Zánět, nebo mechanické poškození? Rozpoznejte příčinu bolesti zad
24. 3. 2023
S potížemi této části těla se setká během života každý člověk. Většinou se jedná o bolest v dolní části zad.
S potížemi této části těla se setká během života každý člověk. Většinou se jedná o bolest v dolní části zad. Jde také o jeden z nejčastějších důvodů, kvůli kterému lidé navštíví lékaře nebo si berou volno z práce. Příčiny těchto bolestí mohou být různé – jako je odlišná i následná léčba.
Správná diagnóza
V nedávných studiích bylo prokázáno, že chronická bolest v bederní oblasti je opravdu velmi často způsobena zánětlivým onemocněním – spondylartritidou. Při diagnostikování Bechtěrevovy nemoci či jí příbuzných chorob s přítomností bolesti zad je velmi důležité rozlišit jejich příčinu. Zejména se jedná o odlišení zánětlivých potíží, jak je tomu například právě u bechtěreva, od problémů čistě mechanických (např. vyhřeznutí ploténky).
Důležitá nápověda
Při zjišťování, zda je bolest zánětlivého původu a je-li v úzké souvislosti s chorobami, jakými je například ankylozující spondylitida, je dobré se věnovat následujícím charakteristikám:
Bolest se zpravidla poprvé objeví před 35. rokem a je velmi zákeřná.
Přetrvává déle než 3 měsíce (jinak řečeno stává se chronickou).
Bolest a ztuhlost zad se zhoršují při imobilizaci, a to zejména v noci a časně ráno.
Tyto jevy mají tendenci postupně klesat při fyzické aktivitě a cvičení.
Nesteroidní antirevmatika (například aspirin či ibuprofen) jsou u většiny pacientů velmi účinné při ulevování od potíží.
Pozor na předčasné závěry
Samotné odhalení zánětlivé příčiny u bolesti zad by rozhodně nemělo být ihned použito k diagnóze ankylozující spondylitidy. Je ale velmi důležitou charakteristikou, kterou je nutné brát v úvahu spolu s dalšími diagnostickými metodami. Těmi mohou být rentgen, magnetická rezonance, zjištění genové predispozice či předchozí nález jiného souvisejícího onemocnění.
Kdo se potýká s Bechtěrevovou chorobou, má pravděpodobně velmi konkrétní představu o tom, jak dokáže působit na páteř a velké klouby. Ale v pohybovém systému její dosah bohužel nekončí. Může ohrozit naše trávení, vylučování, srdce i zrak.
Naprosto klíčovou činností, která pomáhá zpomalit rozvoj a postup Bechtěrevovy nemoci, je každodenní pravidelné protahovací cvičení a cvičení pro udržení celkové tělesné kondice. V tomto článku se ale dozvíte o aktivitách více či méně nesportovních...
Bechtěrevova nemoc neboli ankylozující spondylitida je revmatické onemocnění vyznačující se postižením páteře. Zhoršuje pohyblivost a způsobuje bolesti zad. Nejčastěji jsou jeho nositeli muži, ani ženy ale nejsou mezi pacienty výjimkou. Projevy a závažnost přitom mohou být u každého jiné v závislosti právě na pohlaví.
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Pro osoby s Bechtěrevovou chorobou jsou pohyb a rehabilitace naprosto nepostradatelné součásti každodenního života. Přestože v obou případech je jejich hlavním cílem snížit riziko předčasné ztráty hybnosti a předcházet nepříjemným bolestem, v praxi mezi nimi určité rozdíly jsou.
Ač se může zdát ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba velmi limitujícím onemocněním, lze i s tímto hendikepem dokázat velké věci. Jedním ze slavných pacientů byl i papež Jan Pavel II. Narodil se 18. května 1920 v polských Wadowicích pod jménem Karol Józef Wojtyła...
