Léčba revmatoidní artritidy zdaleka nespočívá pouze v užívání medikamentů. Nápomocná může být rovněž rehabilitace, fyzikální léčba a přírodní léčba, za kterou můžete docházet ambulantně nebo ji v intenzivnější podobě využívat během pobytu v lázních. Co lze od takové terapie očekávat?
Méně bolesti, více chuti do života
V lázních je mimo jiné využíváno příznivého účinku minerálních či termálních vod a bahenních zábalů, takzvané balneoterapie. Mohou vám být rovněž doporučeny vířivé, jodové, sirnaté, uhličité, radonové nebo bylinné koupele. Působení těchto přírodních léčivých zdrojů má následující cíle:
zlepšení periferního prokrvení,
zmírnění bolesti a pocitu ztuhlosti,
celkovou relaxaci,
zlepšení celkové kvality života a běžného fungování nemocného.
Další důležitou náplní pobytu v lázních je intenzivní rehabilitace vedená zkušenými odborníky a fyzikální léčba využívající magnetoterapii, ultrazvuk, kryoterapii, elektroléčbu (střídavé a galvanické proudy), biolampu, infračervené záření či laser. Oblíbené bývají také různé druhy masáží. Pobyt v lázních má přesně daný program, který je danému jedinci takzvaně šit na míru. Jeho délka je obvykle několik týdnů.
Lázně nejsou pro každého
Chcete-li, aby vám na lázeňskou terapii přispěla pojišťovna, musíte kontaktovat svého lékaře. Revmatolog by měl rovněž rozhodnout, zda je pro vás tento typ léčby vhodný, a to s přihlédnutím na aktivitu vašeho onemocnění. Ta by neměla být příliš vysoká, protože působení některých (zejména teplých) procedur by mohlo probíhající zánět ještě více provokovat. Na příspěvek na lázeňskou léčbu mají obecně nárok jen nemocní s určitým stupněm postižení, a to minimálně II. stupně s funkčním postižením typu b.
Obě výše uvedené zdravotní komplikace jsou v posledních letech na vzestupu. Vědce proto začalo zajímat, zda obezita nemůže zvyšovat pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy.
Léky, změny v životosprávě i pravidelný pohyb – to vše má pozitivní vliv na průběh revmatoidní artritidy. Aby vám však sport neublížil a cvičení mělo jen pozitivní dopady, to by měl ohlídat odborník, tedy fyzioterapeut.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Ranní ztuhlost, omezená pohyblivost a pomalé pohyby v postiženém kloubu – to je obrázek běžného rána většiny pacientů s revmatoidní artritidou. Jenže ranní ztuhlost nezávisí jen na tom, kdy se kloubům začne chtít pracovat, ale například i na počasí a na psychickém rozpoložení člověka.
Přestože aktivita revmatoidní artritidy je nejspíše u mužů i žen stejná, trpí ženy mnohem výraznějšími příznaky nemoci. Důvodem je pravděpodobně jejich slabší tělesná konstituce a ztráta svalové hmoty, hlavně ve vyšším věku. To jsou alespoň závěry finské studie.
Juvenilní idiopatická artritida je agresivní, svízelné a někdy invalidizující onemocnění, které postihuje děti do 16 let. Ovšem optimismus mladých pacientů a jejich nezlomná vůle žít naplno jsou obdivuhodné.
