Zákeřné vaskulitidy aneb Když tělo útočí na vlastní cévy

Názvem vaskulitidy se označuje skupina vzácných onemocnění, jejichž společným znakem je zánět cév. Mohou se vyskytovat samostatně, ale také doprovázet například revmatoidní artritidu.

Pro rychlou orientaci

• Vaskulitidy mohou být velmi mírné, ale některé formy jsou i život ohrožující.
• Časná diagnostika a léčba jsou nejdůležitější prevencí trvalého postižení.
• Při určování diagnózy je často nutné využít biopsii (odběr a vyšetření vzorku živé tkáně) nebo zobrazovací metody (angiografie).
• Vaskulitidy znamenají zánět, proto je často nutná léčba tzv. imunosupresivy, která zánět potlačují.

Nemoc si příliš nevybírá

Vaskulitidy postihují jak tepny, tak žíly. Onemocnění se vyskytuje u obou pohlaví a v každém věku. Některé z vaskulitid si však přece jen vybírají jisté skupiny lidí. Henochova–Schönleinova purpura se objevuje spíše u dětí než dospělých. Velkobuněčná arteritida se naopak málokdy projeví u pacienta mladšího padesáti let.

Zánět cév může vyústit ve snížení průtoku krve tkáněmi (kůže, plíce, nervová tkáň). Proto mívá širokou škálu příznaků, z nichž nejčastější jsou:

• zkrácený dech a kašel,
• pocit necitlivosti nebo slabosti končetin,
• červené skvrny na kůži (purpura), uzlíky nebo vřídky.

Pestrá škála příčin

Příčina vaskulitid je často bohužel neznámá, některé jsou zřejmě podmíněny dědičně. S největší pravděpodobností se rozvíjejí na autoimunitním podkladu, a tedy v situaci, kdy obranný systém těla útočí na vlastní cévy, jako by byly cizí těleso. Někdy se vaskulitida vyvine v důsledku chronického onemocnění, jako je hepatitida (žloutenka) typu B nebo C. Také může doprovázet jiná celková onemocnění, například systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritidu nebo Sjögrenův syndrom.

Jak se vaskulitidy léčí

V léčbě vaskulitid se uplatňují, jak již bylo řečeno, imunosupresivní přípravky, zejména glukokortikoidy. Jejich dávkování a délka léčby závisí na charakteru a tíži onemocnění. Někdy se předepisují i jiná imunosupresiva (methotrexát, cytostatika), protože jejich vedlejší účinky mohou být méně závažné než vedlejší účinky glukokortikoidů. Vzácně si poškození cév vyžádá i chirurgickou léčbu.

(brbr)

Zdroj: 
www.rheumatology.org