Mnoho lidí trpí během zimního období chronickými bolestmi zad, a to aniž by existovaly nějaké objektivní důvody jako zranění, nemoc nebo kostní poškození. Na vině by podle nejnovějších výzkumů mohl být i vitamín D, přesněji řečeno jeho nedostatek.
Od nedostatku slunce k bolestem zad
Ačkoliv kdysi odborníci vliv vitamínu D na bolest podceňovali, doktor Stewart Leavitt se svým týmem dokázal pravý opak. Jeho studie totiž ukazuje, že podávání vitamínu D v zimním a podzimním obdobím dokáže ulevit od chronických bolestí zad.
Do studie zahrnuli celkem 360 pacientů s chronickými bolestmi zad a u všech se prokázalo, že mají nedostatečné hladiny vitamínu D. Když jim však byl vitamín D podáván po dobu tří měsíců, u 95 % z nich bolesti ustoupily. Příčin, proč by to tak mohlo být, je několik. Vitamín D je totiž nezbytný pro vstřebávání vápníku. Jeho nedostatek tak může vést například ke měknutí kostních tkání, tzv. osteomalacii, která způsobuje bolest. A právě spodní partie zad jsou osteomalacií nejvíce ohroženy.
Navíc největší přísun vitamínu D do lidského těla zabezpečuje zejména slunce a jeho záření. V zimě ale intenzita slunečního svitu klesá, kromě toho se sluneční paprsky ani nemají kvůli tlustým vrstvám oblečení jak ke kůži dostat.
Pomohou tablety i cvičení
Lékaři tedy doporučují sledovat u pacientů s chronickými zimními bolestmi zad hladiny vitamínu D, které by se měly pohybovat mezi 30 a 60 ng/ml. A pokud jsou hladiny nižší, vitamín uměle doplňovat. Kdysi preferované dávky 600 mezinárodních jednotek jsou již dávno překonané. Lidé totiž během podzimu a zimy potřebují daleko více, lékaři proto doporučují i 10 000 mezinárodních jednotek vitamínu D denně a více.
Užívání vitamínu D ale samozřejmě není všespásné. Pacienti s bolestí zad by neměli zapomínat na cvičení, protahování a také správné držení těla. Odpadnou tak starosti s užíváním léků proti bolesti, což zase prospěje pacientovu žaludku i játrům.
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Bolest zad postihne alespoň jednou během života většinu populace. V části případů odezní sama od sebe, jindy je třeba vyhledat lékaře. Jak poznáte, že nastala doba pro odbornou pomoc?
Bolest zad – jedna z nejčastějších stížností, kterou ve svých ordinacích lékaři slýchávají. Potíže s touto částí těla zároveň bývají důvodem i mnoha pracovních neschopností. Věděli jste, že kvůli bolestem zad vyhledá odborníka alespoň jednou za život většina dospělé populace?
Bechtěrevova choroba dokáže nemocným znepříjemnit každý pohyb. V dnešní době se ale fantazii meze nekladou, bechtěrevikům usnadňuje život řada kompenzačních pomůcek – od holí a podavačů až po speciální pracovní stoly. Razantní proměnou může projít i domácí prostředí, aby co nejvíce vyhovovalo potřebám každodenního života s chorobou, která omezuje hybnost kloubů.
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
Po třicátém roce života se Čapkův stav opět zhoršil, bojoval i s jakousi vnitřní krizí. Psychická nejistota a obtíže se nutně musely odrazit i v jeho zdravotním stavu. ...
