Novinky

Za vznikem revmatického onemocnění stojí více než jen dědičnost – část první

Za vznikem revmatického onemocnění stojí více než jen dědičnost – část první

Dědičnost hraje důležitou roli při vzniku překvapivě velkého množství lidských chorob. Zjednodušeně lze říci, že nám rodiče dávají do vínku určitou pravděpodobnost, že se u nás dané onemocnění projeví, a to prostřednictvím genů, které od nich získáváme...

Dědičnost hraje důležitou roli při vzniku překvapivě velkého množství lidských chorob. Zjednodušeně lze říci, že nám rodiče (prarodiče, rodiče prarodičů atd.) dávají do vínku určitou pravděpodobnost, že se u nás dané onemocnění projeví, a to prostřednictvím genů, které od nich získáváme. Jak je tomu v případě revmatologických nemocí?

Jeden jediný mocný gen

Mezi lidmi je v souvislosti s dědičností známa především takzvaná dědičnost monogenní. V takovém případě je za vznik onemocnění u potomka zodpovědný jediný pozměněný (mutovaný) gen. Tento gen může být předán od otce nebo matky, někdy je však k propuknutí choroby potřeba zdědění celého páru mutovaných genů od obou rodičů. Mezi nejznámější takto děděné choroby patří například hemofilie nebo cystická fibróza.

Nepříznivá kombinace genů a jiných okolností

U revmatologických onemocnění se však uplatňuje takzvaná dědičnost multifaktoriální. Představme si, že dítě od svých rodičů získá skupinu různých genů, se kterými je rozvoj například revmatické artritidy v budoucnu pravděpodobnější než u dítěte jiného. Říkáme, že má tato osoba k dané chorobě predispozici. Zda však onemocnění během života skutečně vznikne, záleží na mnoha jiných faktorech. Mezi ty patří například věk, pohlaví, výživa, jiné choroby a podobně.

Jak pomůžou dvojčata

Při studování typu dědičností se dnes využívá i pozorování dvojčat. Jednovaječná dvojčata mají totiž stejné geny, a tak lze sledovat, do jaké míry se na vzniku daného onemocnění podílí vlivy vnějšího prostředí a do jaké samotná genetika. A to se uplatní především právě u nemocí multifaktoriálně podmíněných.

Víte-li, že naši přímí příbuzní trpí nějakou z revmatologických chorob, ještě to neznamená, že se u vás toto onemocnění také projeví. Často je řada z nich „odstartována“ až nějakou infekcí, úrazem nebo stresovou životní situací, proto je dobré se těmto stavům co nejvíce snažit vyvarovat.

(veri)

Zdroj:

Další doporučené články

S bolestí beder pomohou nejen léky, ale i klid, koupele  a cvičení

S bolestí beder pomohou nejen léky, ale i klid, koupele a cvičení

Bolesti bederní a křížové části zad, tj. "dolních zad", jsou dennodenním chlebem praktického lékaře a ortopeda. Stěžují si na ně hlavně starší lidé, ale nevyhýbají se ani mladým pacientům. Nejčastěji přicházejí v důsledku přetížení svalových a šlachových struktur příslušné části zad.
28. 10. 2010 Bechtěrevova nemoc
Moje revma a experimenty se stravou

Moje revma a experimenty se stravou

Jste přesvědčeni o tom, že se zbavíte revmatického onemocnění pouze změnou stravovacích návyků? Na vašem místě bych na to ale nespoléhala.
25. 10. 2018 Bechtěrevova nemoc
Biomarkery předpoví průběh Bechtěrevovy nemoci

Biomarkery předpoví průběh Bechtěrevovy nemoci

Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se stát klíčem v nové terapii.
13. 8. 2013 Bechtěrevova nemoc
Budí vás nad ránem bolest zad? Návštěvu lékaře neodkládejte!

Budí vás nad ránem bolest zad? Návštěvu lékaře neodkládejte!

Většina z nás alespoň jednou v životě pocítila bolest zad. Ne vždy jde ale pouze o důsledek sedavého zaměstnání či špatného držení těla. Bolest v dolní části zad totiž bývá i jedním z prvních příznaků závažné Bechtěrevovy choroby.
4. 6. 2015 Bechtěrevova nemoc
Krevní test předpoví průběh Bechtěrevovy nemoci

Krevní test předpoví průběh Bechtěrevovy nemoci

Bechtěrevova choroba je značně individuální. Zatímco někteří nemocní žijí řadu let, aniž by je nemoc významněji omezovala v aktivitě, jiní se záhy po stanovení diagnózy stávají invalidními.
2. 9. 2012 Bechtěrevova nemoc
Bechtěrevici by měli cvičit každý den, večer i ráno, říká fyzioterapeutka

Bechtěrevici by měli cvičit každý den, večer i ráno, říká fyzioterapeutka

Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
26. 5. 2020 Bechtěrevova nemoc
Inzerce: