Chrupavka z kmenových buněk skýtá naději pro poškozené kolenní klouby. Vědci totiž zjistili, že chrupavka může vzniknout použitím dospělých kmenových buněk kostní dřeně a kůže, a v současnosti navíc experimentují s rozličnými chemickými a mechanickými stimuly, aby zlepšili její vlastnosti.

Chrupavka z kmenových buněk skýtá naději pro poškozené kolenní klouby. Vědci totiž zjistili, že chrupavka může vzniknout použitím dospělých kmenových buněk kostní dřeně a kůže, a v současnosti navíc experimentují s rozličnými chemickými a mechanickými stimuly, aby zlepšili její vlastnosti.

Chrupavka je jednou z mála tkání, které postrádají schopnost samozhojení. Pokud je tedy chrupavka postižena například artritidou, jsou tyto účinky dlouhotrvající a devastující. Pokud do chrupavky například vyryjeme tenkou rýhu, nikdy nezmizí. Lékaři tento jev přirovnávají k psaní na měsíční povrch – i po roce zde svůj vzkaz najdete beze změny.

Co jsou vlastně kmenové buňky?

• embryonální kmenové buňky,
• dospělé kmenové buňky.

Embryonální kmenové buňky vznikají u čtyř- až pětidenního lidského embrya (zárodku), které je ve vývojové fázi tzv. blastocysty. Během normálního těhotenství tato fáze blastocysty pokračuje, dokud se embryo neuhnízdí v děloze; od této chvíle pak mluvíme o plodu. Tento okamžik většinou nastává na konci 10. týdne těhotenství, kdy již vznikla většina hlavních tělesných orgánů.

Dospělé kmenové buňky můžeme najít v různých typech tkání, nalezeny byly například v mozku, kostní dřeni, krevních cévách, svalech, kůži nebo v játrech. V těchto tkáních pak zůstávají řadu let nečinné, dokud nejsou aktivovány zraněním nebo nemocí.

Jaká je budoucnost kmenových buněk?

Zdroj:www.medicalnewstoday.com

Zdroj: F. Tubach, Arthritis and Rheumatism, Vol. 60, No. 7, July 2009, pp 1884–1894; DOI 10.1002/art.24632