Generika neboli ne tak drahé kopie originálních léků jsou dnes využívána běžně. V případě biologik dosud takové ekvivalenty neexistovaly. Situaci však mění „biosimilars“, jejichž využití v praxi bylo loni prvně schváleno Evropskou lékovou agenturou. Jde ale skutečně o kopie originálů?
Biologika jsou drahá
Cílená léčba přinesla významný posun
v řešení mnoha doposud jen obtížně léčitelných onemocnění, a to včetně
revmatoidní artritidy. Jednou z překážek jejího plného uplatnění
v medicínské praxi je však značná ekonomická náročnost. Nástup
„biosimilars“ na lékový trh slibuje snížení nákladů na terapii a větší
dostupnost cílené léčby pro více nemocných, podobně jako je tomu u
běžných generických léků.
Originály samy o sobě
Oproti klasickým generikům však existuje v případě „biosimilars“ podstatný rozdíl.
Nejde totiž o kopii originálního přípravku, tedy toho, který prošel komplexními mnohaletými výzkumy, ale pouze o molekuly dostatečně podobné.
Protože se však jedná o velmi složité struktury, může i pouhá nepatrná odlišnost od originálu změnit účinnost léku, nebo dokonce jeho bezpečnost.
K omezení tohoto rizika slouží srovnávací studie, které je nutné provést před uvedením přípravku na trh.
Konkurenční boj
Cenu
originálních biologik významně navyšuje nutnost předchozího časově i
ekonomicky náročného výzkumu. Tím „biosimilars“ procházet nemusí, což
jejich konečnou hodnotu snižuje. To ovšem není to jediné, na čem výrobci
léků mohou ušetřit. Konkurenční tlak, který vzniká po uvolnění patentu
na originální léčivo, je totiž nutí, lidově řečeno, srazit finance co
nejníže, aby se daný lék mezi ostatními co nejlépe prodával. A to
například už za cenu levnějšího obalu nebo pomocných látek obsažených
v přípravku.
Schválení jednotlivých „biosimilars“ pro využití
v praxi je otázkou následujících let. Jde o proces velmi opatrný a
mnohem složitější než v případě schválení běžných generik. Konečné
rozhodnutí o nasazení takového přípravku u konkrétního pacienta by však
mělo vždy zůstat na ošetřujícím lékaři.
(veri)
Zdroj: Biosimilars a jejich použití v revmatologii 2012, Farmakoterapie www.tribune.cz
Fibromyalgie – nevšední diagnóza, kterou mnozí lékaři jen těžko hledají v paměti. Nepochopené a často „poddiagnostikované“ onemocnění. Pro svého nositele však velmi zatěžující a svým chronickým průběhem až zničující. I proto je důležité ji diagnostikovat a začít léčit včas.
Zajímá vás, proč je kojení pro matku i dítě tak důležité? Víte, jak správně kojit a jaké jsou nejčastější chyby? A jaké podmínky by měla vytvořit nemocnice pro kojící maminky? Zeptali jsme se primářky neonatologického oddělení Nemocnice Hořovice, která nám podala vysvětlení nejen k těmto otázkám ale i k mnoha dalším.
Revmatoidní artritida se v České republice objevuje u jednoho procenta populace. Postihuje tak zhruba sto tisíc lidí. Nejčastěji tímto zánětlivým onemocněním trpí ženy, které mají dědičné predispozice. V pořadu U lékaře o revmatoidní artritidě mluvil profesor Jiří Vencovský - předseda české revmatologické společnosti Jana Evangelisty Purkyněho, který zároveň pracuje v revmatologickém ústavu v Praze.
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
Budete-li kojit své dítě co nejdéle, snížíte tak pravděpodobnost, že u vás propukne revmatoidní artritida. Zjistili to vědci z Fakultní nemocnice v Malmö ve Švédsku. Cílem jejich studie bylo zjistit, zda kojení či užívání orální antikoncepce ovlivňuje budoucí riziko revmatického onemocnění.
