Mnoho lidí trpí během zimního období chronickými bolestmi zad, a to aniž by existovaly nějaké objektivní důvody jako zranění, nemoc nebo kostní poškození. Na vině by podle nejnovějších výzkumů mohl být i vitamín D, přesněji řečeno jeho nedostatek.
Od nedostatku slunce k bolestem zad
Ačkoliv kdysi odborníci vliv vitamínu D na bolest podceňovali, doktor Stewart Leavitt se svým týmem dokázal pravý opak. Jeho studie totiž ukazuje, že podávání vitamínu D v zimním a podzimním obdobím dokáže ulevit od chronických bolestí zad.
Do studie zahrnuli celkem 360 pacientů s chronickými bolestmi zad a u všech se prokázalo, že mají nedostatečné hladiny vitamínu D. Když jim však byl vitamín D podáván po dobu tří měsíců, u 95 % z nich bolesti ustoupily. Příčin, proč by to tak mohlo být, je několik. Vitamín D je totiž nezbytný pro vstřebávání vápníku. Jeho nedostatek tak může vést například ke měknutí kostních tkání, tzv. osteomalacii, která způsobuje bolest. A právě spodní partie zad jsou osteomalacií nejvíce ohroženy.
Navíc největší přísun vitamínu D do lidského těla zabezpečuje zejména slunce a jeho záření. V zimě ale intenzita slunečního svitu klesá, kromě toho se sluneční paprsky ani nemají kvůli tlustým vrstvám oblečení jak ke kůži dostat.
Pomohou tablety i cvičení
Lékaři tedy doporučují sledovat u pacientů s chronickými zimními bolestmi zad hladiny vitamínu D, které by se měly pohybovat mezi 30 a 60 ng/ml. A pokud jsou hladiny nižší, vitamín uměle doplňovat. Kdysi preferované dávky 600 mezinárodních jednotek jsou již dávno překonané. Lidé totiž během podzimu a zimy potřebují daleko více, lékaři proto doporučují i 10 000 mezinárodních jednotek vitamínu D denně a více.
Užívání vitamínu D ale samozřejmě není všespásné. Pacienti s bolestí zad by neměli zapomínat na cvičení, protahování a také správné držení těla. Odpadnou tak starosti s užíváním léků proti bolesti, což zase prospěje pacientovu žaludku i játrům.
Bechtěrevova nemoc je mimo jiné spojena s postupným tuhnutím páteře, okolí páteřních svalů, vazů a jednotlivých obratlů. Jedním z častých problémů, které bechtěreviky trápí, je nepohodlí při spánku, obtížné usínání, bolesti a ztuhlost svalstva.
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Kdo se potýká s Bechtěrevovou chorobou, má pravděpodobně velmi konkrétní představu o tom, jak dokáže působit na páteř a velké klouby. Ale v pohybovém systému její dosah bohužel nekončí. Může ohrozit naše trávení, vylučování, srdce i zrak.
Pro osoby s Bechtěrevovou chorobou jsou pohyb a rehabilitace naprosto nepostradatelné součásti každodenního života. Přestože v obou případech je jejich hlavním cílem snížit riziko předčasné ztráty hybnosti a předcházet nepříjemným bolestem, v praxi mezi nimi určité rozdíly jsou.
V České republice mají pacienti svá práva garantována zákony. V praxi ale občas může být náročné zjistit, na co máme v rámci lékařské péče nárok, a domoci se ho. Pacientská organizace Revma Liga Česká republika proto připravila online seminář s odborníky na zdravotnické právo z advokátní kanceláře dubanska & co., kteří pacientům s revmatickým onemocněním poskytli odpovědi na jejich nejčastější otázky. Doporučení právních specialistů jsme pro vás shrnuli do deseti nejpodstatnějších bodů.
Již v roce 2005 vznikl projekt Béďa, jehož základním cílem bylo ozřejmit a zmapovat situaci pacientů s Bechtěrevovou nemocí, zejména objasnit jejich aktuální zdravotní stav a využívané možnosti léčby.
