Chřipka je nepříjemný zážitek pro každého. Pokud máte revmatoidní artritidu, platí to dvojnásob. To proto, že každé autoimunitní onemocnění poškozuje funkci imunitního systému, takže se obtížněji brání infekcím.
Osoby s revmatoidní artritidou mají ve srovnání se zdravými lidmi o 70 % vyšší možnost, že se nakazí nějakou infekcí. O 83 % je pak u nich větší pravděpodobnost, že budou muset být kvůli této infekci hospitalizováni. Nárůst rizik způsobuje nemoc samotná. Funkci imunitního systému mohou zhoršit i některé léky, které zachraňují klouby před devastací artritidou. Rozhodně to však není důvod k odmítání léčiv.
Strach z komplikací
Když mluvíme o nebezpečí spojeném s chřipkou, samozřejmě nejde o to, že bychom se báli rýmy nebo kašle. Ty každý z nás zvládne. Problémem je, že člověk s artritidou čelí riziku, že průběh chřipky bude horší než u zdravých lidí. Jde hlavně o větší výskyt komplikací. K těm patří zejména:
těžký zánět průdušek vedoucí k dušnosti,
zápal plic, který bývá i smrtelný,
záněty dutin a středního ucha.
Revmatoidní artritida může poškozovat plíce a srdce i bez chřipky. Pokud se tyto nemoci sejdou „na jednom hřišti“, může být účinek devastující.
Očkování umí pomoci
Nevěřte tomu, že se dovedete v chřipkové sezóně vyhnout infekci dodržováním hygienických opatření. Nemalá část nemocných nemá vůbec žádné příznaky, přesto vylučují velké množství agresivních virů. Snadno se tak lze nakazit od člověka, který vůbec neví, že je nemocný, chodí do práce a nevědomky svoji nemoc šíří. Pokud se chcete účinně chránit, jedinou možností je očkování.
Je tak účinné a přínosné, že ho s velkou pravděpodobností dostanete od pojišťovny zadarmo nebo s malým doplatkem.
Nedejte na mýty o pochybném účinku vakcíny, ten je bezpečně prokázán klinickými studiemi.
Očkovací látky jsou každoročně připraveny od září nebo října a aplikují se po celé chladné období roku.
Když už je epidemie v plném proudu, může být na očkování pozdě. Přesto to stojí za pokus. Zavolejte svému praktickému lékaři a domluvte se s ním na vhodném postupu.
Oteklý kloub, který bolí a špatně se s ním hýbe. To je jeden ze základních projevů juvenilní idiopatické artritidy, revmatického onemocnění, které se objevuje u dětí. Oč přesně jde a na koho se s nemocí obrátit? A jaké jsou další revmatické nemoci dětského věku?
Revmatoidní artritida patří mezi autoimunitní onemocnění, u kterých si dosud odborníci nejsou jisti, co přesně je způsobuje. Dosud je známo několik rizikových faktorů, včetně genetických, které se na vzniku revmatoidní artritidy podílejí. Jak ale přesně ke spuštění chorobného procesu dochází, zatím nikdo neví.
Na vzniku nebo vzplanutí revmatoidní artritidy se podílejí i zevní vlivy. Ukazuje se, že mezi ně patří i kouření cigaret. Švédští vědci si dali za cíl zjistit, jaký je vztah mezi výskytem revmatoidní artritidy různé závažnosti, mírou kouření cigaret a genetickými předpoklady pro revmatoidní artritidu...
Juvenilní idiopatická artritida (JIA) je nejčastější typ artritidy, která postihuje děti. Za posledních dvacet let léčba pokročila a výrazně se tak zlepšila prognóza, a to zejména s příchodem biologických léků. Pro JIA je charakteristické období střídání remise a relapsu...
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
Nad diagnózou „revma“ u dětí lidé často žasnou. Revma je podle všeobecných představ totiž nemocí vyššího věku a postihuje především seniory. Revmatické onemocnění se přitom dětem a dospívajícím nevyhýbá. Jeho projevy se ale mohou výrazně lišit od revma dospělých.
