Krevní testy mohou předpovědět vznik revmatoidní artritidy
29. 4. 2010
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění vyznačující se zánětem kloubů, který poškozuje chrupavku i kosti. První příznaky mohou přicházet velmi nenápadně. Při efektivní diagnostice by ale mohly pomoci krevní testy.
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění vyznačující se zánětem kloubů, který poškozuje chrupavku i kosti. První příznaky mohou přicházet velmi nenápadně. Je proto velmi obtížné onemocnění rozpoznat včas. Při efektivní diagnostice by ale mohly pomoci krevní testy.
Revmatoidní artritidu je velmi důležité rozpoznat a léčit včas, aby bylo možno předejít těžkému postižení kloubů. Odborníci se proto začali ptát, zda by ji bylo možné předpovědět ještě před tím, než se dostaví první obtíže. Ve hře byla například možnost využití krevních testů.
Bílkoviny prozradí nemoc
Hladiny zánětlivých bílkovin, takzvaných zánětlivých markerů, jsou v krvi zvýšeny dokonce ještě před nástupem revmatoidní artritidy. Podle studie publikované v časopise Arthritis and Rheumatism to znamená, že by podobné krevní testy mohly být využity k předpovědi rozvoje onemocnění a tím umožnily včas zabránit patologickému procesu.
Výzkumný tým pod vedením lékařky Solbritt Rantapaa Dahlqvistové analyzoval vzorky krve 86 jedinců odebrané ještě před nástupem onemocnění. U této skupiny 69 vzorků potvrdilo rozvíjející se onemocnění. Navíc bylo prozkoumáno 256 kontrolních vzorků krve u zdravých jedinců. Byly změřeny koncentrace 30 různých cytokinů v plazmě.
Čtěte také:
Biologická léčba: zacíleno na cytokiny
Biologická léčba: revoluce v léčbě lupénky?
Usvědčující cytokiny
Výsledky průzkumu naznačují, že lidé, u kterých se později vyvine revmatoidní artritida, mají výrazně zvýšené hladiny cytokinů v krvi a množství těchto bílkovin je nápadně odlišuje od zdravých jedinců. U jedinců s rizikem revmatoidní artritidy je také na rozdíl od zdravých jedinců možné nalézt odlišnosti v imunitní odpovědi a specifické protilátky namířené proti tkáním vlastního organismu.
Výsledky studie nasvědčují tomu, že již několik let před tím, než se u dotyčných objeví příznaky revmatoidní artritidy, je aktivován imunitní systém a dochází k nastartování procesu, který vede k revmatoidní artritidě.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Pití alkoholu je známým rizikovým faktorem mnoha zdravotních obtíží: vzniku obezity nebo třeba řídnutí kostí. Navíc se jeho konzumace neslučuje ani s užíváním celé řady léčiv. Opatrnost je na místě i při revmatických nemocech.
Pro lidské tělo je obecně výhodnější získávat vitamíny a minerály z jídla než z tzv. doplňků. Chybění či nedostatek některých z těchto důležitých prvků se mimo jiné zdá být spojeno i s rychlejším postupem revmatoidní artritidy. Nabízíme seznam toho, co by našemu organismu nemělo chybět.
Pobyt na letním táboře dokáže zlepšit zdravotní stav dětí s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA). Když tento údaj podpoříme faktem, že většině dětí se na táborech líbí a vzpomínají na ně celý život, není důvod malé pacienty o tyto zážitky ochudit.
Lázeňská léčba má u nás velkou tradici. Využívá se jako součást léčby při četných onemocněních včetně revmatoidní artritidy. Wellness pobyty získávají na popularitě zejména v posledních letech. Jsou pro revmatiky vhodné stejně jako lázně?
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
