Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je forma artritidy, která nejčastěji postihuje páteř. Patří do skupiny tzv. autoimunitních onemocnění. Lékaři ji neumí vyléčit, ale zmírnit ano.
Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je forma
artritidy, která nejčastěji postihuje páteř. Patří do skupiny tzv.
autoimunitních onemocnění. Lékaři ji neumí vyléčit, ale zmírnit ano.
Střelba do vlastních řad
Autoimunitní
choroby jsou ty, u nichž tělo napadá samo sebe. Na vině je imunitní
systém – jindy neochvějný strážce našeho zdraví pro jednou udělá chybu,
vlastní tkáně označí za nepřátele a začne proti nim bojovat na ostří
nožů. V případě ankylozující spondylitidy pak dochází:
k postupnému zatuhnutí páteře,
pacienti se s rozvojem postižení stále více hrbí,
v konečném stadiu obratle pevně srostou, páteř připomíná bambusovou hůl,
zánět se nezřídka rozšíří i do zbytku těla a napadá oči, plíce, prostatu či srdeční aortu,
častěji se vyskytuje u mužů, obvykle před 40. rokem života.
Kde hledat příčinu?
Ačkoliv
přesná příčina nemoci zůstává i v dnešní době neznámá, vědci u pacientů
se spondylitidou odhalili specifickou genetickou mutaci. Konkrétně se
jedná o výskyt antigenu HLA-B27. U „HLA-B27 pozitivních“ jedinců s
rodinnou zátěží (nemoc má rodič či sourozenec) se pak riziko propuknutí
zvyšuje až o 20 %. Nesvádějme však vše jen na genetiku. I životní styl a
prostředí hrají nezanedbatelnou roli. O tom svědčí fakt, že má-li jedno
z jednovaječných dvojčat spondylitidu, pravděpodobnost, že onemocní i
druhé dvojče, je „pouze“ 60 %.
Co bechtěreva prozradí:
ztuhlost a intenzivní bolest ve spodní části páteře a kyčlích vystupňovaná po delším odpočinku,
potíže s chůzí,
shrbený postoj,
úleva od bolesti pohybem,
pocit nedostatku energie a únava,
snížená chuť k jídlu a hubnutí,
oteklé, zarudlé a bolavé oči,
srdeční potíže a neschopnost hlubokého nádechu.
Máte-li
Bechtěrevovu chorobu, neklesejte na mysli. Naštěstí existuje kvalitní a
dostupná léčba, která umí průběh onemocnění účinně mírnit. O tom však
až někdy příště.
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
Jen co na dveře zaklepe zima, už čekáme, až napadne první sníh a zamrznou rybníky. Pak totiž ke slovu přijdou sporty, jako jsou lyžování a bruslení. Oba tyto sporty jsou sice populární, bohužel ale ne příliš vhodné pro každého...
S nadcházejícím létem se blíží čas, kdy si většina z nás vybírá alespoň část dovolené a vyráží na daleké i blízké cesty. Nejinak je tomu i u pacientů s Bechtěrevovou nemocí. Také na dovolené je však třeba pamatovat na pravidelný režim...
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
Bolesti bederní a křížové části zad, tj. "dolních zad", jsou dennodenním chlebem praktického lékaře a ortopeda. Stěžují si na ně hlavně starší lidé, ale nevyhýbají se ani mladým pacientům. Nejčastěji přicházejí v důsledku přetížení svalových a šlachových struktur příslušné části zad.
Ještě poměrně nedávno nás rodiče i lékaři strašili nevábně chutnajícím i vonícím rybím tukem. Přesto jistě nikdo nepochyboval o jeho pozitivním účinku na organismus. V současné době se naštěstí situace změnila. Rybí tuk již dostanete jako želatinovou tobolku, kterou zapijete vodou.