Novinky

Pacienti mají svá práva. Znáte je?

Pacienti mají svá práva. Znáte je?

V České republice mají pacienti svá práva garantována zákony. V praxi ale občas může být náročné zjistit, na co máme v rámci lékařské péče nárok, a domoci se ho. Pacientská organizace Revma Liga Česká republika proto připravila online seminář s odborníky na zdravotnické právo z advokátní kanceláře dubanska & co., kteří pacientům s revmatickým onemocněním poskytli odpovědi na jejich nejčastější otázky. Doporučení právních specialistů jsme pro vás shrnuli do deseti nejpodstatnějších bodů.

1.      Zdravá komunikace mnohdy vyřeší více než právní řízení   

Právní odborníci na základě vlastní praxe upozornili, že ke konfliktům často dochází v důsledku špatné komunikace na straně pacienta, zdravotníků či dalších subjektů. Podle jejich názoru je proto nejefektivnější uplatňovat svá práva přímo vůči lékaři, kterého se věc bezprostředně týká. Slušně požádejte o názor, doptejte se na všechny informace, vyjádřete dvé přesvědčení, že máte jako pacient určité právo nebo nárok. Pokud se není možné domluvit s lékařem, obraťte se na přednostu, případně primáře. Až když tato cesta selže, nastupují další možnosti. Je však důležité zmínit, že všechny následné postupy už jsou spojené s další energií, konfliktem a často i s nutností být právně zastupován.

2.      Lékaře i zdravotní pojišťovnu si můžete vybrat

Jako pacient a plátce zdravotního pojištění máte právo vybrat si jak zdravotní pojišťovnu, tak poskytovatele zdravotních služeb (lékaře, respektive zdravotnické zařízení), který má s vaší pojišťovnou uzavřenu smlouvu. Za podmínek stanovených zákonem máte také právo na úhradu péče, léčiv a zdravotnických prostředků a na přehled o tom, jaká péče byla v souvislosti s vaší léčbou vykázána pojišťovně.    

3.      Využijte druhý názor (jiného lékaře)

Každý pacient má možnost žádat jiného odborníka o nezávislou konzultaci svého zdravotního stavu. A to například tehdy, pokud se domníváte, že váš lékař nepostupoval odborně správně.

Pacient má právo na druhý názor také v případě, kdy je přesvědčen, že v jeho případě je indikována určitá léčba, ale jeho lékař ji z jakéhokoliv důvodu odmítá předepsat (například nemá dostatek informací nebo pacientův stav hodnotí jinak). Stávající lékař má v takovém případě povinnost poskytnout výpis ze zdravotní dokumentace pacienta a spolupracovat s odborníkem, kterého pacient požádá o druhý názor. 

4.      Jak najít lékaře

Povinnost zajistit zdravotní péči má zdravotní pojišťovna, u které jste pojištění. Pokud nemůžete najít vhodného revmatologa ve vašem okolí, obraťte se na ni. Měla by se snažit váš problém vyřešit. Může se však stát, že ani vaše zdravotní pojišťovna v rámci aktuální situace nenajde způsob, jak vyhovět vašim požadavkům. Pak většinou nezbývá než dojíždět ke vzdálenějšímu specialistovi. Odbornou péči bohužel není možné zajistit v každém městě, zdravotní systém to neumožňuje zejména z finančních důvodů.

Současně máte možnost také sami navštívit Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb a na jeho webové stránce vyhledat nejbližší lékaře ve vašem okolí.  

Právní odborníci také vysvětlili, že pokud vás do své péče odmítá přijmout nejbližší lékař, může k tomu mít zákonné důvody, například překročení úrovně svého vytížení. Současně však platí, že v případě neodkladné péče musí pacienta přijmout kterýkoliv revmatolog.   

5.      Při změně ošetřujícího revmatologa postupujte obezřetně

Uvažujete-li o změně ošetřujícího lékaře, je strategicky výhodné nejprve požádat jiného revmatologa o druhý názor – o konzultaci. Zejména je-li důvodem změny váš pocit, že stávající lékař váš zdravotní stav neposuzuje správně, neindikuje vhodnou léčbu nebo není v léčbě dobře zorientován. Změna lékaře je vhodná, pokud se revmatolog, kterého žádáte o konzultaci, ztotožní s vaším názorem a současně má volnou kapacitu pro nové pacienty. 

6.      Máte možnost podat stížnost

Pokud jako pacient získáte pocit, že se svých práv nemůžete domoci, máte možnost podat stížnost vůči poskytovateli zdravotních služeb – zdravotnickému zařízení případně přímo lékaři (pokud vykonává lékařské povolání samostatně). Ti pak mají povinnost stížnost vyřídit (většinou do 30 dnů). Pokud pacient není s vyřízením stížnosti spokojen, může se obrátit na krajský úřad, který danému poskytovateli uděluje povolení k poskytování zdravotních služeb. Krajním řešením je podání žaloby ve správním soudnictví, případně u obecných soudů. Jedná se však o náročný proces, který už vyžaduje právní zastoupení.       

7.      Nárok na léčbu podle § 16

Podle právních odborníků by měla být žádost podle § 16 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění (žádost o úhradu léčby, která není standardně hrazena) kladně posouzena v případě, že jde u daného pacienta o jedinou možnost léčby. Pokud tedy žádáte ve spolupráci se svým revmatologem o konkrétní lék a zdravotní pojišťovna váš požadavek opakovaně zamítne, dostáváte se do složité situace, ve které rozhodují spíše medicínské než právní argumenty. I proto je důležité, aby pacient postupoval s podporou svého lékaře.

V případě, že pojišťovna úhradu určitého léku neschválí, je možné, aby si ho pacient zaplatil sám. Ve spolupráci s lékařem je nejprve vhodné posoudit, jestli benefit léčby opravdu odpovídá částce, kterou musí za lék zaplatit.

8.      Můžete si zjistit, na jaký lék máte nárok

Podmínky úhrady jednotlivých léků stanovuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pacient může – primárně od svého lékaře, případně přímo u SÚKL – zjistit, zda má na určitý lék (placený z veřejného zdravotního pojištění) nárok. Samotnou úhradu pak zajišťuje konkrétní zdravotní pojišťovna.

Pokud pacient nesouhlasí se zamítavým rozhodnutím pojišťovny daný lék pacientovi platit (ať už jde o standardní úhradu, nebo úhradu podle § 16), má možnost proti rozhodnutí pojišťovny podat odvolání. Není-li spokojen ani s výsledkem odvolání, nabízí se možnost obrátit se na správní soudy.

9.      Pomoci může také ombudsman

Pokud se snažíte domoci svého práva, můžete se obrátit také na ombudsmana vaší zdravotní pojišťovny. Případně lze hledat zastání také u veřejného ochránce práv, který řeší krajní případy nespravedlnosti při postupu veřejných subjektů.    

10.   Dobré vztahy s lékařem jsou základ    

Lékař, který bojuje o nejlepší péči pro své pacienty, je nemocným velkou oporou. I proto je vhodné důvěřovat odbornosti lékaře, kterého jste si zvolili, a vzájemně se snažit o dlouhodobé udržování dobrých vztahů. Názor vašeho lékaře je podstatný, a pokud budete o uplatňování pacientských práv usilovat společně, budete mít větší šanci na úspěch.

(nik)

Zdroje:

https://www.youtube.com/watch?v=mqTAn0R7qEA

https://www.mzcr.cz/jak-najit-lekare/

Hodnocení článku:
(637 hodnocení - 2,8 z 5)

Další doporučené články

Bechtěrevova choroba: Jaké jsou rizikové faktory pro její rozvoj?

Bechtěrevova choroba: Jaké jsou rizikové faktory pro její rozvoj?

Pacientku Evu začala Bechtěrevova nemoc poprvé trápit v těhotenství a po porodu se projevy choroby zhoršily, a tak vyhledala odborníky. Proč se zrovna u této ženy autoimunitní revmatické onemocnění objevilo a jaké další rizikové faktory přispívají k jeho vzniku?
29. 10. 2020 Bechtěrevova nemoc
Čtyři rady, jak se ve městě vyhnout znečištěnému ovzduší

Čtyři rady, jak se ve městě vyhnout znečištěnému ovzduší

Žijete aktivně a pravidelně si dopřejete lehkou fyzickou aktivitu? To je zcela v pořádku. Zkuste se ale také vyhnout znečistěnému ovzduší. A není nutné vyrážet přímo do přírody. Smog působí v létě více potíží, než si uvědomujeme. Cvičení, smog a horko společně totiž organismus velmi zatěžují.
30. 8. 2010 Bechtěrevova nemoc
Přední český fyzioterapeut Pavel Kolář bojuje s Bechtěrevovou nemocí

Přední český fyzioterapeut Pavel Kolář bojuje s Bechtěrevovou nemocí

Nemoci si nevybírají, na koho zaútočí. Dokladem toho je i náš vyhlášený fyzioterapeut Pavel Kolář, který od mládí bojuje s Bechtěrevovou nemocí. Svým životním postojem, aktivním přístupem k onemocnění a pomocí svého povolání ale naštěstí drží svou nemoc „v šachu“.
14. 3. 2010 Bechtěrevova nemoc
Inzerce: