Revmatoidní artritida postihuje nejen klouby samotné, ale i tkáně kolem – šlachy a svaly. Je to onemocnění dlouhodobé a bolestivé. Řada pacientů popisuje zhoršení svých obtíží v souvislosti se změnou počasí, zvláště pak se snížením venkovní teploty.
Chlad pravděpodobně ovlivňuje nervová vlákna
Přestože zkušenosti mnoha nemocných dávají za pravdu faktu, že artritida se často „ozývá“ v zimním období, ve skutečnosti lékaři nevědí s jistotou, proč tomu tak je. Existuje ale řada teorií. Jednou z nich je tvrzení, že chlad přispívá ke zvýšení citlivosti nervových vláken umístěných v kloubním pouzdře a vlivem změn v atmosférickém tlaku jsou tato vlákna napínána, což následně vede k bolesti.
Více jíme, málo cvičíme
V zimě se také lidé obvykle chovají o trochu jinak než v teplejších měsících. Mají tendenci méně cvičit, a o to více jíst. To má nezřídka za následek nárůst váhy, čímž klouby nepochybně trpí. Nejohroženější jsou v tomto smyslu páteř, kolena a klouby nohou, protože je na ně kladen nejvyšší tlak.
Klouby bez pohybu tuhnou
Kloubní chrupavky jsou z hlediska výživy odkázány na takzvanou synoviální tekutinu, která je omývá. V případě, že je díky nedostatečnému pohybu tato tekutina nedostatečně „promazává“, chrupavky se poškodí a kloub se zjednodušeně řečeno „zadře“. Klouby mají u revmatoidní artritidy sklon k rychlému zatuhnutí. Proto je důležité nenechat je dlouho odpočívat a naopak je nutné pravidelně cvičit. Zlepší se tak rozsah pohybu a zmírní bolest. Rovněž nezapomeňte na posilování svalstva, jehož síla je pro správnou funkci kloubů také podstatná.
Chladné počasí sice může bolesti provázející artritidu zhoršit, ale samotné onemocnění nevyvolá. Přesto, trpíte-li touto chorobou, nezapomeňte své klouby pomocí dostatečně teplého oblečení v zimě chránit.
Lupénka je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především kůži. Podle odhadů se s ní potýkají zhruba 2–3 % populace, kterým může nepříjemně zasahovat do života. Prozatím nemáme žádný lék, který by lupénku dokázal zcela vyléčit, ale i tak existuje celá řada možností, jak ji dostat pod kontrolu. A to včetně neustále se rozvíjející cílené biologické léčby.
Ultrafialovému záření ze slunce se dávají za vinu oční poškození, popáleniny nebo rakovina kůže. Nyní se ale ukazuje nové riziko: vznik některých autoimunitních onemocnění!
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
Neexistuje jeden jediný test, pomocí kterého by lékaři dokázali diagnostikovat revmatoidní artritidu. Důležitou roli při určování této nemoci ale hrají krevní rozbory. Prozradíme, které hodnoty lékaře zajímají a co vše se díky krvi mohou o vaší chorobě dozvědět.
Vyrazíte si na ranní vycházku, ale lýtka vás bolí a nohy jsou ztěžklé. Připisujete to artritidě a zkoušíte bolest nohou rozchodit. Ale ta se jen zhoršuje. Proč? Protože taková bolest nemusí mít vůbec žádnou souvislost s vaším onemocněním.
44letý Zdeněk patří mezi pacienty, které dlouhou dobu trápily bolesti zad, ovšem příčinu svých potíží neznal. Už na střední škole na tělocviku například při fotbale opakovaně upadl, měl problémy se zvednout a pak ho několik dní bolela záda. Stejně tak na vojně a později při nástupu do zaměstnání. Až pozorná oční lékařka jej v 27 letech nasměrovala na revmatologii.
