Čtyři rady, jak se ve městě vyhnout znečištěnému ovzduší
30. 8. 2010
Žijete aktivně a pravidelně si dopřejete lehkou fyzickou aktivitu? To je zcela v pořádku. Zkuste se ale také vyhnout znečistěnému ovzduší. A není nutné vyrážet přímo do přírody. Smog působí v létě více potíží, než si uvědomujeme. Cvičení, smog a horko společně totiž organismus velmi zatěžují.
Žijete aktivně a pravidelně si dopřejete lehkou fyzickou aktivitu? To je zcela v pořádku. Zkuste se ale také vyhnout znečistěnému ovzduší. A není nutné vyrážet přímo do přírody.
Cvičení, smog a horko nejdou dohromady
Je logické, že například při lehké „zdravotní“ procházce dostane váš organismus více zabrat, když se budete procházet kolem poledne, v největším slunečním žáru. To platí obzvláště, pokud bydlíte ve městě, kde je znečištěné ovzduší. Cvičení, smog a horko společně totiž organismus velmi zatěžují.
Smog působí v létě více potíží, než si uvědomujeme. Při teplém počasí se totiž daleko déle udrží v ovzduší. Způsobuje pak zdravotní problémy, jako jsou suchý dráždivý kašel nebo dýchací potíže. Právě problémy s dýcháním ve smogu bývají v horku častým steskem astmatiků nebo lidí s autoimunitními a revmatickými nemocemi, které postihují plíce. Také vliv smogu na vznik rakoviny plic není třeba zdůrazňovat.
To ovšem neznamená, že zůstanete doma vždy, když je horko. Stačí se řídit několika jednoduchými radami, jak co nejvíce účinky smogu omezit:
1. Vyberte si správný čas
Snížit vystavení vašeho těla znečištěnému ovzduší na minimum můžete správným výběrem denní doby k procházce. Rozhodně nechoďte ven během oběda. Nejvhodnější je vycházet ven brzy ráno, dokonce i v době svítání nebo i před ním. Dalším vhodným momentem je večer. Ráno a večer jsou venkovní teploty nižší a smog stoupá vysoko do ovzduší a nedrží se při zemi.
2. Naplánujte si cestu
Než se vydáte ven trochu se protáhnout, promyslete si, kudy půjdete. Vyhněte se rušným ulicím nebo hlavním silnicím, kudy jezdí mnoho aut. Místo hromadné dopravy jděte pěšky nebo jeďte na kole, můžete si tak zvolit trasu přes park nebo kolem vodních ploch, které vzduch osvěžují.
3. Jezte ovoce
Plíce chrání před smogem také antioxidanty, jako jsou vitamíny C a E, beta-karoten nebo selen. Jsou obsaženy v ovoci a zelenině. Většina ovoce navíc obsahuje značné množství vody, takže i osvěží.
4. Sledujte počasí
V televizi nebo rádiu se dozvíte kromě teplot i míru znečištění. Některé pořady ji uvádějí jako tzv. biozátěž.
Bechtěrevova nemoc je chronické zánětlivé onemocnění postihující především páteř. Častým příznakem je zhoršující se ztuhlost páteře, ztráta pružnosti a omezení pohybu. Dobrou zprávou je, že pravidelné cvičení může ohebnost zvýšit a posílit svaly.
Bechtěrevova nemoc neboli ankylozující spondylitida je revmatické onemocnění vyznačující se postižením páteře. Zhoršuje pohyblivost a způsobuje bolesti zad. Nejčastěji jsou jeho nositeli muži, ani ženy ale nejsou mezi pacienty výjimkou. Projevy a závažnost přitom mohou být u každého jiné v závislosti právě na pohlaví.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je jednou z mnoha forem artritidy. Pro spoustu nemocných se může stát doslova noční můrou. Zejména tehdy, když se večer chystají usnout.
Existuje řada pohnutek, proč se lidé rozhodnou skoncovat s tabákem. Jednou z nich může být i přítomnost Bechtěrevovy choroby. Je-li totiž člověk s touto nemocí kuřákem, trpí jeho organismus ještě více než u běžného spotřebitele cigaret. Jak konkrétně?
Bechtěreviky často trápí bolesti zad. Nesnesitelné bývají především po ránu. Lze je samozřejmě utišit léky, i když ani to někdy nebývá snadné. Výzkumy však ukazují, že klíčem k bezbolestnému životu je pravidelné cvičení. Ztuhlá záda tak můžete rozcvičit třeba na gymnastickém míči.
Dálný východ vždy lákal zbytek civilizace a není snad oboru, kde by do západního myšlení a poznatků nezasáhl a nějak jej neovlivnil. Podívejme se na přínos východní medicíny při řešení autoimunitního zánětu pohybové soustavy zvaného Bechtěrevova choroba.
