v zimním období, ve skutečnosti lékaři nevědí s jistotou, proč tomu tak je. Existuje ale řada teorií. Jednou z nich je tvrzení, že chlad přispívá ke zvýšení citlivosti nervových vláken umístěných v kloubním pouzdře a vlivem změn v atmosférickém tlaku jsou tato vlákna napínána, což následně vede k bolesti.
Více jíme, málo cvičíme
V zimě se také lidé obvykle chovají o trochu jinak než v teplejších měsících. Mají tendenci méně cvičit, a o to více jíst. To má nezřídka za následek nárůst váhy, čímž klouby nepochybně trpí. Nejohroženější jsou v tomto smyslu páteř, kolena a klouby nohou, protože je na ně kladen nejvyšší tlak.
Klouby bez pohybu tuhnou
Kloubní chrupavky jsou z hlediska výživy odkázány na takzvanou synoviální tekutinu, která je omývá. V případě, že je díky nedostatečnému pohybu tato tekutina nedostatečně „promazává“, chrupavky se poškodí a kloub se zjednodušeně řečeno „zadře“. Klouby mají u revmatoidní artritidy sklon k rychlému zatuhnutí. Proto je důležité nenechat je dlouho odpočívat a naopak je nutné pravidelně cvičit. Zlepší se tak rozsah pohybu a zmírní bolest. Rovněž nezapomeňte na posilování svalstva, jehož síla je pro správnou funkci kloubů také podstatná.
Chladné počasí sice může bolesti provázející artritidu zhoršit, ale samotné onemocnění nevyvolá. Přesto, trpíte-li touto chorobou, nezapomeňte své klouby pomocí dostatečně teplého oblečení v zimě chránit.
Hlavním cílem léčby revmatoidní artritidy je navození klidového stadia, či alespoň snížení aktivity nemoci na minimum. Zabránit nevratnému poškození kloubů je důležité pro každodenní život pacienta. Skutečným průlomem je v tomto směru tzv. cílená léčba.
Vůči kloubům je pohyb ve vodě velmi šetrný. Voda nadlehčuje a současně tlumí nárazy. Pokud má příjemnou teplotu, příznivé účinky se znásobují – zmírňuje se bolest.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Ač se to zdá vzhledem k projevům revmatických onemocnění neuvěřitelné, podle nových studií mohou některé druhy sportů v boji proti revmatismu výrazně pomoci. Většina pacientů se přitom podvědomě pohybu a sportu vyhýbá, což je podle odborníků škoda.
Revmatoidní artritida je jen obtížně léčitelné autoimunitní onemocnění. Lékaři se doposud revmatoidní artritidu nejrůznějšími způsoby snažili především zpomalit a ulevit nemocnému od tolik omezujících obtíží, především od bolesti. Dnes dokážou mnohem více. Mají totiž k dispozici biologickou neboli cílenou léčbu.
Příznaky revmatoidní artritidy se mohou projevit již v raném dětství. V různé formě postihují revmatické nemoci více než sto ze sta tisíc dětí. Dnes téměř 30leté Američance diagnostikovali revmatoidní artritidu již ve čtrnácti měsících věku. Přes kvalitní biologickou léčbu se s nemocí a s problémy, které s sebou přináší jak revmatoidní artritida sama, tak její léčba, potýká dodnes.
