Bolesti i postupná ztráta pohyblivosti u pacientů s Bechtěrevovou chorobou mohou svádět k nečinnosti. To by ovšem znamenalo krok špatným směrem. Pro účinnou kompenzaci nemoci je totiž kromě léčby důležitá i pravidelná pohybová aktivita. V tom nám mohou pomoci lázně.
Dálný východ vždy lákal zbytek civilizace a není snad oboru, kde by do západního myšlení a poznatků nezasáhl a nějak jej neovlivnil. Podívejme se na přínos východní medicíny při řešení autoimunitního zánětu pohybové soustavy zvaného Bechtěrevova choroba.
O aktuální formě chřipky, tedy té prasečí, již byly popsány stohy papíru. Médii proběhla řada poplašných informací a lékařské ordinace jsou plné. Jak se však postavit k tomuto onemocnění, pokud trpíte Bechtěrevovou nemocí?
Bechtěrevova choroba bohužel stále patří mezi nevyléčitelná onemocnění. Vedle již delší dobu používaných protizánětlivých léků či léků tlumících imunitní systém se do centra pozornosti revmatologů i samotných nemocných dostává cílená biologická léčba.
Při vzniku revmatologických chorob hraje roli kromě jiného také dědičnost. Jak je to ale konkrétně u některých z nich? Bechtěrevova choroba patří mezi revmatologická autoimunitní onemocnění s nejpatrnějším genetickým vlivem...