Zánět, nebo mechanické poškození? Rozpoznejte příčinu bolesti zad
24. 3. 2023
S potížemi této části těla se setká během života každý člověk. Většinou se jedná o bolest v dolní části zad.
S potížemi této části těla se setká během života každý člověk. Většinou se jedná o bolest v dolní části zad. Jde také o jeden z nejčastějších důvodů, kvůli kterému lidé navštíví lékaře nebo si berou volno z práce. Příčiny těchto bolestí mohou být různé – jako je odlišná i následná léčba.
Správná diagnóza
V nedávných studiích bylo prokázáno, že chronická bolest v bederní oblasti je opravdu velmi často způsobena zánětlivým onemocněním – spondylartritidou. Při diagnostikování Bechtěrevovy nemoci či jí příbuzných chorob s přítomností bolesti zad je velmi důležité rozlišit jejich příčinu. Zejména se jedná o odlišení zánětlivých potíží, jak je tomu například právě u bechtěreva, od problémů čistě mechanických (např. vyhřeznutí ploténky).
Důležitá nápověda
Při zjišťování, zda je bolest zánětlivého původu a je-li v úzké souvislosti s chorobami, jakými je například ankylozující spondylitida, je dobré se věnovat následujícím charakteristikám:
Bolest se zpravidla poprvé objeví před 35. rokem a je velmi zákeřná.
Přetrvává déle než 3 měsíce (jinak řečeno stává se chronickou).
Bolest a ztuhlost zad se zhoršují při imobilizaci, a to zejména v noci a časně ráno.
Tyto jevy mají tendenci postupně klesat při fyzické aktivitě a cvičení.
Nesteroidní antirevmatika (například aspirin či ibuprofen) jsou u většiny pacientů velmi účinné při ulevování od potíží.
Pozor na předčasné závěry
Samotné odhalení zánětlivé příčiny u bolesti zad by rozhodně nemělo být ihned použito k diagnóze ankylozující spondylitidy. Je ale velmi důležitou charakteristikou, kterou je nutné brát v úvahu spolu s dalšími diagnostickými metodami. Těmi mohou být rentgen, magnetická rezonance, zjištění genové predispozice či předchozí nález jiného souvisejícího onemocnění.
Naprosto klíčovou činností, která pomáhá zpomalit rozvoj a postup Bechtěrevovy nemoci, je každodenní pravidelné protahovací cvičení a cvičení pro udržení celkové tělesné kondice. V tomto článku se ale dozvíte o aktivitách více či méně nesportovních...
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Zaklonit hlavu a pozorovat mraky na obloze, vyndat knížku z horní police, ohlédnout se za sebe – pro zdravého člověka jde o běžné činnosti, které vykonává samozřejmě.
Myslíte, že na časné léčbě vaší páteře nezáleží? Právě naopak. Historické i poměrně nedávné zkušenosti ukazují, že to je ta jediná cesta, jak se vyhnout skutečně velkým potížím.
Nemoci si nevybírají, na koho zaútočí. Dokladem toho je i náš vyhlášený fyzioterapeut Pavel Kolář, který od mládí bojuje s Bechtěrevovou nemocí. Svým životním postojem, aktivním přístupem k onemocnění a pomocí svého povolání ale naštěstí drží svou nemoc „v šachu“.
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
