S Bechtěrevovou nemocí často souvisí i zánět střev
10. 2. 2010
Mnoho lidí si neuvědomuje, že trávicí trakt obsahuje největší počet imunitních buněk ze všech orgánů těla. Proto není divu, že právě toto „sídliště imunity“ je poškozeno v případech, kdy se špatně naprogramovaný imunitní systém obrátí proti a buňkám vlastního těla...
Mnoho lidí si neuvědomuje, že trávicí trakt obsahuje největší počet imunitních buněk ze všech orgánů těla. Proto není divu, že právě toto „sídliště imunity“ je poškozeno v případech, kdy se špatně naprogramovaný imunitní systém obrátí proti tkáním a buňkám vlastního těla, to je v případě autoimunitních onemocnění. Jedním z nich je i Bechtěrevova choroba.
Zánět nepoškozuje jen klouby
Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že chronický zánět střevní stěny s Bechtěrevovou chorobou úzce souvisí a že zánětlivé postižení trávicího traktu je přítomno prakticky u všech pacientů s touto nemocí. Střízlivé statistiky uvádějí, že 5 až 10 % lidí s Bechtěrevovou chorobou zároveň trpí i některou z forem nespecifického střevního zánětu – Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou. Mnohem větší procento z nich však trpí takzvanou subklinickou formou střevního zánětu, kdy si sám pacient není vědom žádných větších obtíží, avšak endoskopické vyšetření odhalí ve střevní stěně zánětlivá ložiska.
Podle odborníků nasvědčují výsledky mnoha vyšetření tomu, že zánětlivé procesy probíhající u Bechtěrevovy nemoci v kloubech i ty přítomné ve střevě pacientů mají leccos společného a pravděpodobně jsou vyvolávány stejnými mechanismy.
Poškození střeva komplikuje léčbu
Přestože alespoň mírný zánět střevní stěny je přítomný u většiny bechtěreviků, trávicí obtíže způsobuje jen někdy. Mezi nejčastější problémy patří různě intenzivní průjmy, kterými lidé s Bechtěrevovou chorobou trpí prokazatelně častěji než zbytek populace.
Samostatnou kapitolu pak u pacientů s aktivním střevním zánětem tvoří léčba Bechtěrevovy choroby takzvanými nesteroidními revmatiky. Tyto léky totiž mají nežádoucí účinky především v oblasti trávicího traktu, mohou vyvolat krvácení a zánětlivé postižení střeva obecně zhoršují. Vhodnou alternativu pro tyto pacienty může představovat biologická léčba, která podobné nežádoucí účinky nemá a specificky se zaměřuje na některé součásti imunitního systému, jejichž nenormální reakci tlumí.
Jen co na dveře zaklepe zima, už čekáme, až napadne první sníh a zamrznou rybníky. Pak totiž ke slovu přijdou sporty, jako jsou lyžování a bruslení. Oba tyto sporty jsou sice populární, bohužel ale ne příliš vhodné pro každého...
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
Existuje celá řada rostlin, které lze použít při léčbě revmatických potíží a zmírnit tak bolesti kloubů. Jejich dlouhodobé užívání může dokonce snížit vznik chronických zánětů. Mezi nejpopulárnější bylinky patří andělika, pampeliška, zázvor, starček obecný, jalovec, hořčice, řebříček, heřmánek, černý pepř či majoránka.
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
V posledních letech získala na popularitě řada speciálních diet pro pacienty se spondylitidou. Vesměs žádná ale bohužel nevycházela z pečlivé kontrolované studie. V zásadě tato doporučení vznikla jako zkušenosti samotných pacientů, kteří postupem času zjistili...
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
