Revmatické nemoci je možné léčit mnoha způsoby. V některých případech ale obvykle užívané léky (chorobu modifikující léky) selhávají a nezbývá nic jiného než sáhnout po nové biologické neboli cílené léčbě. U pacientů, kterým jsou biologické léky podávány, dosahují až 70procentní účinnosti.
Revmatické nemoci je možné léčit mnoha způsoby. V některých případech ale obvykle užívané léky (chorobu modifikující léky) selhávají a nezbývá nic jiného než sáhnout po nové biologické neboli cílené léčbě. U pacientů, kterým jsou biologické léky podávány, dosahují až 70procentní účinnosti. Látky užívané k biologické léčbě jsou zacíleny na cytokiny a snížením jejich účinků zamezí zánětu.
Co jsou to cytokiny?
Jde o molekuly, které hrají důležitou roli v mezibuněčné komunikaci. Cytokiny jsou látky produkované např. buňkami imunitního systému, které spouštějí a udržují zánětlivou reakci v místě poškození. Cytokiny dokážou ovlivnit tvorbu dalších cytokinů, jde o jakousi kaskádu, a výsledkem může být často i nekontrolovatelný zánětlivý děj, poškození buněk a tkání a v případě, že se tvorba cytokinů vymkne kontrole, i vznik autoimunitního poškození.
Mezi nejdůležitější cytokiny u revmatických nemocí patří TNFα (tumory nekrotizující faktor α), interleukin 1 (IL-1) a interleukin 6 (IL-6). Biologická léčba je zamířena právě na tyto cytokiny, u revmatických nemocí jde zejména o látky blokující účinky TNFα.
Pomocí biologické léčby je možno léčit tyto revmatické nemoci:
revmatoidní artritida,
JIA (juvenilní idiopatická artritida),
lupénka (psoriáza),
psoriatická artritida,
Bechtěrevova nemoc (ankylozující spondylitida).
Biologická léčba u revmatických onemocnění účinkuje tak, že:
blokuje signální molekuly nebo jejich receptory, a tím pádem omezuje nežádoucí zánět,
napravuje „chybnou“ imunitní reakci podpořením správných, a naopak zabráněním chybným procesům.
Účinky biologické léčby přicházejí velmi rychle, většinou se objevují v průběhu dnů až týdnů. Biologické léky zmírňují obtíže, zpomalují až zastavují průběh onemocnění a zlepšují kvalitu života pacientů.
Lupus a lupénka. Pro někoho možná dvě stejná nebo velmi podobná slova, ovšem nemoci, které se za nimi skrývají, jsou ve svém průběhu velmi odlišné. A protože o lupénce je na těchto stránkách informací dostatek, pojďme se podrobněji podívat na to, jak náš život může ovlivnit právě onemocnění zvané lupus.
Návštěva u lékaře probíhá často velmi hekticky. Spousta nových informací, nedostatek času a člověk ani neví jak a už stojí ve dveřích a loučí se se sestřičkou. Abyste se dozvěděli opravdu vše, co vás o lupénce zajímá, raději se předem připravte. S výběrem vhodných otázek pomohou následující řádky.
Toto onemocnění může vést až k bolestem, otokům a ztuhlým kloubům. Je tu však jedna ne příliš náročná věc, která vás před ztuhlostí dovede zachránit – řeč je o pravidelném každodenním cvičení.
Už několik let se ukazuje, že lupénka způsobuje nejen problémy na kůži, ale i spoustu dalších přidružených onemocnění. Mezi ně může patřit i srdeční infarkt či mozková mrtvice. Pro lepší péči o pacienty a hlavně prevenci často závažných problémů je důležité znát všechny vlivy lupénky na celkový zdravotní stav. Vědci na Pensylvánské univerzitě se zaměřili na spojení lupénky a vysokého krevního tlaku.
I dávné hříchy se mohou ozvat v pozdějším věku. V případě psoriázy se jedná o obezitu. Kilogramy navíc se tak mohou pořádně vymstít. Psoriatické postižení kloubů se vyvíjí jen u některých pacientů s lupénkou.
Psoriáza neboli lupénka postihuje především kůži. Při léčbě se využívají různé masti, gely, mléka, ale také kortikosteroidy, fototerapie a v poslední době i cílená léčba. Máte-li méně závažné projevy, pak můžete vyzkoušet i tzv. „domácí“ přípravky. Jaké to jsou?
