Zákeřné vaskulitidy aneb Když tělo útočí na vlastní cévy
17. 10. 2016
Názvem vaskulitidy se označuje skupina vzácných onemocnění, jejichž společným znakem je zánět cév. Mohou se vyskytovat samostatně, ale také doprovázet například revmatoidní artritidu.
Pro rychlou orientaci
Vaskulitidy mohou být velmi mírné, ale některé formy jsou i život ohrožující.
Časná diagnostika a léčba jsou nejdůležitější prevencí trvalého postižení.
Při určování diagnózy je často nutné využít biopsii (odběr a vyšetření vzorku živé tkáně) nebo zobrazovací metody (angiografie).
Vaskulitidy znamenají zánět, proto je často nutná léčba tzv. imunosupresivy, která zánět potlačují.
Nemoc si příliš nevybírá
Vaskulitidy postihují jak tepny, tak žíly. Onemocnění se vyskytuje u obou pohlaví a v každém věku. Některé z vaskulitid si však přece jen vybírají jisté skupiny lidí. Henochova–Schönleinova purpura se objevuje spíše u dětí než dospělých. Velkobuněčná arteritida se naopak málokdy projeví u pacienta mladšího padesáti let.
Zánět cév může vyústit ve snížení průtoku krve tkáněmi (kůže, plíce, nervová tkáň). Proto mívá širokou škálu příznaků, z nichž nejčastější jsou:
zkrácený dech a kašel,
pocit necitlivosti nebo slabosti končetin,
červené skvrny na kůži (purpura), uzlíky nebo vřídky.
Pestrá škála příčin
Příčina vaskulitid je často bohužel neznámá, některé jsou zřejmě podmíněny dědičně. S největší pravděpodobností se rozvíjejí na autoimunitním podkladu, a tedy v situaci, kdy obranný systém těla útočí na vlastní cévy, jako by byly cizí těleso. Někdy se vaskulitida vyvine v důsledku chronického onemocnění, jako je hepatitida (žloutenka) typu B nebo C. Také může doprovázet jiná celková onemocnění, například systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritidu nebo Sjögrenův syndrom.
Jak se vaskulitidy léčí
V léčbě vaskulitid se uplatňují, jak již bylo řečeno, imunosupresivní přípravky, zejména glukokortikoidy. Jejich dávkování a délka léčby závisí na charakteru a tíži onemocnění. Někdy se předepisují i jiná imunosupresiva (methotrexát, cytostatika), protože jejich vedlejší účinky mohou být méně závažné než vedlejší účinky glukokortikoidů. Vzácně si poškození cév vyžádá i chirurgickou léčbu.
Revmatoidní artritida není jen kloubní záležitost, je to nemoc celého těla. Postižené mohou být i dásně. Jejich stav upřesňuje celkovou prognózu revmatoidní artritidy – dásně totiž docela spolehlivě ukazují, jak rychle bude choroba postupovat.
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
Kvalita sexuálního života se individuálně velmi liší i u zdravých lidí, a proto jen těžko můžeme hledat obecnou odpověď, jak si jedinci s revmatoidní artritidou vedou v intimní sféře. Jedno je však jisté – revmatikům stojí v cestě více překážek.
Pokud trpíte artritidou, jste si jistě vědomi pozitivního účinku pohybové aktivity na své onemocnění. Proti bolestem kloubů a svalů působí například posilovací a protahovací cviky, plavání nebo jízda na kole. Pokud však chcete vyzkoušet něco méně tradičního, zabruste do světa čínských bojových umění a objevte tai-či.
Velká část z více než 80 tisíc lidí, které u nás trápí revmatická onemocnění, je v produktivním věku, v podobě juvenilní idiopatické artritidy se ale vyskytují i u dětí. Potřebnou změnu pohledu na současnou léčbu revmatoidní artritidy nastartovala kampaň Revma výzva, díky níž se podařilo prosadit úhradu biologické léčby už ve stadiu střední závažnosti onemocnění. Jak moc důležitý je tento krok pro pacienty a co dalšího jim pomáhá, se dozvíte v rozhovoru s Editou Müllerovou, předsedkyní pacientské organizace Revma Liga Česká republika, z.s.
Existují pohybové aktivity, které lidem trpícím některou z revmatických nemocí nijak neubližují. Stejně tak však jsou jisté druhy sportovních disciplín, které pro revmatiky z hlediska jejich onemocnění vhodné rozhodně nejsou.
