Zánět, nebo mechanické poškození? Rozpoznejte příčinu bolesti zad
24. 3. 2023
S potížemi této části těla se setká během života každý člověk. Většinou se jedná o bolest v dolní části zad.
S potížemi této části těla se setká během života každý člověk. Většinou se jedná o bolest v dolní části zad. Jde také o jeden z nejčastějších důvodů, kvůli kterému lidé navštíví lékaře nebo si berou volno z práce. Příčiny těchto bolestí mohou být různé – jako je odlišná i následná léčba.
Správná diagnóza
V nedávných studiích bylo prokázáno, že chronická bolest v bederní oblasti je opravdu velmi často způsobena zánětlivým onemocněním – spondylartritidou. Při diagnostikování Bechtěrevovy nemoci či jí příbuzných chorob s přítomností bolesti zad je velmi důležité rozlišit jejich příčinu. Zejména se jedná o odlišení zánětlivých potíží, jak je tomu například právě u bechtěreva, od problémů čistě mechanických (např. vyhřeznutí ploténky).
Důležitá nápověda
Při zjišťování, zda je bolest zánětlivého původu a je-li v úzké souvislosti s chorobami, jakými je například ankylozující spondylitida, je dobré se věnovat následujícím charakteristikám:
Bolest se zpravidla poprvé objeví před 35. rokem a je velmi zákeřná.
Přetrvává déle než 3 měsíce (jinak řečeno stává se chronickou).
Bolest a ztuhlost zad se zhoršují při imobilizaci, a to zejména v noci a časně ráno.
Tyto jevy mají tendenci postupně klesat při fyzické aktivitě a cvičení.
Nesteroidní antirevmatika (například aspirin či ibuprofen) jsou u většiny pacientů velmi účinné při ulevování od potíží.
Pozor na předčasné závěry
Samotné odhalení zánětlivé příčiny u bolesti zad by rozhodně nemělo být ihned použito k diagnóze ankylozující spondylitidy. Je ale velmi důležitou charakteristikou, kterou je nutné brát v úvahu spolu s dalšími diagnostickými metodami. Těmi mohou být rentgen, magnetická rezonance, zjištění genové predispozice či předchozí nález jiného souvisejícího onemocnění.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Každý člověk potýkající se s Bechtěrevovou nemocí by se měl snažit být aktivní. Díky vhodnému cvičení lze předcházet nežádoucímu zkracování svalů a tuhnutí páteře. Snáze se tak udržuje i co největší rozsah pohybu ve velkých a menších kloubech. Nechte se inspirovat našimi tipy.
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
Existuje celá řada rostlin, které lze použít při léčbě revmatických potíží a zmírnit tak bolesti kloubů. Jejich dlouhodobé užívání může dokonce snížit vznik chronických zánětů. Mezi nejpopulárnější bylinky patří andělika, pampeliška, zázvor, starček obecný, jalovec, hořčice, řebříček, heřmánek, černý pepř či majoránka.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba je známá především jako onemocnění postihující dolní část zad. Jedná se však o systémové onemocnění, které může mít mnoho dalších projevů. Přečtěte si, jaké další klouby mohou být touto nemocí zasaženy.
