Bolest zad je velmi častým jevem – až 80 % lidí se s těmito potížemi někdy během svého života setká. Stejně časté jsou ale i mýty, které se okolo problémů se zády točí. Znáte sedm nejrozšířenějších?
Bolest zad je velmi častým jevem – až 80 % lidí se s těmito potížemi někdy během svého života setká. Stejně časté jsou ale i mýty, které se okolo problémů se zády točí. Znáte sedm nejrozšířenějších?
Mýtus 1.: Vždy seďte rovně
Pravda: Všichni víme, že hrbit se na židli je pro naše záda špatné. Nicméně pokud dlouho sedíte rovně a nehybně, vaše záda to také neocení. Pro úlevu od bolesti z dlouhého sezení se zkuste občas ve své židli opřít. Nohy by měly zůstat na zemi a dolní část zad by měla být lehce zakřivená. Také se snažte během dne stát (například při telefonování).
Mýtus 2.: Nikdy nezvedejte těžké předměty
Pravda: Pokud zvedáte těžký předmět, není důležitá jen jeho váha, ale také způsob, jakým jej zvedáte. Při zvedání se snažte být předmětu co nejblíže a přidřepněte si. Ke zvedání pak používáte sílu svých nohou.
Mýtus 3.: Odpočinek v posteli je nejlepší lék
Pravda: Odpočinek v posteli může pomoci akutně zraněným nebo nataženým zádům. Není ale pravda, že s bolavými zády nemáte z postele vylézat vůbec. Naopak bez pohybu se bolest může ještě zhoršovat.
Mýtus 4.: Bolest zad je způsobená jen zraněním
Pravda: Nemoci, které způsobují bolesti zad, jsou velmi různorodé – od zranění přes degenerativní onemocnění až po infekce.
Mýtus 5.: Sport bolest zad zhoršuje
Pravda: Pravidelné sportování je pro prevenci bolesti zad velmi důležité. Dokonce i pro akutní zranění zad je někdy doporučený mírný cvičební program, který postupem času nabírá na intenzitě.
Mýtus 6.: Tvrdá matrace je lepší
Pravda: Každému vyhovuje něco jiného. Španělská studie ukázala, že lidé spící na středně tvrdé matraci trpí bolestí zad méně než ti, kteří spí na matraci až příliš tvrdé.
Mýtus 7.: Nízká tělesná hmotnost, žádná bolest
Pravda: Být fit je nejlepší prevence. Bolest zad je častější u lidí, kteří mají nadváhu. Ale i příliš štíhlí lidé jsou bolestí zad ohroženi. Zvláště pak ti, kteří trpí poruchou příjmu potravy.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Minus 110 stupňů Celsia ve spodním prádle? Pro většinu lidí je to naprosto nepřijatelná představa. Pro lidi postižené revmatickými chorobami je tzv. kryoterapie, tedy léčba chladem, účinným způsobem zmírňování zdravotních obtíží.
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Pacienti s Bechtěrevovou chorobou (označováni jako bechtěrevici) mají často velké obavy, jak zvládnou žít, pracovat a radovat se ze života s touto nemocí. Stačí však dodržovat několik pravidel, která jim mohou pomoci vyhnout se mnoha nepříjemnostem.
Historicky byla Bechtěrevova choroba takřka výhradně popisována u mužů, zatímco ženám bylo toto revmatické onemocnění páteře diagnostikováno vzácně. Ovšem v posledních letech se přišlo na to, že i ženy trápí revmatické onemocnění zad a křížokyčelního kloubu. Jde o tzv. nonradiografickou axiální spondylartritidu (nr-AxSpA). Obě diagnózy pak patří mezi dvě různé formy jednoho onemocnění, tzv. axiální spondylartritidu (AxSpa).
Německý výzkum v nedávné době objevil nové látky, jejichž hladina v plazmě souvisí s postupem Bechtěrevovy nemoci. Pokud se tyto látky osvědčí, mohly by pomoci lékařům v hodnocení závažnosti nemoci nebo se stát klíčem v nové terapii.
