Jedním z typických projevů Bechtěrevovy nemoci je bolest v dolních partiích zad. Ta ale může doprovázet mnohá jiná onemocnění. Jak lékaři poznají, že se jedná skutečně o toto revmatologické onemocnění?
Prvním krokem k odhalení jakéhokoliv problému je důkladný rozhovor, který lékař s nemocným provede. V případě Bechtěrevovy choroby pak odborníkovy otázky obvykle odhalí, že:
potíže (zejména bolesti zad) začaly před 35. rokem věku,
rozvíjely se postupně,
přetrvávají po dobu delší než 3 měsíce,
jsou spojeny s ranní ztuhlostí, která obvykle trvá déle než hodinu,
zlepšují se cvičením.
Vyšetření ještě v ordinaci
Dále lékař pátrá po podobných obtížích, které se mohou vyskytovat mezi ostatními rodinnými příslušníky. Trpí-li dotyčný skutečně Bechtěrevovou chorobou, obvykle se najde ještě někdo z příbuzných s tímto či jiným typem revmatologického onemocnění. Další vodítko lékaři poskytne jednoduché fyzikální vyšetření, které provede přímo na místě. S využitím speciálních manévrů zkontroluje zejména schopnost rozvíjení páteře a hrudníku, která bývá při bechtěrevovi narušena.
Co nevidí oko, ukáže rentgen
Potvrzení diagnózy umožňuje nález změn typických pro Bechtěrevovu chorobu při vyšetření páteře a křížokyčelního skloubení rentgenem. Pokud je tento nález negativní, a lékař má přesto podezření na zmíněné onemocnění, pošle nemocného na vyšetření magnetickou rezonancí. Pomocí té je možné odhalit chorobu v jejím časném stadiu.
Důkazy nalezené v krvi
Také u této nemoci se lékaři spoléhají na vyšetření krve. Svůj zájem směřují především na ukazatele zánětu, které bývají u bechtěreviků zvýšené. Možné je také provést genetické testy, které potvrdí až u 95 % nemocných pozitivní antigen HLA-B27. Je však důležité vědět, že tento antigen vlastní i mnoho lidí, u nichž se onemocnění z různých důvodů během života nikdy nerozvine.
Každý člověk stráví přibližně třetinu života v posteli. Lidé s Bechtěrevovou nemocí často i více – jejich onemocnění se totiž běžně projevuje zvýšenou únavností.
Ráda Vás touto cestou zvu ke spoluúčasti na třetí spanilé jízdě, kterou chci uskutečnit v květnu příštího roku. Navazuji na Spanilou jízdu č.1 na Moravu a Spanilou jízdu č.2 na Slovensko.
Úrazy páteře jsou vždy velmi vážnou záležitostí a mnohem více to pak platí u pacientů s Bechtěrevovou chorobou. Zejména kloubní spojení obratlů jsou v případě těchto nemocných v ohrožení.
Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je závažné a svými projevy život omezující chronické autoimunitní onemocnění revmatoidního charakteru. Průlom v terapii jejích těžkých forem přineslo až zavedení cílené biologické léčby. Ačkoli ani s využitím těchto moderních léčiv není možné Bechtěrevovu chorobu zcela vyléčit, jejich vliv na kvalitu života pacientů je obrovský a umožňuje jim návrat k plnohodnotnému životu.
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
