Průběh Bechtěrevovy choroby se u různých pacientů liší. Příznaky mohou být i velmi mírné a nemocného člověka obtěžovat jen občas.
Průběh Bechtěrevovy choroby se u různých pacientů liší. Příznaky mohou být velmi mírné a nemocného člověka obtěžovat jen občas, nemoc může také dobře reagovat na léčbu. Závažné případy Bechtěrevovy choroby jsou naštěstí méně časté než případy mírné. Většina pacientů s Bechtěrevovou nemocí proto vede normální život – pracují, mají koníčky a rodinu.
Židle jako nepřítel?
Prvním příznakem Bechtěrevovy nemoci, který nelze přehlédnout, je bolest zad, především v jejich dolní části. Bolesti zad jsou pochopitelně v populaci nesrovnatelně častější než Bechtěrevova nemoc.
V naprosté většině případů mají bolavá záda, a to i v oblasti bederní páteře, mnohem prozaičtější příčinu – sedavé zaměstnání, napětí zádového a krčního svalstva, nevhodné stereotypy při sezení atd.
Zjistěte příčinu bolavých zad
V některých případech však jsou bolavá záda příznakem vážného onemocnění, se kterým je třeba navštívit lékaře. Například pokud je bolest doprovázena inkontinencí (únikem moči, případně stolice) a slabostí v dolních končetinách. Dále pokud je bolest natolik silná, že vás budí ze spánku, nebo pokud navazuje na nedávno prodělaný úraz.
Oči v ohrožení
Protože Bechtěrevova choroba je celkové autoimunitní onemocnění, její projevy se nemusí omezit pouze na páteř a velké klouby. Zhruba 40 % bechtěreviků je postiženo také zánětem oční duhovky a řasnatého těliska.
Pozor na páteř
Nebezpečnou komplikací u pacientů s Bechtěrevovou nemocí je zlomenina páteře. I při mírném stupni ztuhlosti je totiž páteř mnohem více náchylná ke zlomeninám než zdravá, normálně ohebná páteř.
Kromě postižení kostí, velkých kloubů a případně oka se u Bechtěrevovy nemoci občas vyskytují další komplikace, mezi které patří postižení srdce, plic, tlustého střeva nebo ledvin. Relativně časté jsou také záněty šlach.
Pokud vás trápí dlouhodobá ztuhlost a bolest zad nebo kloubů, neváhejte navštívit svého praktického lékaře. Ten vás zevrubně vyšetří a případně doporučí návštěvu některého specialisty.
Ankylozující spondylitida je nepříjemné onemocnění, které vede k chronickému zánětu kloubů páteře a kloubu křížokyčelního. Zasáhnout však může také plíce, ledviny, srdce nebo oči.
Pro náš organismus je nesmírně důležitá správná a vyrovnaná funkce imunitního systému. Jeho základní činností je rozpoznání škodlivého od neškodného, cizího od vlastního. Někdy ale může začít tělo bojovat proti vlastním buňkám. A vzniká autoimunitní onemocnění, třeba „bechtěrev“…
V České republice mají pacienti svá práva garantována zákony. V praxi ale občas může být náročné zjistit, na co máme v rámci lékařské péče nárok, a domoci se ho. Pacientská organizace Revma Liga Česká republika proto připravila online seminář s odborníky na zdravotnické právo z advokátní kanceláře dubanska & co., kteří pacientům s revmatickým onemocněním poskytli odpovědi na jejich nejčastější otázky. Doporučení právních specialistů jsme pro vás shrnuli do deseti nejpodstatnějších bodů.
Syndrom spánkové apnoe se při základním onemocnění bechtěrevem objevuje v porovnání se zbytkem populace častěji. Proto je pravděpodobné, že jste se s tímto termínem již setkali. Jedná se o poruchu charakterizovanou pauzami v dýchání během spánku...
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
