Bechtěrevova nemoc nemusí být rychlou cestou k invaliditě
11. 1. 2019
Bechtěrevova choroba má špatnou pověst a nebudeme zastírat, že do značné míry oprávněně. U každého má ale jiný průběh. Víte, jak ji ovlivnit ve svůj prospěch?
Revmatické nemoci jsou typické svojí mnohotvárností a pro Bechtěrevovu chorobu to platí dvojnásobně. Individuální rozdíly panují nejen v jejích příznacích, ale i v rychlosti jejího postupu a její intenzitě. Nemoc se může stále měnit. Zrychlovat svůj postup, zpomalovat ho, někdy se i sama od sebe zastaví.
Začátek „bechtěreva“? Velmi se různí
Rozvoj prvních příznaků trvá většinou řadu měsíců a jejich intenzita bývá mírná. Obvykle nějakou dobu trvá, než si nemocný vůbec uvědomí, že se něco děje. A někdy si to ani neuvědomí. Revmatické nemoci postihují typicky mladé lidi, a proto mohou být obtíže připisovány růstovým bolestem nebo sportovnímu poranění. Nemocného často dovedou k lékaři až další příznaky, jako jsou zvýšená teplota a nechutenství.
Jindy je počáteční průběh nemoci bouřlivý, bolestivost kloubů a páteře je od samého počátku výrazná. Rychlost nástupu ale není rozhodující. Kdo má letos nemoc velmi aktivní, může ji mít za rok daleko mírnější a naopak. Jediným způsobem, jak dostat „bechtěreva“ pod kontrolu, je včasná a účinná léčba.
Frustní nebo frustrovaná forma Bechtěrevovy nemoci?
Bylo vám řečeno, že máte frustní formu „bechtěreva“? Pak to znamená, že vaše nemoc postupuje pomalu, má mírné příznaky a malý vliv na kvalitu života. Neznamená to však, že nepotřebujete léčbu nebo že se může omezit na tlumení bolesti. Naopak. Dlouhé vyčkávání na dobu, „až bude hůře“, může představovat zbytečný rozvoj nevratných změn, které už žádná léčba nevyřeší.
Jak průběh onemocnění ovlivnit?
Pokud jsou vaše obtíže mírné, před zhoršováním nemoci vás ochrání zdravý životní styl. Co je pro bechtěreviky nejlepší? Určitě spolupráce s lékařem, aktivní zájem o léčbu, její dodržování a optimismus. Bez ohledu na formu nemoci.
Jen co na dveře zaklepe zima, už čekáme, až napadne první sníh a zamrznou rybníky. Pak totiž ke slovu přijdou sporty, jako jsou lyžování a bruslení. Oba tyto sporty jsou sice populární, bohužel ale ne příliš vhodné pro každého...
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Ty tam jsou časy, kdy se nemocným všeho druhu radilo, aby se šetřili. Heslem dneška je hlavně se hýbat. A není to jen nějaká momentální móda – prospěšnost pohybu je dokázána výzkumem.
Tato metoda byla vyvinuta psychologem Edmundem Jacobsonem před necelým stoletím. Ovšem i v dnešní době může pomoci odlehčit stres a nervozitu či uvolnit napětí v těle.
O Bechterevově nemoci si v pravidelném pořadu U lékaře ve Studiu Zet na rádiu BBC povídali MUDr. Tomáš Šebek s paní doktorkou Marií Sedláčkovou, primářkou Revmatologického a rehabilitačního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze.
Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je závažné a svými projevy život omezující chronické autoimunitní onemocnění revmatoidního charakteru. Průlom v terapii jejích těžkých forem přineslo až zavedení cílené biologické léčby. Ačkoli ani s využitím těchto moderních léčiv není možné Bechtěrevovu chorobu zcela vyléčit, jejich vliv na kvalitu života pacientů je obrovský a umožňuje jim návrat k plnohodnotnému životu.
