Bolest a otok kloubu nemusí vždy značit jeho infekci. Jednou z příčin rozvoje podobných příznaků může být i takzvaná reaktivní artritida. Co se za tímto označením skrývá?
Obtíže ve dvou vlnách
Reaktivní artritida je neinfekční zánětlivé postižení obvykle více kloubů, které následuje jeden až tři týdny po močové, střevní či genitální infekci. Typicky jsou zasažena kolena, kotníky či klouby nohy. Klouby jsou bolestivé, zarudlé a teplejší na dotek. Vedle postižení samotných kloubů doprovází reaktivní artritidu někdy také neinfekční zánět spojivek a močové trubice. Pokud jsou přítomny všechny tyto tři příznaky, mluví lékaři o takzvaném Reiterově syndromu. Ve většině případů se příznaky reaktivní artritidy časem vytratí a onemocnění nezanechává následky.
Původců je více
Původců prvotní infekce, kterou reaktivní artritida následuje, může být hned několik. Mezi ty nejčastější patří:
Chlamydia,
Salmonela,
Shigella,
Yersinia,
Campylobacter,
Neisseria gonorrhoeae.
Přenos při jídle či sexu
Přestože samotná reaktivní artritida není infekční, a tedy přenosné onemocnění, samotné bakterie způsobující infekci genitálií, močového či trávicího traktu přenosné jsou. Nakazit se lze vedle požití kontaminovaných potravin také cestou nechráněného pohlavního styku, a to zejména jde-li o infekci chlamydiemi či gonokoky (původci kapavky). Ne každý, kdo se potká s daným druhem bakterie, však zákonitě onemocní. Významnou roli hraje mimo jiné také individuální genetická výbava.
Chraňte se!
Přestože genetickou výbavu změnit nelze, minimalizovat riziko reaktivní artritidy možné je. Odborníci doporučují:
dodržování hygienických opatření spojených s přípravou a konzumací potravin, a to zejména důkladnou tepelnou úpravu rizikových potravin,
Práce vsedě je pro řadu lidí samozřejmostí i za „běžných“ okolností. Ovšem s dobou covidovou přišel i významný fenomén práce z domova. Jak si poradit s dlouhým sezením u počítače často v ne příliš optimálních podmínkách, aniž bychom si zdevastovali svou tělesnou schránku?
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Pod pojmem revmatoidní artritida si nejčastěji představujeme onemocnění, které trápí hlavně malé klouby rukou a zápěstí. Tato choroba se však může projevit na mnoha místech těla, nevyjímaje velké klouby v rameni, koleni nebo kyčli.
Lázeňská léčba různých onemocnění má v naší republice dlouhou tradici. Tato zařízení navštěvují i lidé s revmatoidní artritidou. Poradíme, jak si o lázně požádat a kam se s touto chorobou můžete vypravit.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Jednou z nejpříjemnějších forem pohybu je tanec. Že jste na diskotéku staří, tančili jste naposledy na svatbě a do tanečních pro pokročilé by vás nikdo nedostal?
