V případě těchto dvou chorob opravdu platí, že vše souvisí se vším. Psoriatická artritida je forma postižení kloubů, která sužuje některé lidi s lupénkou.
Umí potrápit
hlavními příznaky psoriatické artritidy jsou bolesti kloubů, ztuhlost a otoky
obtíže mohou postihnout kteroukoliv část těla, včetně konečků prstů a páteře
intenzita postižení se může lišit – od relativně lehčích až po velmi těžké problémy
u psoriatické artritidy, stejně tak jako u lupénky, se mohou střídat aktivní období (vzplanutí nemoci) s jejím zmírněním či ústupem (remisí)
zatím neexistuje léčba, která by psoriatickou artritidu zcela vyléčila, je ale k dispozici celá řada léků, které pomáhají udržet nemoc pod kontrolou a zabránit poškození kloubů; bez léčby může vést tato artritida i k těžké invaliditě
Kdy se psoriatická artritida objevuje?
Onemocnění vzniká, když imunitní systém začíná napadat zdravé buňky a tkáně vlastního těla. Nadměrná imunitní odpověď je příčinou nejen kožních změn a tvorby šupinek, ale i zánětu v kloubech. Není zcela jasné, proč se imunitní systém obrací proti zdravým tkáním, ale pravděpodobně hraje roli dědičnost i prostředí. U řady lidí s psoriatickou artritidou se objevila lupénka nebo postižení kloubů v rodině. Byly nalezeny i některé geny, které s rozvojem psoriatické artritidy souvisí. Nemoc může být u lidí, kteří k ní mají dispozice, spuštěna úrazem nebo infekcí.
V ohrožení
Některé faktory mohou zvýšit riziko, že se psoriatická artritida objeví právě u vás. Které to jsou?
Lupénka neboli psoriáza. Projevuje se červenými skvrnkami na kůži s bílými šupinami a představuje nejvýznamnější rizikový faktor rozvoje psoriatické artritidy. Nejvíce ohroženi jsou jedinci, u kterých se psoriatické změny objevily i na nehtech.
Rodinná zátěž. Řada lidí s tímto kloubním onemocněním má sourozence nebo rodiče, kteří se potýkají se stejným problémem.
Věk. Přestože psoriatickou artritidou může onemocnět každý, objevuje se nejčastěji u lidí mezi 30. a 50. rokem věku.
Lupénka neboli psoriáza je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění kůže, které se projevuje především jejím odlupováním. Kůže se může obnovovat až sedmkrát rychleji, než je běžné u zdravých jedinců. Kromě nepříjemného a úporného svědění pacienty pochopitelně trápí nevzhledné červené fleky pokryté bílými šupinami. Není proto divu, že nemoc bývá velkou zátěží i pro psychiku pacientů.
Lidé s lupénkou se často cítí jako vážně nemocní lidé a taky jimi jsou, protože nemoc jim výrazně ovlivňuje život. A z pochopitelných důvodů se nezajímají o svoji hladinu cholesterolu ani velikost krevního tlaku.
Na účet kouření lze připsat další nemoc – lupénku. Vědci z USA zjistili, že kouření zvyšuje riziko rozvoje lupénky a že čím silnější kuřáci, tím větší riziko. Navíc tato zvýšená pravděpodobnost klesá až mnoho let po poslední vykouřené cigaretě.
Lidé trpící lupénkou to dobře znají: jednou je jejich kůže naprosto čistá, po nepříjemných projevech ani vidu. Pak ale choroba opět udeří. Proč k tomu vlastně dochází? Existují rizikové faktory, které odstartují novou vlnu kožních projevů. Říká se jim spouštěče.
Až polovina pacientů s lupénkou trpí psoriatickou artritidou. Zánětlivé onemocnění napadá klouby, které pak nejen silně bolí, ale jsou nenávratně poškozeny. Co dělat, aby vydržely déle?
Pokožka patří k těm částem těla, které stárnou viditelně. Abychom uchovali strukturu pevnou, hladkou a jemnou co nejdéle, je nutné věnovat pleti neustálou pozornost. Nabízíme 4 tipy přímo od dermatologů.
