Čtyři rady, jak se ve městě vyhnout znečištěnému ovzduší
30. 8. 2010
Žijete aktivně a pravidelně si dopřejete lehkou fyzickou aktivitu? To je zcela v pořádku. Zkuste se ale také vyhnout znečistěnému ovzduší. A není nutné vyrážet přímo do přírody. Smog působí v létě více potíží, než si uvědomujeme. Cvičení, smog a horko společně totiž organismus velmi zatěžují.
Žijete aktivně a pravidelně si dopřejete lehkou fyzickou aktivitu? To je zcela v pořádku. Zkuste se ale také vyhnout znečistěnému ovzduší. A není nutné vyrážet přímo do přírody.
Cvičení, smog a horko nejdou dohromady
Je logické, že například při lehké „zdravotní“ procházce dostane váš organismus více zabrat, když se budete procházet kolem poledne, v největším slunečním žáru. To platí obzvláště, pokud bydlíte ve městě, kde je znečištěné ovzduší. Cvičení, smog a horko společně totiž organismus velmi zatěžují.
Smog působí v létě více potíží, než si uvědomujeme. Při teplém počasí se totiž daleko déle udrží v ovzduší. Způsobuje pak zdravotní problémy, jako jsou suchý dráždivý kašel nebo dýchací potíže. Právě problémy s dýcháním ve smogu bývají v horku častým steskem astmatiků nebo lidí s autoimunitními a revmatickými nemocemi, které postihují plíce. Také vliv smogu na vznik rakoviny plic není třeba zdůrazňovat.
To ovšem neznamená, že zůstanete doma vždy, když je horko. Stačí se řídit několika jednoduchými radami, jak co nejvíce účinky smogu omezit:
1. Vyberte si správný čas
Snížit vystavení vašeho těla znečištěnému ovzduší na minimum můžete správným výběrem denní doby k procházce. Rozhodně nechoďte ven během oběda. Nejvhodnější je vycházet ven brzy ráno, dokonce i v době svítání nebo i před ním. Dalším vhodným momentem je večer. Ráno a večer jsou venkovní teploty nižší a smog stoupá vysoko do ovzduší a nedrží se při zemi.
2. Naplánujte si cestu
Než se vydáte ven trochu se protáhnout, promyslete si, kudy půjdete. Vyhněte se rušným ulicím nebo hlavním silnicím, kudy jezdí mnoho aut. Místo hromadné dopravy jděte pěšky nebo jeďte na kole, můžete si tak zvolit trasu přes park nebo kolem vodních ploch, které vzduch osvěžují.
3. Jezte ovoce
Plíce chrání před smogem také antioxidanty, jako jsou vitamíny C a E, beta-karoten nebo selen. Jsou obsaženy v ovoci a zelenině. Většina ovoce navíc obsahuje značné množství vody, takže i osvěží.
4. Sledujte počasí
V televizi nebo rádiu se dozvíte kromě teplot i míru znečištění. Některé pořady ji uvádějí jako tzv. biozátěž.
Ač se může zdát ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba velmi limitujícím onemocněním, lze i s tímto hendikepem dokázat velké věci. Jedním ze slavných pacientů byl i papež Jan Pavel II. Narodil se 18. května 1920 v polských Wadowicích pod jménem Karol Józef Wojtyła...
Bolest zad – jedna z nejčastějších stížností, kterou ve svých ordinacích lékaři slýchávají. Potíže s touto částí těla zároveň bývají důvodem i mnoha pracovních neschopností. Věděli jste, že kvůli bolestem zad vyhledá odborníka alespoň jednou za život většina dospělé populace?
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc postihuje především páteř a pohybový systém obecně. Nebezpečí ovšem hrozí i jinde v organismu. K jakým chorobám jsou tito pacienti náchylnější?
Pokud vás trápí dlouhodobá ztuhlost a bolest zad nebo kloubů, neváhejte navštívit svého praktického lékaře. Ten vás zevrubně vyšetří a případně doporučí návštěvu některého specialisty.
Existuje celá řada rostlin, které lze použít při léčbě revmatických potíží a zmírnit tak bolesti kloubů. Jejich dlouhodobé užívání může dokonce snížit vznik chronických zánětů. Mezi nejpopulárnější bylinky patří andělika, pampeliška, zázvor, starček obecný, jalovec, hořčice, řebříček, heřmánek, černý pepř či majoránka.
30. 4. 2011
Bechtěrevova nemoc
Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti a získání statistik návštěvnosti webu.
Souhlasím
Další informace