Čtyři rady, jak se ve městě vyhnout znečištěnému ovzduší
30. 8. 2010
Žijete aktivně a pravidelně si dopřejete lehkou fyzickou aktivitu? To je zcela v pořádku. Zkuste se ale také vyhnout znečistěnému ovzduší. A není nutné vyrážet přímo do přírody. Smog působí v létě více potíží, než si uvědomujeme. Cvičení, smog a horko společně totiž organismus velmi zatěžují.
Žijete aktivně a pravidelně si dopřejete lehkou fyzickou aktivitu? To je zcela v pořádku. Zkuste se ale také vyhnout znečistěnému ovzduší. A není nutné vyrážet přímo do přírody.
Cvičení, smog a horko nejdou dohromady
Je logické, že například při lehké „zdravotní“ procházce dostane váš organismus více zabrat, když se budete procházet kolem poledne, v největším slunečním žáru. To platí obzvláště, pokud bydlíte ve městě, kde je znečištěné ovzduší. Cvičení, smog a horko společně totiž organismus velmi zatěžují.
Smog působí v létě více potíží, než si uvědomujeme. Při teplém počasí se totiž daleko déle udrží v ovzduší. Způsobuje pak zdravotní problémy, jako jsou suchý dráždivý kašel nebo dýchací potíže. Právě problémy s dýcháním ve smogu bývají v horku častým steskem astmatiků nebo lidí s autoimunitními a revmatickými nemocemi, které postihují plíce. Také vliv smogu na vznik rakoviny plic není třeba zdůrazňovat.
To ovšem neznamená, že zůstanete doma vždy, když je horko. Stačí se řídit několika jednoduchými radami, jak co nejvíce účinky smogu omezit:
1. Vyberte si správný čas
Snížit vystavení vašeho těla znečištěnému ovzduší na minimum můžete správným výběrem denní doby k procházce. Rozhodně nechoďte ven během oběda. Nejvhodnější je vycházet ven brzy ráno, dokonce i v době svítání nebo i před ním. Dalším vhodným momentem je večer. Ráno a večer jsou venkovní teploty nižší a smog stoupá vysoko do ovzduší a nedrží se při zemi.
2. Naplánujte si cestu
Než se vydáte ven trochu se protáhnout, promyslete si, kudy půjdete. Vyhněte se rušným ulicím nebo hlavním silnicím, kudy jezdí mnoho aut. Místo hromadné dopravy jděte pěšky nebo jeďte na kole, můžete si tak zvolit trasu přes park nebo kolem vodních ploch, které vzduch osvěžují.
3. Jezte ovoce
Plíce chrání před smogem také antioxidanty, jako jsou vitamíny C a E, beta-karoten nebo selen. Jsou obsaženy v ovoci a zelenině. Většina ovoce navíc obsahuje značné množství vody, takže i osvěží.
4. Sledujte počasí
V televizi nebo rádiu se dozvíte kromě teplot i míru znečištění. Některé pořady ji uvádějí jako tzv. biozátěž.
Řidič, policista, učitel, ba dokonce i lékař. Tato a další zaměstnání vašim bolavým zádům rozhodně nepřidají, a bechtěrevikům mohou dokonce výrazně uškodit. Přinášíme seznam povolání, kterým byste se měli obloukem vyhnout v případě, že trpíte chronickými bolestmi zad.
Projevy ankylozující spondylitidy neboli Bechtěrevovy choroby se obvykle začínají prvně projevovat před třicátým rokem věku. Průběh nemoci je ale vysoce variabilní a závisí na spoustě faktorů.
Skladba jídelníčku může u lidí s Bechtěrevovou chorobou významně ovlivnit, jak se v průběhu dne budou cítit. Rad ohledně správného stravování a dodržování zdravého životního stylu je nepřeberné množství. Vybíráme ty zásadní, které opravdu fungují.
Potíže s klouby se nevyplácí podceňovat. Čím dříve se vydáte k lékaři, tím větší máte šanci vyhnout se potížím s nimi. Jen odborník dokáže vybrat léčbu, která vás může doslova postavit zpět na nohy.
Kdo se potýká s Bechtěrevovou chorobou, má pravděpodobně velmi konkrétní představu o tom, jak dokáže působit na páteř a velké klouby. Ale v pohybovém systému její dosah bohužel nekončí. Může ohrozit naše trávení, vylučování, srdce i zrak.
Cesta ke sdělení diagnózy a tím i k léčbě revmatické nemoci byla u 66letého Jindřicha Fanty zdlouhavá. I když ho různé obtíže pohybového aparátu provázely již od jeho 21 let, až ve 30 letech mu byla potvrzena ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova choroba. Během let vyzkoušel více typů terapie, cílenou léčbu musel přerušit v důsledku aktivovaného „spícího“ bacilu tuberkulózy.
