Mnoho lidí trpí během zimního období chronickými bolestmi zad, a to aniž by existovaly nějaké objektivní důvody jako zranění, nemoc nebo kostní poškození. Na vině by podle nejnovějších výzkumů mohl být i vitamín D, přesněji řečeno jeho nedostatek.
Od nedostatku slunce k bolestem zad
Ačkoliv kdysi odborníci vliv vitamínu D na bolest podceňovali, doktor Stewart Leavitt se svým týmem dokázal pravý opak. Jeho studie totiž ukazuje, že podávání vitamínu D v zimním a podzimním obdobím dokáže ulevit od chronických bolestí zad.
Do studie zahrnuli celkem 360 pacientů s chronickými bolestmi zad a u všech se prokázalo, že mají nedostatečné hladiny vitamínu D. Když jim však byl vitamín D podáván po dobu tří měsíců, u 95 % z nich bolesti ustoupily. Příčin, proč by to tak mohlo být, je několik. Vitamín D je totiž nezbytný pro vstřebávání vápníku. Jeho nedostatek tak může vést například ke měknutí kostních tkání, tzv. osteomalacii, která způsobuje bolest. A právě spodní partie zad jsou osteomalacií nejvíce ohroženy.
Navíc největší přísun vitamínu D do lidského těla zabezpečuje zejména slunce a jeho záření. V zimě ale intenzita slunečního svitu klesá, kromě toho se sluneční paprsky ani nemají kvůli tlustým vrstvám oblečení jak ke kůži dostat.
Pomohou tablety i cvičení
Lékaři tedy doporučují sledovat u pacientů s chronickými zimními bolestmi zad hladiny vitamínu D, které by se měly pohybovat mezi 30 a 60 ng/ml. A pokud jsou hladiny nižší, vitamín uměle doplňovat. Kdysi preferované dávky 600 mezinárodních jednotek jsou již dávno překonané. Lidé totiž během podzimu a zimy potřebují daleko více, lékaři proto doporučují i 10 000 mezinárodních jednotek vitamínu D denně a více.
Užívání vitamínu D ale samozřejmě není všespásné. Pacienti s bolestí zad by neměli zapomínat na cvičení, protahování a také správné držení těla. Odpadnou tak starosti s užíváním léků proti bolesti, což zase prospěje pacientovu žaludku i játrům.
Ztuhlá záda a kyčle, bolesti kloubů či únava. Každý se někdy takhle cítí, jsou však bohužel lidé, pro které je tento stav každodenní realitou. Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je chronické zánětlivé onemocnění kloubů spadající do kategorie revmatických chorob, které nemocným umí připravit nepříjemné chvilky.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Bolavá záda dokážou život pořádně znepříjemnit. Lidé s Bechtěrevovou chorobou se s tímto problémem setkávají téměř denně. Co dělat, aby se bolest během dne dala lépe snášet? Kromě dodržování léčby existují i další možnosti, jak si alespoň trochu ulevit.
Je to zhruba 10 let, kdy se revmatologové v důsledku nových mezinárodních klasifikačních kritérií začali na ankylozující spondylitidu (Bechtěrevovu nemoc) dívat jinou optikou. Nově se diagnostika této choroby neopírá pouze o známky postižení na rentgenových snímcích, ale také o jiné parametry. Co dalšího se za poslední dobu změnilo v diagnostice a léčbě Bechtěrevovy choroby? Jaké faktory nejvíce ovlivňují, zda dojde k rozvoji těžké formy nemoci? Na tyto i mnohé další otázky odpovídal revmatolog prof. MUDr. Pavel Horák, CSc., z FN v Olomouci.
