Revmatické nemoci je možné léčit mnoha způsoby. V některých případech ale obvykle užívané léky (chorobu modifikující léky) selhávají a nezbývá nic jiného než sáhnout po nové biologické neboli cílené léčbě. U pacientů, kterým jsou biologické léky podávány, dosahují až 70procentní účinnosti.
Revmatické nemoci je možné léčit mnoha způsoby. V některých případech ale obvykle užívané léky (chorobu modifikující léky) selhávají a nezbývá nic jiného než sáhnout po nové biologické neboli cílené léčbě. U pacientů, kterým jsou biologické léky podávány, dosahují až 70procentní účinnosti. Látky užívané k biologické léčbě jsou zacíleny na cytokiny a snížením jejich účinků zamezí zánětu.
Co jsou to cytokiny?
Jde o molekuly, které hrají důležitou roli v mezibuněčné komunikaci. Cytokiny jsou látky produkované např. buňkami imunitního systému, které spouštějí a udržují zánětlivou reakci v místě poškození. Cytokiny dokážou ovlivnit tvorbu dalších cytokinů, jde o jakousi kaskádu, a výsledkem může být často i nekontrolovatelný zánětlivý děj, poškození buněk a tkání a v případě, že se tvorba cytokinů vymkne kontrole, i vznik autoimunitního poškození.
Mezi nejdůležitější cytokiny u revmatických nemocí patří TNFα (tumory nekrotizující faktor α), interleukin 1 (IL-1) a interleukin 6 (IL-6). Biologická léčba je zamířena právě na tyto cytokiny, u revmatických nemocí jde zejména o látky blokující účinky TNFα.
Pomocí biologické léčby je možno léčit tyto revmatické nemoci:
revmatoidní artritida,
JIA (juvenilní idiopatická artritida),
lupénka (psoriáza),
psoriatická artritida,
Bechtěrevova nemoc (ankylozující spondylitida).
Biologická léčba u revmatických onemocnění účinkuje tak, že:
blokuje signální molekuly nebo jejich receptory, a tím pádem omezuje nežádoucí zánět,
napravuje „chybnou“ imunitní reakci podpořením správných, a naopak zabráněním chybným procesům.
Účinky biologické léčby přicházejí velmi rychle, většinou se objevují v průběhu dnů až týdnů. Biologické léky zmírňují obtíže, zpomalují až zastavují průběh onemocnění a zlepšují kvalitu života pacientů.
Lupénka a psoriatická artritida mohou přinést do vašich vztahů mnoho neobvyklého. Možná budete kvůli svému onemocnění váhat, jestli půjdete na schůzku s někým, kdo je vám sympatický. Nenechte se však znejistit svým strachem a zkuste střízlivě zhodnotit své obavy.
Už několik let se ukazuje, že lupénka způsobuje nejen problémy na kůži, ale i spoustu dalších přidružených onemocnění. Mezi ně může patřit i srdeční infarkt či mozková mrtvice. Pro lepší péči o pacienty a hlavně prevenci často závažných problémů je důležité znát všechny vlivy lupénky na celkový zdravotní stav. Vědci na Pensylvánské univerzitě se zaměřili na spojení lupénky a vysokého krevního tlaku.
Lupénka patří mezi chronická onemocnění, jejichž průběh a závažnost projevů jsou ovlivňovány vnějšími podmínkami. K těm, které můžeme jen obtížně eliminovat a bránit se jim, patří mimo jiné počasí. Zde je několik tipů, jak přežít zimní měsíce, aniž by se vaše onemocnění příliš zhoršilo.
Psoriáza bývá těžko léčitelným problémem. Ať už postihne jakoukoli část těla, je pro dotyčného člověka utrpením. Existuje několik typů lupénky. Rozeznat je od sebe lze podle charakteristických projevů.
Lupénka patří do skupiny autoimunitních onemocnění a je způsobována chronickým zánětem, který probíhá v postižených oblastech. Propuknout může prakticky ve kterémkoli věku a projevuje se výskytem ložisek červenohnědé kůže, která má na povrchu stříbřité olupující se šupinky. Postihuje především kůži, v některých případech ovšem přechází i na klouby (psoriatická artritida). Za jakých okolností se lupénka objevuje? A proč ji nelze zcela vyléčit? Nejen o tom jsme mluvili s doc. MUDr. Spyridonem Gkalpakiotisem, Ph.D., MBA, primářem Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
