Trpíte nějakým druhem revmatického onemocnění a bojíte se přijít do jiného stavu? Nemusíte. Výsledky studie z University Medical Center v Nizozemsku totiž ukazují, že ženy s revmatoidní artritidou mají pravděpodobnost, že se jejich nemoc zlepší právě v průběhu těhotenství.
Trpíte nějakým druhem revmatického onemocnění a bojíte se přijít do jiného stavu? Nemusíte. Výsledky studie z University Medical Center v Nizozemsku totiž ukazují, že ženy s revmatoidní artritidou mají pravděpodobnost, že se jejich nemoc zlepší právě v průběhu těhotenství.
Nemoc zažehnána?
Revmatická onemocnění patří mezi autoimunitní onemocnění. Prokázalo se, že pokud se ženy s touto diagnózou snaží otěhotnět, jejich imunitní systém se začíná normalizovat. To vysvětluje, že u nich dochází k pozdějšímu nástupu revmatické artritidy. U žen, které nerodily, se chronická artritida (včetně ankylozující spondylitidy, psoriatické artritidy a revmatoidní artritidy) objevila v průměru o 5,2 roku dříve než u žen, které byly těhotné a porodily nějaké dítě.
Těhotenství může ženu ochránit
Jak ukázala studie, těhotenství může být ochranným faktorem proti rozvoji revmatoidní artritidy. Průměrný věk v době diagnózy byl u bezdětných žen 26 let, u žen, které porodily dítě, byl průměrný věk 31,2 roku. Podle dr. Mariance Walleniusové z norské University od Science and Technology, která studii vedla, se podmínky pro rozvoj artritidy vyskytují častěji u žen zejména ve fertilním věku.
Pod kontrolou revmatologů a porodníků
Některé příznaky revmatoidní artritidy mohou v průběhu těhotenství zesílit, ale na druhé straně může těhotenský proces a porod oddálit nástup prvních příznaků. U těhotných žen revmatoidní symptomy obvykle v těhotenství zmizí a během tohoto období je možné zastavit nebo omezit podávání léků. V každém případě by ženy s revmatickým onemocněním měly být pod stálou kontrolou revmatologů a porodníků. Remise příznaků však u většiny žen trvá většinou jen do porodu, po něm dochází k erupci revmatoidních symptomů.
Imunitní systém je v dnešní době zatěžován ze všech stran: znečistěným ovzduším, nekvalitním stravováním, nedostatkem odpočinku, pohybu, a také stresem. Psychika má totiž na imunitu velký vliv.
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Nesteroidní antiflogistika jsou léky tlumící zánět a bolest. Pomáhají při bolesti zubů, svalů či při bolestivé menstruaci. Někteří pacienti s trvalými bolestmi, například při revmatoidní artritidě, si život bez nich ani nedokážou představit. I tyto přípravky však mají svá proti.
Přestože artritida zřídkakdy postihuje přímo pohlavní orgány, může mít prostřednictvím fyzického onemocnění emoční dopad na sexuální život. I s těmito problémy ale lze úspěšně bojovat. Změna zjevu, nabraná nebo naopak ztracená kila nebo snížená pohyblivost a úbytek energie mohou ovlivnit sebejistotu a vnímání sebe sama.
Nová skupina léčivých přípravků určená pro léčbu artritidy se nazývá inhibitory Janusovy kinázy. Tyto léky mají jednu velkou výhodu – mohou se užívat ústy, takže je uvítá každý revmatik, kterému vadí pravidelné injekce.
