Když se vzbouří vlastní imunita

16. 3. 2009

Pro náš organismus je nesmírně důležitá správná a vyrovnaná funkce imunitního systému. Jeho základní činností je rozpoznání škodlivého od neškodného, cizího od vlastního. Někdy ale může začít tělo bojovat proti vlastním buňkám. A vzniká autoimunitní onemocnění, třeba „bechtěrev“…

Imunitní systém je jakýmsi bodyguardem v našem těle. Při jeho poruše ale může docházet ke vzniku tzv. autoimunitního onemocnění. Předpona auto- je označení pro vlastní. Podstatou těchto nemocí je proces, při kterém jsou poškozovány vlastní struktury organismu. Na svědomí je mají geny i vlivy prostředí. Jedním z autoimunitních onemocnění je Bechtěrevova nemoc.

Buněčné otisky prstů

Bechtěrev je velmi silně spojen s antigenem s názvem HLA- B27. Komplex HLA je geneticky zděděný systém, který se nachází na povrchu všech buněk u vyšších živočichů a u člověka je označovaný zkratkou HLA (human leukocyte antigen).

Složení antigenů HLA je u každého člověka (s výjimkou jednovaječných dvojčat) naprosto odlišné, každý z nás má úplně jedinečnou sestavu těchto znaků – stejně tak jedinečné, jako jsou například otisky prstů. Jsou to tedy jakési povrchové buněčné značky, podle kterých se buňky od sebe rozpoznávají a hlavně jsou znamením pro buňky imunitního systému, aby mohl být orientovaný a odlišovat, proti čemu útočit a co je vlastní tělo. Antigeny HLA totiž fungují jako „informující částice“, které imunitní systém (hlavně T-buňky – druh bílých krvinek) informuje a umožňuje jim tak „vidět“, co je cizí a co vlastní.

M. Bechtěrev a HLA B27

V naší populaci se toto onemocnění vyskytuje přibližně u 0,5 % lidí a až 95 % nemocných má antigen HLA-B27. Ti, kteří antigen HLA-B27 mají, jsou ve velmi vysokém riziku, že se u nich nemoc rozvine. Pokud jsou nemocní HLA-B27 pozitivní, choroba se projeví spíše v mladším věku než u nemocných se stejnou diagnózou, kteří však byli HLA-B27 negativní. Antigen HLA-B27 není ale vázaný jen na BN. Je sdružený také s jinými nemocemi, především jde o některá onemocnění svalové a kosterní soustavy, také s nemocemi střevními (ulcerózní kolitidou a Crohnovou nemocí) a některými chorobami oka a očního okolí.

Vyšetření HLA B27 – kdy se u BN provádí?

Vyšetření antigenu HLA-B27 je pomocným diagnostickým testem, zvláště v počátcích onemocnění, kdy je ještě pouze podezření na tuto nemoc. Slouží však jen pro vyloučení diagnózy Bechtěrevovy nemoci. Jak se v tom vyznat?

1. Pokud má pacient „revmatické“ bolesti zad a je B27 negativní, je velmi nepravděpodobné, že bude mít Bechtěreva.
2. Pokud je pacient B27 pozitivní, diagnóza jménem Bechtěrev je možná, ne však prokázaná a musí se potvrdit dalšími vyšetřeními (hlavně rtg páteře).
3. V rodině, kde se často vyskytuje B27 pozitivita a Bechtěrevova choroba, se někdy stává, že některý z členů rodiny (potomek) nemá antigen B27. Riziko, že se u něj vyvine Bechtěrevova nemoc, je potom velmi nízké.

Genetická síla dědičnosti se ale projeví jenom tehdy, když se člověk s pozitivním HLA-B27 dostane také do prostředí, ve kterém další faktory působí jako spouštěcí mechanismus. Jak přesně se ale podílí antigen HLA-B27 na dědičnosti výše uvedených nemocí včetně Bechtěrevovy a co všechno jej může nastartovat k „probuzení“, se stále intenzivně zkoumá ve vědeckých laboratořích.

(jnl)

Zdroje: is.muni.cz/th/
bechterev.webpark.cz/hla-b27.html
www.ncbi.nlm.nih.gov

Hodnocení článku:

(152 hodnocení - 3 z 5)

Další doporučené články