Zánět, nebo mechanické poškození? Rozpoznejte příčinu bolesti zad
24. 3. 2023
S potížemi této části těla se setká během života každý člověk. Většinou se jedná o bolest v dolní části zad.
S potížemi této části těla se setká během života každý člověk. Většinou se jedná o bolest v dolní části zad. Jde také o jeden z nejčastějších důvodů, kvůli kterému lidé navštíví lékaře nebo si berou volno z práce. Příčiny těchto bolestí mohou být různé – jako je odlišná i následná léčba.
Správná diagnóza
V nedávných studiích bylo prokázáno, že chronická bolest v bederní oblasti je opravdu velmi často způsobena zánětlivým onemocněním – spondylartritidou. Při diagnostikování Bechtěrevovy nemoci či jí příbuzných chorob s přítomností bolesti zad je velmi důležité rozlišit jejich příčinu. Zejména se jedná o odlišení zánětlivých potíží, jak je tomu například právě u bechtěreva, od problémů čistě mechanických (např. vyhřeznutí ploténky).
Důležitá nápověda
Při zjišťování, zda je bolest zánětlivého původu a je-li v úzké souvislosti s chorobami, jakými je například ankylozující spondylitida, je dobré se věnovat následujícím charakteristikám:
Bolest se zpravidla poprvé objeví před 35. rokem a je velmi zákeřná.
Přetrvává déle než 3 měsíce (jinak řečeno stává se chronickou).
Bolest a ztuhlost zad se zhoršují při imobilizaci, a to zejména v noci a časně ráno.
Tyto jevy mají tendenci postupně klesat při fyzické aktivitě a cvičení.
Nesteroidní antirevmatika (například aspirin či ibuprofen) jsou u většiny pacientů velmi účinné při ulevování od potíží.
Pozor na předčasné závěry
Samotné odhalení zánětlivé příčiny u bolesti zad by rozhodně nemělo být ihned použito k diagnóze ankylozující spondylitidy. Je ale velmi důležitou charakteristikou, kterou je nutné brát v úvahu spolu s dalšími diagnostickými metodami. Těmi mohou být rentgen, magnetická rezonance, zjištění genové predispozice či předchozí nález jiného souvisejícího onemocnění.
Tato metoda byla vyvinuta psychologem Edmundem Jacobsonem před necelým stoletím. Ovšem i v dnešní době může pomoci odlehčit stres a nervozitu či uvolnit napětí v těle.
Řeč je o chronické nemoci, která od určitého stadia může život nemocného začít ovlivňovat natolik, že vykonávat zaměstnání je náhle příliš náročné. Bechtěrevova choroba se postupem času vyvíjí a někdy může člověka dovést až do invalidního důchodu.
Již v roce 2005 vznikl projekt Béďa, jehož základním cílem bylo ozřejmit a zmapovat situaci pacientů s Bechtěrevovou nemocí, zejména objasnit jejich aktuální zdravotní stav a využívané možnosti léčby.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Bolest zad je velmi častým jevem – až 80 % lidí se s těmito potížemi někdy během svého života setká. Stejně časté jsou ale i mýty, které se okolo problémů se zády točí. Znáte sedm nejrozšířenějších?
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
