Chřipka je nepříjemný zážitek pro každého. Pokud máte revmatoidní artritidu, platí to dvojnásob. To proto, že každé autoimunitní onemocnění poškozuje funkci imunitního systému, takže se obtížněji brání infekcím.
Osoby s revmatoidní artritidou mají ve srovnání se zdravými lidmi o 70 % vyšší možnost, že se nakazí nějakou infekcí. O 83 % je pak u nich větší pravděpodobnost, že budou muset být kvůli této infekci hospitalizováni. Nárůst rizik způsobuje nemoc samotná. Funkci imunitního systému mohou zhoršit i některé léky, které zachraňují klouby před devastací artritidou. Rozhodně to však není důvod k odmítání léčiv.
Strach z komplikací
Když mluvíme o nebezpečí spojeném s chřipkou, samozřejmě nejde o to, že bychom se báli rýmy nebo kašle. Ty každý z nás zvládne. Problémem je, že člověk s artritidou čelí riziku, že průběh chřipky bude horší než u zdravých lidí. Jde hlavně o větší výskyt komplikací. K těm patří zejména:
těžký zánět průdušek vedoucí k dušnosti,
zápal plic, který bývá i smrtelný,
záněty dutin a středního ucha.
Revmatoidní artritida může poškozovat plíce a srdce i bez chřipky. Pokud se tyto nemoci sejdou „na jednom hřišti“, může být účinek devastující.
Očkování umí pomoci
Nevěřte tomu, že se dovedete v chřipkové sezóně vyhnout infekci dodržováním hygienických opatření. Nemalá část nemocných nemá vůbec žádné příznaky, přesto vylučují velké množství agresivních virů. Snadno se tak lze nakazit od člověka, který vůbec neví, že je nemocný, chodí do práce a nevědomky svoji nemoc šíří. Pokud se chcete účinně chránit, jedinou možností je očkování.
Je tak účinné a přínosné, že ho s velkou pravděpodobností dostanete od pojišťovny zadarmo nebo s malým doplatkem.
Nedejte na mýty o pochybném účinku vakcíny, ten je bezpečně prokázán klinickými studiemi.
Očkovací látky jsou každoročně připraveny od září nebo října a aplikují se po celé chladné období roku.
Když už je epidemie v plném proudu, může být na očkování pozdě. Přesto to stojí za pokus. Zavolejte svému praktickému lékaři a domluvte se s ním na vhodném postupu.
Bolest je způsob, jak tělo oznamuje, že něco není v pořádku. Obtíže mohou být mírné a přerušované, ale i těžké a neustupující. Odborníci vědí, že neléčená akutní bolest často vede k té chronické. Ta může trvat roky a ovlivňovat vaši fyzickou i emocionální pohodu. Jak se bránit?
Oteklý kloub, který bolí a špatně se s ním hýbe. To je jeden ze základních projevů juvenilní idiopatické artritidy, revmatického onemocnění, které se objevuje u dětí. Oč přesně jde a na koho se s nemocí obrátit? A jaké jsou další revmatické nemoci dětského věku?
Revmatoidní artritida není jen kloubní záležitost, je to nemoc celého těla. Postižené mohou být i dásně. Jejich stav upřesňuje celkovou prognózu revmatoidní artritidy – dásně totiž docela spolehlivě ukazují, jak rychle bude choroba postupovat.
Neexistuje jeden jediný test, pomocí kterého by lékaři dokázali diagnostikovat revmatoidní artritidu. Důležitou roli při určování této nemoci ale hrají krevní rozbory. Prozradíme, které hodnoty lékaře zajímají a co vše se díky krvi mohou o vaší chorobě dozvědět.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
