Kmenové buňky – hudba budoucnosti

6. 12. 2009

Chrupavka z kmenových buněk skýtá naději pro poškozené kolenní klouby. Vědci totiž zjistili, že chrupavka může vzniknout použitím dospělých kmenových buněk kostní dřeně a kůže, a v současnosti navíc experimentují s rozličnými chemickými a mechanickými stimuly, aby zlepšili její vlastnosti.

Chrupavka je jednou z mála tkání, které postrádají schopnost samozhojení. Pokud je tedy chrupavka postižena například artritidou, jsou tyto účinky dlouhotrvající a devastující. Pokud do chrupavky například vyryjeme tenkou rýhu, nikdy nezmizí. Lékaři tento jev přirovnávají k psaní na měsíční povrch – i po roce zde svůj vzkaz najdete beze změny.

Co jsou vlastně kmenové buňky?

Obecně se můžeme setkat se dvěma typy kmenových buněk, které pocházejí ze dvou hlavních zdrojů:

embryonální kmenové buňky,
dospělé kmenové buňky.

Oba typy jsou charakteristické svým potenciálem rozrůznit se do mnoha buněčných typů, jako jsou kůže, svaly, kosti apod.

Embryonální kmenové buňky vznikají u čtyř- až pětidenního lidského embrya (zárodku), které je ve vývojové fázi tzv. blastocysty. Během normálního těhotenství tato fáze blastocysty pokračuje, dokud se embryo neuhnízdí v děloze; od této chvíle pak mluvíme o plodu. Tento okamžik většinou nastává na konci 10. týdne těhotenství, kdy již vznikla většina hlavních tělesných orgánů.

Dospělé kmenové buňky můžeme najít v různých typech tkání, nalezeny byly například v mozku, kostní dřeni, krevních cévách, svalech, kůži nebo v játrech. V těchto tkáních pak zůstávají řadu let nečinné, dokud nejsou aktivovány zraněním nebo nemocí.

Jaká je budoucnost kmenových buněk?

Cílem vědců je vytvořit biologickou chrupavku, která nejen vyplní defekt, ale bude potenciálně schopná obnovit celý povrch kloubu postiženého artritidou. V současnosti je totiž zatím jedinou možností pro tyto pacienty náhrada kloubu s využitím kovu či plastu. (pes)

Zdroj:www.medicalnewstoday.com

Zdroj: F. Tubach, Arthritis and Rheumatism, Vol. 60, No. 7, July 2009, pp 1884–1894; DOI 10.1002/art.24632

Hodnocení článku:

(377 hodnocení - 2,9 z 5)

Další doporučené články

K léčbě revmatického onemocnění přistupujte zodpovědně, vyplatí se to

Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.

7. 11. 2018 Revmatoidní artritida

Nasbírali jste v létě dost „déčka“?

Vitamin D je spíše látkou na pomezí vitaminu a hormonu. Můžeme ho přijímat z vnějších zdrojů nebo si ho sami tvořit – stačí vystavit kůži slunečnímu záření. Vitamin D velmi významně zasahuje do metabolismu vápníku. Ale nejen to, má i řadu dalších účinků.

6. 9. 2017 Revmatoidní artritida