Kdy se pacient s Bechtěrevovou chorobou může těšit do lázní?
24. 3. 2009
Bechtěrevova nemoc je chronické degenerativní onemocnění, jehož léčba není nijak snadná. Lidé, kteří se s touto nemocí potýkají, jsou obvykle mladí, aktivní, v nejlepším věku.
Proto je kromě úspěchu léčby důležité i zachování kvality života, omezení nepříjemných projevů nemoci, jejích komplikací a zpomalení jejího dalšího postupu. K tomu může dobře posloužit i lázeňská péče.
Vedle farmakologické léčby hraje neméně důležitou roli rehabilitace, cvičení a lázeňské procedury. Pokud se s Bechtěrevovou chorobou léčíte, můžete se u svého lékaře informovat, za jakých podmínek je pro vás lázeňská péče dostupná.
Existuje více typů lázeňské péče. Věnujme se ale dvěma, které jsou z velké části hrazeny zdravotní pojišťovnou.
Komplexní lázeňská péče
Návrh na komplexní lázeňskou péči u pacienta s Bechtěrevovou chorobou podává obvodní lékař. Návrh musí být schválen revizním lékařem – lékařem zdravotní pojišťovny, u které jste pojištěni. Poté je podána žádost do lázní, které osloví přímo pacienta a navrhnou termín, kdy by měl do lázní nastoupit.
Při komplexní lázeňské péči se pacientovi s Bechtěrevovou chorobou dostává následujícího servisu (vše je hrazeno pojišťovnou):
stravování formou plné penze
standardní ubytování ve dvoulůžkovém pokoji
potřebná lékařská vyšetření
léčebné lázeňské procedury, které jsou smluvně sjednané mezi lázněmi a zdravotní pojišťovnou
Příspěvková lázeňská péče
Návrh na tento typ lázeňského pobytu musí opět podat obvodní lékař, návrh je poté schválen revizním lékařem. Pacient si v tomto případě může vybrat lázně, ve kterých chce pobývat, objednat si termín nástupu i požadavky na jednotlivé procedury. Pacient si sám hradí ubytování v lázních i stravu.
Zdravotní pojišťovna v tomto případě hradí:
lékařská vyšetření
lázeňské léčebné výkony
Pobyt v lázních pro pacienta s Bechtěrevovou chorobou obvykle trvá čtyři týdny, což je dostatečně dlouhá doba, aby bylo možné provádět pravidelně veškeré cviky a procedury, které napomohou zlepšení nebo zpomalení průběhu onemocnění. Pobyt v lázních by se měl opakovat každý rok. Důležitá je nejen skutečnost, že si pacient s Bechtěrevovou chorobou během pobytu odpočine a nabere nové síly do dalšího života, ale i to, že si během pobytu dokonale osvojí veškeré cviky, které by pak měl doma pravidelně cvičit.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
Bolesti bederní a křížové části zad, tj. "dolních zad", jsou dennodenním chlebem praktického lékaře a ortopeda. Stěžují si na ně hlavně starší lidé, ale nevyhýbají se ani mladým pacientům. Nejčastěji přicházejí v důsledku přetížení svalových a šlachových struktur příslušné části zad.
Velké množství závažných nemocí má společného jmenovatele – zánět. Ten velmi často postihuje klouby a způsobuje tak artritidu. Bojovat s ním lze mnoha způsoby. Jedním z nich je i změna jídelníčku.
Pacientská organizace Klub bechtěreviků už řadu let pomáhá lidem, kteří se potýkají s ankylozující spondylitidou (Bechtěrevovou chorobou). Revmatické zánětlivé onemocnění se projevuje zejména bolestmi a postupným tuhnutím zad. V České republice postihuje až 1 % osob, tedy 100 000 jedinců. Jedním z nich je i Jindřich Fanta (66), kterému byla nemoc diagnostikována ve 30 letech a který již 13 let stojí v čele této pacientské organizace.
Ty tam jsou časy, kdy se nemocným všeho druhu radilo, aby se šetřili. Heslem dneška je hlavně se hýbat. A není to jen nějaká momentální móda – prospěšnost pohybu je dokázána výzkumem.
Bolest zad – jedna z nejčastějších stížností, kterou ve svých ordinacích lékaři slýchávají. Potíže s touto částí těla zároveň bývají důvodem i mnoha pracovních neschopností. Věděli jste, že kvůli bolestem zad vyhledá odborníka alespoň jednou za život většina dospělé populace?
