Čtyři rady, jak se ve městě vyhnout znečištěnému ovzduší
30. 8. 2010
Žijete aktivně a pravidelně si dopřejete lehkou fyzickou aktivitu? To je zcela v pořádku. Zkuste se ale také vyhnout znečistěnému ovzduší. A není nutné vyrážet přímo do přírody. Smog působí v létě více potíží, než si uvědomujeme. Cvičení, smog a horko společně totiž organismus velmi zatěžují.
Žijete aktivně a pravidelně si dopřejete lehkou fyzickou aktivitu? To je zcela v pořádku. Zkuste se ale také vyhnout znečistěnému ovzduší. A není nutné vyrážet přímo do přírody.
Cvičení, smog a horko nejdou dohromady
Je logické, že například při lehké „zdravotní“ procházce dostane váš organismus více zabrat, když se budete procházet kolem poledne, v největším slunečním žáru. To platí obzvláště, pokud bydlíte ve městě, kde je znečištěné ovzduší. Cvičení, smog a horko společně totiž organismus velmi zatěžují.
Smog působí v létě více potíží, než si uvědomujeme. Při teplém počasí se totiž daleko déle udrží v ovzduší. Způsobuje pak zdravotní problémy, jako jsou suchý dráždivý kašel nebo dýchací potíže. Právě problémy s dýcháním ve smogu bývají v horku častým steskem astmatiků nebo lidí s autoimunitními a revmatickými nemocemi, které postihují plíce. Také vliv smogu na vznik rakoviny plic není třeba zdůrazňovat.
To ovšem neznamená, že zůstanete doma vždy, když je horko. Stačí se řídit několika jednoduchými radami, jak co nejvíce účinky smogu omezit:
1. Vyberte si správný čas
Snížit vystavení vašeho těla znečištěnému ovzduší na minimum můžete správným výběrem denní doby k procházce. Rozhodně nechoďte ven během oběda. Nejvhodnější je vycházet ven brzy ráno, dokonce i v době svítání nebo i před ním. Dalším vhodným momentem je večer. Ráno a večer jsou venkovní teploty nižší a smog stoupá vysoko do ovzduší a nedrží se při zemi.
2. Naplánujte si cestu
Než se vydáte ven trochu se protáhnout, promyslete si, kudy půjdete. Vyhněte se rušným ulicím nebo hlavním silnicím, kudy jezdí mnoho aut. Místo hromadné dopravy jděte pěšky nebo jeďte na kole, můžete si tak zvolit trasu přes park nebo kolem vodních ploch, které vzduch osvěžují.
3. Jezte ovoce
Plíce chrání před smogem také antioxidanty, jako jsou vitamíny C a E, beta-karoten nebo selen. Jsou obsaženy v ovoci a zelenině. Většina ovoce navíc obsahuje značné množství vody, takže i osvěží.
4. Sledujte počasí
V televizi nebo rádiu se dozvíte kromě teplot i míru znečištění. Některé pořady ji uvádějí jako tzv. biozátěž.
Kdo se potýká s Bechtěrevovou chorobou, má pravděpodobně velmi konkrétní představu o tom, jak dokáže působit na páteř a velké klouby. Ale v pohybovém systému její dosah bohužel nekončí. Může ohrozit naše trávení, vylučování, srdce i zrak.
S přicházejícím létem a stoupající rtutí teploměru může někdy naopak klesat nálada bechtěreviků k bodu mrazu. Bojí se totiž, že v tomto ročním období nebudou moci dělat stejné věci jako ostatní. Přinášíme vám několik rad a tipů, jak si léto užít i s touto chorobou.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Mezi revmatiky koluje řada mýtů o terapii stravou. Vznik těchto zpráv je přirozený, protože léčba revmatických onemocnění má nežádoucí účinky, kterých se část pacientů bojí. Nicméně žádné potraviny nedokážou to, co léky. Jaké mýty jsou nejčastější a které vyloženě nebezpečné?
Pro osoby s Bechtěrevovou chorobou jsou pohyb a rehabilitace naprosto nepostradatelné součásti každodenního života. Přestože v obou případech je jejich hlavním cílem snížit riziko předčasné ztráty hybnosti a předcházet nepříjemným bolestem, v praxi mezi nimi určité rozdíly jsou.
Mnoho lidí trpí během zimního období chronickými bolestmi zad, a to aniž by existovaly nějaké objektivní důvody jako zranění, nemoc nebo kostní poškození. Na vině by podle nejnovějších výzkumů mohl být i vitamín D, přesněji řečeno jeho nedostatek.
