Kvalita sexuálního života se individuálně velmi liší i u zdravých lidí, a proto jen těžko můžeme hledat obecnou odpověď, jak si jedinci s revmatoidní artritidou vedou v intimní sféře. Jedno je však jisté – revmatikům stojí v cestě více překážek.

Revmatoidní artritida postihuje život nemocných komplexně a sexuální život patří ke složkám, které mohou být nemocí významně zhoršeny. Podle jedné ze studií asi dvě třetiny pacientů udávají, že nějaké problémy v sexuální oblasti mají. Jako hlavní příčinu těchto problémů studie udává bolest kyčelních kloubů. Jiné výzkumy ukázaly, že revmatici s lepší funkční kapacitou mají pohlavní styk významně častěji než pacienti, kteří jsou na tom hůř, a že nemocní s více projevy revmatoidní artritidy mají více sexuálních problémů.

Pokud jde o ženské pohlaví, můžeme se podle doby výskytu zaměřit na následující problémy:

1. před stykem (nemoc zhoršuje vzrušivost a fantazii, snižuje apetenci),
2. při styku (snížení hybnosti, nepohodlí a bolestivost pohybů),
3. po styku (zhoršení bolesti nešetrnými pohyby při styku, nespokojenost s prožitkem svým nebo partnerovým).

Nedávno proběhla studie, která ukázala, že revmatici v porovnání se zdravou populací nesnadno dosahují orgasmu. Tyto problémy mohou postihovat i muže, jejich situace je navíc ztížena erektilní dysfunkcí, která se u revmatiků vyskytuje častěji než u zdravých mužů.

Příčina sexuálních problémů je nejasná

Přestože se tomuto tématu věnovala řada studií a existuje mnoho hypotéz, jaké mechanismy přispívají ke vzniku sexuálních problémů, ani jedna z nich je nevysvětluje zcela jasně a nepochybně.

1. Některé studie přisuzují sexuální problémy tělesným potížím, jako je omezená hybnost kloubů, ranní ztuhlost, bolest a vyčerpání. Revmatici často zažívají pokles sexuální vášně, mívají obtíže s nalezením zdravotně vyhovující a zároveň vzrušivé polohy a obtížněji dosahují orgasmu. Rychlý nástup únavy zasahuje sexuální život především tak, že znemožňuje nebo znepříjemňuje dokončení soulože ke spokojenosti zúčastněných a místo nerušeného prožitku se dostavuje pocit nadměrně namáhavého sportovního výkonu. Potíže s hybností způsobují značné nepohodlí a omezují aktivity, což také zhoršuje výsledek.
2. Další studie se soustředí na psychologickou složku. Na sexualitu u žen s revmatoidní artritidou podle nich mají vliv psychické problémy zaviněné nemocí, jde o depresi, nedostatek sebedůvěry, úzkost, negativní vnímání vlastního těla a obavy o zájem partnera. Deprese vedoucí k nezájmu o sex může být specificky spojená s bolestí, což může nastartovat i bludný kruh bolesti, deprese a sexuální dysfunkce. Podle některých vědců je psychický stav nemocného a vnímání nemoci dokonce důležitější než tělesné obtíže.
3. Ve vztahu mezi revmatoidní artritidou a sexuální dysfunkcí může hrát roli i hormonální nerovnováha – poruchy regulace hladin pohlavních hormonů. Ženy, které mají revmatoidní artritidu a sexuální problémy, mívají nižší hladiny mužských pohlavních hormonů. To má vliv nejen na psychiku, ale i na vznik nepříjemných pocitů při styku a vaginální suchost.

Řada studií ukazuje, že muži mají obdobné problémy a mohou je také zlobit hormony, především pokles mužských pohlavních hormonů.

Jak vrátit radost do intimní oblasti?

Vzhledem k tomu, že sexuální problémy se mohou u jednotlivců vyvíjet úplně odlišně, není ani možné navrhnout jejich řešení, které by vyhovovalo všem. Data z epidemiologických a klinických studií ukazují na možnost využití fyzioterapie, psychoterapie a farmakologické léčby.

1. Ve fyzioterapii jde především o zlepšování pohyblivosti, redukci bolesti, podporu tělesných aktivit a zvyšování vytrvalosti. Zvýšená funkční kapacita, snížená bolestivost a pravidelná fyzická aktivita podle jedné ze studií zvyšují frekvenci pohlavního styku a celkový psychologický komfort. Také zmírňují únavu a zlepšují vnímání vlastního zdraví. Relaxace svalů a aplikace tepla před stykem můžou být také prospěšné. Některým pacientům pomáhá i náhrada kyčelního kloubu.
2. Psychoterapie se také považuje za účinnou. Při hledání správných technik je ale nutné konzultovat odborníka, protože v psychologii ještě více platí, že univerzální řešení vhodné pro všechny neexistuje. Prospěšná může být i párová terapie, při které si mohou nemocní se svým partnerem lépe vysvětlit svá přání, potřeby a obavy.
3. Z farmakologické léčby bychom měli na prvním místě jmenovat protizánětlivá léčiva a analgetika, která mohou nemoc dostat pod kontrolu a přispět tak ke zlepšení všech oblastí pacientova života. Někteří vědci se však domnívají, že léčivé přípravky mohou mít naopak nežádoucí účinky, které k těmto problémům přispějí. Záleží pak na konkrétním pacientovi, jeho obtížích a pravděpodobném mechanismu účinku, jaké léky mohou pomoci.

Ani při revmatoidní artritidě nemusíte na sexuální život zanevřít. I kdyby nic nezůstalo při starém, nejdůležitější je najít způsob, jak si s partnerem vyjít vstříc a společně prožívat hezké chvíle, které váš vztah utuží.

(pez)

Zdroj: Shankun Zhao, Ermao Li, Jiamin Wang, Lianmin Luo, Jintai Luo, Zhigang Zhao. Rheumatoid Arthritis and Risk of Sexual Dysfunction: A Systematic Review and Metaanalysis. The Journal of Rheumatology Oct 2018, 45 (10) 1375–382; DOI: 10.3899/jrheum.170956.