Trpíte nějakým druhem revmatického onemocnění a bojíte se přijít do jiného stavu? Nemusíte. Výsledky studie z University Medical Center v Nizozemsku totiž ukazují, že ženy s revmatoidní artritidou mají pravděpodobnost, že se jejich nemoc zlepší právě v průběhu těhotenství.
Trpíte nějakým druhem revmatického onemocnění a bojíte se přijít do jiného stavu? Nemusíte. Výsledky studie z University Medical Center v Nizozemsku totiž ukazují, že ženy s revmatoidní artritidou mají pravděpodobnost, že se jejich nemoc zlepší právě v průběhu těhotenství.
Nemoc zažehnána?
Revmatická onemocnění patří mezi autoimunitní onemocnění. Prokázalo se, že pokud se ženy s touto diagnózou snaží otěhotnět, jejich imunitní systém se začíná normalizovat. To vysvětluje, že u nich dochází k pozdějšímu nástupu revmatické artritidy. U žen, které nerodily, se chronická artritida (včetně ankylozující spondylitidy, psoriatické artritidy a revmatoidní artritidy) objevila v průměru o 5,2 roku dříve než u žen, které byly těhotné a porodily nějaké dítě.
Těhotenství může ženu ochránit
Jak ukázala studie, těhotenství může být ochranným faktorem proti rozvoji revmatoidní artritidy. Průměrný věk v době diagnózy byl u bezdětných žen 26 let, u žen, které porodily dítě, byl průměrný věk 31,2 roku. Podle dr. Mariance Walleniusové z norské University od Science and Technology, která studii vedla, se podmínky pro rozvoj artritidy vyskytují častěji u žen zejména ve fertilním věku.
Pod kontrolou revmatologů a porodníků
Některé příznaky revmatoidní artritidy mohou v průběhu těhotenství zesílit, ale na druhé straně může těhotenský proces a porod oddálit nástup prvních příznaků. U těhotných žen revmatoidní symptomy obvykle v těhotenství zmizí a během tohoto období je možné zastavit nebo omezit podávání léků. V každém případě by ženy s revmatickým onemocněním měly být pod stálou kontrolou revmatologů a porodníků. Remise příznaků však u většiny žen trvá většinou jen do porodu, po něm dochází k erupci revmatoidních symptomů.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Revmatické onemocnění, tak jako většina chronických zdravotních potíží, klade na nemocného člověka nemalé nároky. Zvládat každodenní povinnosti je obtížné a na speciální aktivity mnohdy nezbývá energie. Pokud vám záleží na tom, aby z vašeho vztahu nevyprchalo napětí a romantika, připravte občas svému nemocnému partnerovi malé překvapení. Poradíme vám, jak na to.
Osoby trpící psoriatickou artritidou mohou sužovat také záněty úponů. Nejde o žádnou banalitu – bolest se vyrovná zánětu kloubů. Přestože jde mnohdy o přechodnou potíž, je nutné ji řešit.
Život s ankylozující spondylitidou vyčerpává nejen fyzicky, ale i duševně. Bohužel lidé s touto chorobou trpí depresemi častěji než ostatní. Zkusit některou z možností nápravy však nic nestojí.
Lidé s nemocnými klouby skoro nepotřebují předpověď počasí. Jeho změnu jim „hlásí“ bolavá kolena, ramena, kyčle, páteř i drobné klouby prstů. V zimě se přitom bolest stává téměř nesnesitelnou. Poradíme, jak na ni vyzrát.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je charakteristická poškozením kloubů páteře, hrudního koše a končetin. Onemocnění je však zrádné v tom, že může postihnout i jiné orgány, výjimkou nejsou ani plíce. Problémy s dýcháním mohou být způsobeny poškozením kloubů, ale také přímým poškozením plicní tkáně. Pro udržení funkce dýchacího systému je důležitý zdravý životní styl a pravidelné cvičení.
