Trpíte nějakým druhem revmatického onemocnění a bojíte se přijít do jiného stavu? Nemusíte. Výsledky studie z University Medical Center v Nizozemsku totiž ukazují, že ženy s revmatoidní artritidou mají pravděpodobnost, že se jejich nemoc zlepší právě v průběhu těhotenství.
Trpíte nějakým druhem revmatického onemocnění a bojíte se přijít do jiného stavu? Nemusíte. Výsledky studie z University Medical Center v Nizozemsku totiž ukazují, že ženy s revmatoidní artritidou mají pravděpodobnost, že se jejich nemoc zlepší právě v průběhu těhotenství.
Nemoc zažehnána?
Revmatická onemocnění patří mezi autoimunitní onemocnění. Prokázalo se, že pokud se ženy s touto diagnózou snaží otěhotnět, jejich imunitní systém se začíná normalizovat. To vysvětluje, že u nich dochází k pozdějšímu nástupu revmatické artritidy. U žen, které nerodily, se chronická artritida (včetně ankylozující spondylitidy, psoriatické artritidy a revmatoidní artritidy) objevila v průměru o 5,2 roku dříve než u žen, které byly těhotné a porodily nějaké dítě.
Těhotenství může ženu ochránit
Jak ukázala studie, těhotenství může být ochranným faktorem proti rozvoji revmatoidní artritidy. Průměrný věk v době diagnózy byl u bezdětných žen 26 let, u žen, které porodily dítě, byl průměrný věk 31,2 roku. Podle dr. Mariance Walleniusové z norské University od Science and Technology, která studii vedla, se podmínky pro rozvoj artritidy vyskytují častěji u žen zejména ve fertilním věku.
Pod kontrolou revmatologů a porodníků
Některé příznaky revmatoidní artritidy mohou v průběhu těhotenství zesílit, ale na druhé straně může těhotenský proces a porod oddálit nástup prvních příznaků. U těhotných žen revmatoidní symptomy obvykle v těhotenství zmizí a během tohoto období je možné zastavit nebo omezit podávání léků. V každém případě by ženy s revmatickým onemocněním měly být pod stálou kontrolou revmatologů a porodníků. Remise příznaků však u většiny žen trvá většinou jen do porodu, po něm dochází k erupci revmatoidních symptomů.
S narůstající střední délkou života populace, která jde ruku v ruce s výrazným rozvojem léčby chronických i akutních onemocnění, se v poslední době dostává do popředí termín kvalita života. O co se jedná, jak se hodnotí a proč v současnosti patří mezi základní ukazatele úspěšnosti léčby?
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covidu-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Na to jsme se mj. zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Každý rok se do ordinací praktických lékařů dostaví stovky pacientů kvůli zraněním způsobených neopatrným zimním sportováním. Nejčastějšími viníky jsou lyže, brusle, ale i sáňky. První místo v počtu zranění patří každoročně snowboardingu.
Hlavním cílem při léčbě juvenilní idiopatické artritidy je umožnit dítěti, aby vedlo co nejnormálnější život. Léčba je proto komplexní a kombinuje farmakologickou terapii spolu s fyzikálními metodami.
Neexistuje jeden jediný test, pomocí kterého by lékaři dokázali diagnostikovat revmatoidní artritidu. Důležitou roli při určování této nemoci ale hrají krevní rozbory. Prozradíme, které hodnoty lékaře zajímají a co vše se díky krvi mohou o vaší chorobě dozvědět.
44letý Zdeněk patří mezi pacienty, které dlouhou dobu trápily bolesti zad, ovšem příčinu svých potíží neznal. Už na střední škole na tělocviku například při fotbale opakovaně upadl, měl problémy se zvednout a pak ho několik dní bolela záda. Stejně tak na vojně a později při nástupu do zaměstnání. Až pozorná oční lékařka jej v 27 letech nasměrovala na revmatologii.
