Kdo se potýká s Bechtěrevovou chorobou, má pravděpodobně velmi konkrétní představu o tom, jak dokáže působit na páteř a velké klouby. Ale v pohybovém systému její dosah bohužel nekončí. Může ohrozit naše trávení, vylučování, srdce i zrak.
Bechtěrevova nemoc je chronické degenerativní onemocnění, jehož léčba není nijak snadná. Lidé, kteří se s touto nemocí potýkají, jsou obvykle mladí, aktivní, v nejlepším věku.
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Přestože mohou touto nepříjemnou nemocí trpět i muži, nemocných žen je třikrát více. Mnoho pacientek bývá diagnostikováno mezi 20. a 30. rokem, což je doba, kdy chtějí obvykle plánovat rodinu.
Lidé jsou různí a každému prospívá či škodí něco jiného. To platí i o relativně velké části nemocných revmatoidní artritidou – ti totiž tvrdí, že na ztuhlé a bolavé klouby pomáhá speciální jídelníček.
Pacientku Evu začala Bechtěrevova nemoc poprvé trápit v těhotenství a po porodu se projevy choroby zhoršily, a tak vyhledala odborníky. Proč se zrovna u této ženy autoimunitní revmatické onemocnění objevilo a jaké další rizikové faktory přispívají k jeho vzniku?