10 tipů, jak zvládnout roli pečujícího s nadhledem
20. 5. 2011
Kromě špatností, které dokáže nadělat revmatické onemocnění na lidském těle, může mít zničující vliv i na psychiku člověka. Ti, kdo pečují o svého partnera s revmatickým onemocněním, se musí umět vypořádat s jeho náladovostí, nebo dokonce depresemi.
Stále se učte – snažte se o nemoci svého partnera dozvědět co nejvíc. Budete tak moci lépe předvídat další průběh onemocnění a budete připraveni na možné komplikace.
Spoléhejte na rodinu a přátele – buďte často v kontaktu s dalšími členy širší rodiny a využijte jejich pomoc pokaždé, když je to možné.
Hledejte další podporu – poohlédněte se ve svém okolí po organizaci, která sdružuje lidi se stejným onemocněním nebo například pečující o chronicky nemocné.
Vyjádřete se – své zkušenosti a pocity můžete sdílet s ostatními. Internet je výborný nástroj, pomocí kterého se můžete spojit s dalšími lidmi v podobné situaci. Zapisujte pro ně a zveřejňujte své postřehy a myšlenky.
Prožívejte s partnerem jeho onemocnění – k partnerovu onemocnění se postavte čelem, nesnažte se lakovat věci na růžovo. Sdílejte s ním jeho smutek nad tím, co díky nemoci ztratil, ale také se společně radujte z toho, co zbývá.
Cvičte společně – najděte si nějakou fyzickou aktivitu, které se můžete pravidelně společně věnovat.
Vzdělávejte ostatní – nezoufejte nad tím, jak je společnost vůči chronicky nemocným lidem necitlivá a nic o revmatických onemocněních neví. Naopak, nebojte se své okolí vzdělávat a o svých problémech dát vědět.
Mluvte s lékaři – lékařů se ptejte na cokoliv, co vám není jasné, a nebojte se požádat o radu či pomoc.
Nezapomeňte se smát – smějte se a bavte se svým partnerem společně. Podívejte se na zábavný film, poslouchejte oblíbenou hudbu.
Nechte si čas pro sebe – abyste mohli všechno zvládnout, musíte si nechat čas i pro sebe. Nenakládejte si toho na sebe příliš mnoho.
Neohebnost kloubů provázející vstávání představuje jeden z nejtypičtějších příznaků artritidy. Potíže mohou trvat i déle než hodinu. Člověk pociťuje tuhost prstů na rukou a není schopen ohnout drobné klouby v pěst. Jak se rychle dostat do formy?
Už starověký lékař Hippokrates, otec medicíny, říkal: „Nechť tvoje strava je tvým lékem.“ A platí to i dnes. Při léčbě některých onemocnění se sice užívání prášků nevyhneme, ale i tak je možné vhodně zvolenou skladbou jídelníčku průběh choroby ovlivnit.
Na výročním zasedání Radiologické společnosti v Severní Americe padlo v prosinci 2009 překvapivé tvrzení – nadměrná fyzická aktivita může u mužů a žen ve středním věku způsobit postižení kolenních kloubů a také zvyšovat riziko vzniku osteoartritidy.
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
Rodiče dětí s juvenilní revmatoidní artritidou dobře vědí, jak je u tohoto onemocnění zásadní včasné zahájení léčby. V opačném případě totiž postupem času dochází k nevratnému poškození kloubů, prohlubuje se doprovodná bolest a únava a rozvíjí se obávané omezení hybnosti. Tomuto nepříznivému průběhu onemocnění účinně brání cílená léčba.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
