Revmatické nemoci je možné léčit mnoha způsoby. V některých případech ale obvykle užívané léky (chorobu modifikující léky) selhávají a nezbývá nic jiného než sáhnout po nové biologické neboli cílené léčbě. U pacientů, kterým jsou biologické léky podávány, dosahují až 70procentní účinnosti.
Revmatické nemoci je možné léčit mnoha způsoby. V některých případech ale obvykle užívané léky (chorobu modifikující léky) selhávají a nezbývá nic jiného než sáhnout po nové biologické neboli cílené léčbě. U pacientů, kterým jsou biologické léky podávány, dosahují až 70procentní účinnosti. Látky užívané k biologické léčbě jsou zacíleny na cytokiny a snížením jejich účinků zamezí zánětu.
Co jsou to cytokiny?
Jde o molekuly, které hrají důležitou roli v mezibuněčné komunikaci. Cytokiny jsou látky produkované např. buňkami imunitního systému, které spouštějí a udržují zánětlivou reakci v místě poškození. Cytokiny dokážou ovlivnit tvorbu dalších cytokinů, jde o jakousi kaskádu, a výsledkem může být často i nekontrolovatelný zánětlivý děj, poškození buněk a tkání a v případě, že se tvorba cytokinů vymkne kontrole, i vznik autoimunitního poškození.
Mezi nejdůležitější cytokiny u revmatických nemocí patří TNFα (tumory nekrotizující faktor α), interleukin 1 (IL-1) a interleukin 6 (IL-6). Biologická léčba je zamířena právě na tyto cytokiny, u revmatických nemocí jde zejména o látky blokující účinky TNFα.
Pomocí biologické léčby je možno léčit tyto revmatické nemoci:
revmatoidní artritida,
JIA (juvenilní idiopatická artritida),
lupénka (psoriáza),
psoriatická artritida,
Bechtěrevova nemoc (ankylozující spondylitida).
Biologická léčba u revmatických onemocnění účinkuje tak, že:
blokuje signální molekuly nebo jejich receptory, a tím pádem omezuje nežádoucí zánět,
napravuje „chybnou“ imunitní reakci podpořením správných, a naopak zabráněním chybným procesům.
Účinky biologické léčby přicházejí velmi rychle, většinou se objevují v průběhu dnů až týdnů. Biologické léky zmírňují obtíže, zpomalují až zastavují průběh onemocnění a zlepšují kvalitu života pacientů.
Chronický zánět kloubů a páteře je jednou z nejčastějších komplikací lupénky. Někdy dokonce přichází dříve, než se lupénka projeví na kůži, ale zpravidla zůstává navždy. Co se při něm v kloubech děje a proč to tak bolí?
Jednou z úspěšných metod léčby lupénky, která nejen že prospívá kůži, ale také funguje jako výborná forma odpočinku, je takzvaná balneofototerapie. Přestože je dostupná i v prostorách kožních klinik v naší zemi, ideální je vydat se za ní přímo k Rudému moři.
S příchodem podzimu jsou sluneční paprsky stále vzácnější a pokles venkovní teploty vyžaduje další a další vrstvy oblečení. Pokud jste sužováni lupénkou, možná jste se na toto období těšili jako na možnost skrytí některých nedostatků.
Jistě už se těšíte na nadcházející sváteční období plné klidu a pohody. Pokud však trpíte lupénkou, měli byste být na pozoru. Číhá na vás hned několik nástrah, které by mohly vaše onemocnění zhoršit.
V ČR trpí revmatoidní artritidou přes 85 000 lidí všech věkových kategorií. Pomocnou ruku nejen jim, ale i jejich rodinným příslušníkům již mnoho let mj. nabízí pacientská organizace Revma Liga ČR. Jedním z jejích počinů je i projekt Revma mapa, který má – jak už vyplývá z jeho názvu – zmapovat úroveň lékařské péče o revmatiky, ale také pomoci ji v mnoha ohledech zlepšit.
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
