Chystáte se ke koupi nové matrace? Pak věnujte pozornost následujícím řádkům. Špatná volba totiž může pro vaše záda znamenat katastrofu. Během spánku dochází k regeneraci svalů a uvolnění páteře. Bez dostatečné opory jsou ale svaly napnuté a páteř zkřivená. Není se pak čemu divit, když se budíme rozlámaní a unavenější než večer. Jak vybrat správnou matraci a všem těmto problémům předejít?
Chystáte se ke koupi nové matrace? Pak věnujte pozornost následujícím řádkům. Špatná volba totiž může pro vaše záda znamenat katastrofu. Během spánku dochází k regeneraci svalů a uvolnění páteře. Bez dostatečné opory jsou ale svaly napnuté a páteř zkřivená. Není se pak čemu divit, když se budíme rozlámaní a unavenější než večer. Jak vybrat správnou matraci a všem těmto problémům předejít?
Péče i pohodlí
Při výběru matrace je nutné pamatovat jak na
funkci, tak na pohodlí. Matrace tedy musí být „zdravá“, ale zároveň
příjemná. Není proto možné přesně určit, která je právě pro vás ta
nejlepší. Vždy záleží na vlastním pocitu. Přesto se vám pokusíme alespoň
nastínit základní pravidla výběru matrace.
Na materiálu záleží
– vždy se informujte o tom, z jakých materiálů a jakým způsobem je
matrace vyrobena. Její tvrdost závisí na použitém plnění (latex, studená
pěna, polyuretan, …), množství a rozmístění pružin či přítomnosti
vyztužujících vložek (kokosové vlákno).
Tvrdost – matrace
se rozdělují do 4 kategorií tvrdosti. Podle dostupných studií se
ukazuje, že středně tvrdé matrace jsou pro bolavá záda vhodnější než ty
úplně tvrdé.
Přírodní tvary – správná matrace by měla respektovat přírodní zakřivení páteře a poskytovat oporu všem jejím částem rovnoměrně.
Nečekejte – jakmile cítíte, že matrace není tak pohodlná jako dřív nebo je i viditelně propadlá, je na čase zvážit její výměnu.
Nevěřte zázrakům
– výkřiky jako „ortopedické matrace“ či „lékařsky ověřeno“ berte
s rezervou. Zatím existuje jen málo klinických studií, které by
potvrzovaly nebo vyvrátily léčebné účinky konkrétních výrobků. Proto je
vždy nejdůležitější vaše vlastní pohodlí.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Bolesti i postupná ztráta pohyblivosti u pacientů s Bechtěrevovou chorobou mohou svádět k nečinnosti. To by ovšem znamenalo krok špatným směrem. Pro účinnou kompenzaci nemoci je totiž kromě léčby důležitá i pravidelná pohybová aktivita. V tom nám mohou pomoci lázně.
Každý člověk stráví přibližně třetinu života v posteli. Lidé s Bechtěrevovou nemocí často i více – jejich onemocnění se totiž běžně projevuje zvýšenou únavností.
Nemoci si nevybírají, na koho zaútočí. Dokladem toho je i náš vyhlášený fyzioterapeut Pavel Kolář, který od mládí bojuje s Bechtěrevovou nemocí. Svým životním postojem, aktivním přístupem k onemocnění a pomocí svého povolání ale naštěstí drží svou nemoc „v šachu“.
Pacienti s Bechtěrevovou chorobou (označováni jako bechtěrevici) mají často velké obavy, jak zvládnou žít, pracovat a radovat se ze života s touto nemocí. Stačí však dodržovat několik pravidel, která jim mohou pomoci vyhnout se mnoha nepříjemnostem.
