Novinky - psoriáza

Chronický zánět kloubů a páteře je jednou z nejčastějších komplikací lupénky. Někdy dokonce přichází dříve, než se lupénka projeví na kůži, ale zpravidla zůstává navždy. Co se při něm v kloubech děje a proč to tak bolí?

Máte pocit, že jste u svého dítěte našli známky lupénky? Obraťte se co nejdříve na dětského nebo přímo kožního lékaře. Odkládání vyšetření a domácí samoléčba mohou představovat zbytečné oddalování účinné léčby.

Když vás začne trápit bolest na patě, může to být způsobeno plantární fasciitidou. Nejčastěji vzniká u obézních žen středního věku či u osob, které vykonávají svou práci vestoje. V jejím ohrožení jsou ale i lidé trpící psoriatickou artritidou.

Máte psoriázu? Pak možná dobře víte, o čem bude řeč. Postižení nehtů, které tuto nemoc provází, je někdy sotva patrné, ale může být i invalidizující. Co nejdříve se proto poraďte se svým lékařem − potíže se totiž časem zhoršují.

Lupénka, chronické zánětlivé onemocnění postihující kůži, a psoriatická artritida, tedy zánětlivé onemocnění kloubů, mají mnoho společného. Kolik pacientů se potýká s oběma chorobami zároveň a která nemoc propuká dříve?

Každému člověku trpícímu lupénkou musí být léčba doslova sestavena na míru. V rámci hledání vhodné léčby může lékař přijít s návrhem vyzkoušet biologickou léčbu. O vhodnosti jejího výběru rozhoduje celá řada faktorů.

Většina jedinců trpících lupénkou si všimla, že jejich potíže se zmírňují během letních slunečných dnů. Není to náhoda, slunce skutečně může být pro psoriázu přínosné, musí se však využívat správně.

Lupénka postihuje nejen povrch těla, ale i sliznice uvnitř těla a existuje i tzv. orální psoriáza (lupénka v oblasti úst). Není nijak závažná, umí ale znepříjemňovat život. Často je dost obtížné tuto nemoc diagnostikovat, protože je relativně vzácná a má rozličné projevy.

Psoriáza může postihnout kůži kdekoli na těle. Zaútočit ale dokáže i na klouby a šlachy. To se často podepisuje na stavu dolních končetin.

Pokud si myslíte, že nemáte právo rozhodovat o své léčbě, mýlíte se. Každý nemocný má mít aktivní podíl na výběru a průběhu své terapie. A není to jen otázka zvyklostí – je to dokonce zakotveno v zákoně.