Trpíte nějakým druhem revmatického onemocnění a bojíte se přijít do jiného stavu? Nemusíte. Výsledky studie z University Medical Center v Nizozemsku totiž ukazují, že ženy s revmatoidní artritidou mají pravděpodobnost, že se jejich nemoc zlepší právě v průběhu těhotenství.
Trpíte nějakým druhem revmatického onemocnění a bojíte se přijít do jiného stavu? Nemusíte. Výsledky studie z University Medical Center v Nizozemsku totiž ukazují, že ženy s revmatoidní artritidou mají pravděpodobnost, že se jejich nemoc zlepší právě v průběhu těhotenství.
Nemoc zažehnána?
Revmatická onemocnění patří mezi autoimunitní onemocnění. Prokázalo se, že pokud se ženy s touto diagnózou snaží otěhotnět, jejich imunitní systém se začíná normalizovat. To vysvětluje, že u nich dochází k pozdějšímu nástupu revmatické artritidy. U žen, které nerodily, se chronická artritida (včetně ankylozující spondylitidy, psoriatické artritidy a revmatoidní artritidy) objevila v průměru o 5,2 roku dříve než u žen, které byly těhotné a porodily nějaké dítě.
Těhotenství může ženu ochránit
Jak ukázala studie, těhotenství může být ochranným faktorem proti rozvoji revmatoidní artritidy. Průměrný věk v době diagnózy byl u bezdětných žen 26 let, u žen, které porodily dítě, byl průměrný věk 31,2 roku. Podle dr. Mariance Walleniusové z norské University od Science and Technology, která studii vedla, se podmínky pro rozvoj artritidy vyskytují častěji u žen zejména ve fertilním věku.
Pod kontrolou revmatologů a porodníků
Některé příznaky revmatoidní artritidy mohou v průběhu těhotenství zesílit, ale na druhé straně může těhotenský proces a porod oddálit nástup prvních příznaků. U těhotných žen revmatoidní symptomy obvykle v těhotenství zmizí a během tohoto období je možné zastavit nebo omezit podávání léků. V každém případě by ženy s revmatickým onemocněním měly být pod stálou kontrolou revmatologů a porodníků. Remise příznaků však u většiny žen trvá většinou jen do porodu, po něm dochází k erupci revmatoidních symptomů.
Revmatoidní artritida patří mezi autoimunitní onemocnění, u kterých si dosud odborníci nejsou jisti, co přesně je způsobuje. Dosud je známo několik rizikových faktorů, včetně genetických, které se na vzniku revmatoidní artritidy podílejí. Jak ale přesně ke spuštění chorobného procesu dochází, zatím nikdo neví.
Revmatické nemoci jsou chronické zánětlivé choroby, při nichž se imunitní systém obrátí proti vlastnímu tělu. Řadíme mezi ně více než stovku různých onemocnění, která postihují nejenom pohybový aparát, ale i další orgánové systémy. I přesto, že nejde o vzácné nemoci, panuje o nich celá řada mýtů.
Letošním tématem Světového dne artritidy je „Let’s work together“, neboli „Pracujme společně“ a cílem je inspirovat lidi s revmatickými nemocemi a povzbudit je do práce nejen společně s jejich zaměstnavateli a kolegy, ale také se zdravotníky, kteří je léčí.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Nohy nás nosí celý život, přesto se k nim často chováme doslova macešsky. Dají se však přirovnat ke stavbě domu: Máme-li špatný základ, může se zřítit nakonec celý dům. Bohužel si někdy uvědomíme, že je třeba se o nohy starat, až když začnou problémy.
