Jedním z typických projevů Bechtěrevovy nemoci je bolest v dolních partiích zad. Ta ale může doprovázet mnohá jiná onemocnění. Jak lékaři poznají, že se jedná skutečně o toto revmatologické onemocnění?
Prvním krokem k odhalení jakéhokoliv problému je důkladný rozhovor, který lékař s nemocným provede. V případě Bechtěrevovy choroby pak odborníkovy otázky obvykle odhalí, že:
potíže (zejména bolesti zad) začaly před 35. rokem věku,
rozvíjely se postupně,
přetrvávají po dobu delší než 3 měsíce,
jsou spojeny s ranní ztuhlostí, která obvykle trvá déle než hodinu,
zlepšují se cvičením.
Vyšetření ještě v ordinaci
Dále lékař pátrá po podobných obtížích, které se mohou vyskytovat mezi ostatními rodinnými příslušníky. Trpí-li dotyčný skutečně Bechtěrevovou chorobou, obvykle se najde ještě někdo z příbuzných s tímto či jiným typem revmatologického onemocnění. Další vodítko lékaři poskytne jednoduché fyzikální vyšetření, které provede přímo na místě. S využitím speciálních manévrů zkontroluje zejména schopnost rozvíjení páteře a hrudníku, která bývá při bechtěrevovi narušena.
Co nevidí oko, ukáže rentgen
Potvrzení diagnózy umožňuje nález změn typických pro Bechtěrevovu chorobu při vyšetření páteře a křížokyčelního skloubení rentgenem. Pokud je tento nález negativní, a lékař má přesto podezření na zmíněné onemocnění, pošle nemocného na vyšetření magnetickou rezonancí. Pomocí té je možné odhalit chorobu v jejím časném stadiu.
Důkazy nalezené v krvi
Také u této nemoci se lékaři spoléhají na vyšetření krve. Svůj zájem směřují především na ukazatele zánětu, které bývají u bechtěreviků zvýšené. Možné je také provést genetické testy, které potvrdí až u 95 % nemocných pozitivní antigen HLA-B27. Je však důležité vědět, že tento antigen vlastní i mnoho lidí, u nichž se onemocnění z různých důvodů během života nikdy nerozvine.
Ruský neurolog, psychiatr a fyziolog Vladimír Michajlovič Bechtěrev je známý zejména díky Bechtěrevově nemoci, kterou poprvé popsal právě on. Význam tohoto lékaře a vědce v dějinách medicíny byl však mnohem větší.
Zrádnost Bechtěrevova onemocnění spočívá v jeho pomalém průběhu. Člověk si nemůže všimnout, že je na páteři něco špatně. Že to, co se tam odehrává, je nezvratný proces.
Zvládání Bechtěrevovy nemoci vyžaduje kromě podávání léků také pravidelné cvičení. Cykloturistika nejen ulevuje od bolesti, ale zmírňuje i příznaky a zpomaluje rozvoj onemocnění. Je však tím pravým sportem pro lidi s ankylozující spondylitidou?
Pro náš organismus je nesmírně důležitá správná a vyrovnaná funkce imunitního systému. Jeho základní činností je rozpoznání škodlivého od neškodného, cizího od vlastního. Někdy ale může začít tělo bojovat proti vlastním buňkám. A vzniká autoimunitní onemocnění, třeba „bechtěrev“…
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Léčba Bechtěrevovy nemoci vyžaduje dlouhodobý odborný přístup. Tato choroba bohužel není ani při dnešních léčebných možnostech zcela vyléčitelná. Biologická léčba funguje cíleně na základě detailních poznatků o spouštěčích a průběhu imunitní reakce...