Od 16 let trápila mladého muže ze smíšeného česko-vietnamského manželství lupénka. Vyzkoušel různé typy lokální i systémové terapie, ale vždy jen s dočasným efektem. Léčbu komplikoval i fakt, že ne vždy dodržoval doporučení kožního lékaře.

Mladý muž se potýkal s vážnou formou lupénky, která se projevovala až tzv. erytrodermií, kdy zánět pokrývá více než 90 % těla. Přesto se až do svých 23 let systematicky neléčil, mj. proto, že nebyl registrovaný u praktického lékaře. Vždy jen dočasně vyzkoušel určitý typ léčby, ovšem když se jeho stav zlepšil, přerušil ji.

Systémová léčba lupénky byla nezbytná

Změna nastala, když se dostal do centra specializované péče na Dermatovenerologickou kliniku LF a FN v Plzni. Lékařka u pacienta nejprve vyloučila chronické infekce a poté zahájila celkovou ambulantní léčbu methotrexátem. Kožní nález se sice zlepšil, ale muži se zhoršily výsledky jaterních testů, a proto mu kožní lékařka snížila dávku léku. V důsledku toho se rozsah zánětlivého onemocnění zvětšil a muž musel být hospitalizován. Během pobytu v nemocnici absolvoval fototerapii, díky níž se projevy nemoci opět výrazně zmenšily. Lékaři jej proto propustili domů bez celkové léčby. Během tří týdnů se ovšem jeho stav opět zhoršil.

Vyšetření navíc prokázala další zdravotní komplikace – vysoký cholesterol, zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi a také vysoký krevní tlak. Lékařka pacientovi změnila systémovou léčbu, začal užívat cyklosporin v kombinaci s léky na přidružená onemocnění. Doporučena mu také byla nízkotučná strava.

Výrazné zlepšení po měsíci cílené léčby

Zhruba za další 2 měsíce se mladý muž opět dostavil na kontrolu ke své kožní lékařce, ovšem opožděně, léky už spotřeboval dříve. V té době byl apatický a depresivně laděný. Lékaři mu obnovili druhý typ systémové léčby, po dočasném zlepšení opět došlo k progresi onemocnění.

Vzhledem k tomu, že muž měl zánětlivá ložiska na více než 30 % kůže, splnil kritéria pro podání biologické léčby. Zhruba po 2,5 roku od chvíle, kdy se začal léčil v plzeňské fakultní nemocnici, začal užívat cílenou léčbu. V průběhu 1 měsíce se jeho stav výrazně zlepšil a upravila se i jeho psychika. Mladý muž také začal chodit do zaměstnání.

Pozdní indikace i nedodržování léčby

Lupénka patří mezi chronická zánětlivá autoimunitní onemocnění, se kterým se potýká kolem 2–3 % populace evropských zemí. Až 80 % nemocných má pouze mírné nebo středně těžké postižení. Tento pacient měl ovšem závažnou formu choroby, proto bylo nutné volit celkovou léčbu. Konvenční systémová terapie ovšem u nemocného dlouhodobě neúčinkovala a také zhoršovala některé další choroby, které se někdy u pacientů s lupénkou vyskytují. Proto lékaři nemocnému nasadili cílenou terapii.

Problém byl v tomto případě mj. v tom, že trvalo velmi dlouho, než se pacient dostal na specializované pracoviště, a proto začal užívat cílenou léčbu poměrně pozdě. Přitom právě včasné zahájení tohoto druhu terapie bývá zásadní. Jak už bylo uvedeno výše, stav pacienta také zhoršoval fakt, že příliš nedodržoval doporučenou léčbu. U pacientů s chronickým onemocněním se bohužel jedná o typickou situaci.

(lek)

Zdroj:

http://www.remedia.cz/Clanky/Kazuistiky/Pripad-typickeho-pacienta-s-tezkou-psoriazou/6-ah-20I.magarticle.aspx