Jedním z typických projevů Bechtěrevovy nemoci je bolest v dolních partiích zad. Ta ale může doprovázet mnohá jiná onemocnění. Jak lékaři poznají, že se jedná skutečně o toto revmatologické onemocnění?
Prvním krokem k odhalení jakéhokoliv problému je důkladný rozhovor, který lékař s nemocným provede. V případě Bechtěrevovy choroby pak odborníkovy otázky obvykle odhalí, že:
potíže (zejména bolesti zad) začaly před 35. rokem věku,
rozvíjely se postupně,
přetrvávají po dobu delší než 3 měsíce,
jsou spojeny s ranní ztuhlostí, která obvykle trvá déle než hodinu,
zlepšují se cvičením.
Vyšetření ještě v ordinaci
Dále lékař pátrá po podobných obtížích, které se mohou vyskytovat mezi ostatními rodinnými příslušníky. Trpí-li dotyčný skutečně Bechtěrevovou chorobou, obvykle se najde ještě někdo z příbuzných s tímto či jiným typem revmatologického onemocnění. Další vodítko lékaři poskytne jednoduché fyzikální vyšetření, které provede přímo na místě. S využitím speciálních manévrů zkontroluje zejména schopnost rozvíjení páteře a hrudníku, která bývá při bechtěrevovi narušena.
Co nevidí oko, ukáže rentgen
Potvrzení diagnózy umožňuje nález změn typických pro Bechtěrevovu chorobu při vyšetření páteře a křížokyčelního skloubení rentgenem. Pokud je tento nález negativní, a lékař má přesto podezření na zmíněné onemocnění, pošle nemocného na vyšetření magnetickou rezonancí. Pomocí té je možné odhalit chorobu v jejím časném stadiu.
Důkazy nalezené v krvi
Také u této nemoci se lékaři spoléhají na vyšetření krve. Svůj zájem směřují především na ukazatele zánětu, které bývají u bechtěreviků zvýšené. Možné je také provést genetické testy, které potvrdí až u 95 % nemocných pozitivní antigen HLA-B27. Je však důležité vědět, že tento antigen vlastní i mnoho lidí, u nichž se onemocnění z různých důvodů během života nikdy nerozvine.
Dálný východ vždy lákal zbytek civilizace a není snad oboru, kde by do západního myšlení a poznatků nezasáhl a nějak jej neovlivnil. Podívejme se na přínos východní medicíny při řešení autoimunitního zánětu pohybové soustavy zvaného Bechtěrevova choroba.
Zablokovaná krční páteř, úraz, špatné držení těla, ale i Bechtěrevova nemoc. Bolesti hlavy mohou mít často příčinu v problémech se zády, zejména v oblasti krku a horní části hrudníku. Důvod vašich obtíží přitom odhalí jedině lékař, návštěvu ordinace tak není v případě výrazných a dlouhodobých bolestí vhodné odkládat.
Ačkoli Bechtěrevova choroba patří mezi nemoci, které není možné zcela vyléčit, v současné době naštěstí existuje celá řada možností, jak lze k její léčbě přistupovat. Důležitou terapeutickou variantou jsou i (biologické) léčivé přípravky s cíleným účinkem.
Většina z nás zná potíže se zády v nejrůznějších podobách podstatně důvěrněji, než bychom chtěli. A právě možná díky tomu o této civilizační chorobě koluje mezi lidmi kromě faktů i mnoho mýtů. Rádi bychom vás seznámili s několika z nich.
Bechtěrevova choroba dokáže nemocným znepříjemnit každý pohyb. V dnešní době se ale fantazii meze nekladou, bechtěrevikům usnadňuje život řada kompenzačních pomůcek – od holí a podavačů až po speciální pracovní stoly. Razantní proměnou může projít i domácí prostředí, aby co nejvíce vyhovovalo potřebám každodenního života s chorobou, která omezuje hybnost kloubů.
Osteoporóza trápí vysoké procento osob trpících Bechtěrevovou chorobou, a to včetně mladých nemocných. Přestože úbytek kostní tkáně nebolí, může vést ke zlomeninám a souvisejícím vážným zdravotním komplikacím. Nově provedené studie naznačují, že biologická léčba užívaná v terapii revmatologických onemocnění může nemocným pomoci také v této oblasti.
