Bolest zad – jedna z nejčastějších stížností, kterou ve svých ordinacích lékaři slýchávají. Potíže s touto částí těla zároveň bývají důvodem i mnoha pracovních neschopností. Věděli jste, že kvůli bolestem zad vyhledá odborníka alespoň jednou za život většina dospělé populace?
Vyvolávajících příčin bolestí zad může být více. Nejčastěji je to
mechanické uskřinutí při náhlém napnutí páteře
vyvolaném nevhodným pohybem. Je ovšem nutné mít na paměti, že problémy
se zády mohou signalizovat i jiná onemocnění, například Bechtěrevovu
chorobu.
Proč bolí záda
Nevysvětlitelná bolest.
Jde-li o bederní páteř, obvykle se potíže zlepší po odpočinku. Naproti
tomu u Bechtěrevovy choroby jsou bolesti a ztuhlost intenzivnější po
probuzení.
Věk. Problémy se zády většinou netrápí nižší
ročníky. Pokud si především mladí muži stěžují na bolesti páteře a boků,
měli by vyhledat lékaře a absolvovat krevní testy a
vyšetření rentgenem, CT či nejlépe magnetickou rezonancí. Někteří
odborníci věří, že rezonancí lze zachytit Bechtěrevovu chorobu
v počátečních stadiích.
Rodinná zátěž. Lidé s určitými
genetickými znaky nesou vyšší riziko pravděpodobnosti, že se u nich
nemoc objeví, ale není to 100% jistota. Zatím je popsáno na 30 genů,
které se mohou na onemocnění podílet. Pokud máte příbuzného trpícího
Crohnovou chorobou, lupénkovou artritidou či Bechtěrevovou nemocí, je
riziko vyšší.
Zhoršující se potíže. Prosté bolesti zad
mohou přijít a odejít. U bechtěreva nikdy neustanou úplně. Cvičení a
léky proti bolesti mívají jen částečný efekt. Postiženému hrozí postupný
srůst obratlů a nehybnost daného úseku páteře.
Léčba
bolesti zad spočívá v tlumení běžně dostupnými léky. Pokud je diagnóza
Bechtěrevovy nemoci jistá, má lékař možnost předepsat přípravky zacílené
přímo na určité látky imunitního systému, které zánět a následnou
bolest způsobují.
Zablokovaná krční páteř, úraz, špatné držení těla, ale i Bechtěrevova nemoc. Bolesti hlavy mohou mít často příčinu v problémech se zády, zejména v oblasti krku a horní části hrudníku. Důvod vašich obtíží přitom odhalí jedině lékař, návštěvu ordinace tak není v případě výrazných a dlouhodobých bolestí vhodné odkládat.
Zaklonit hlavu a pozorovat mraky na obloze, vyndat knížku z horní police, ohlédnout se za sebe – pro zdravého člověka jde o běžné činnosti, které vykonává samozřejmě.
V předchozím článku jsme vás seznámili s příběhem Vlaďky – odvážné a aktivní ženy, která sama trpí Bechtěrevovou chorobou. A její elán bychom jí všichni mohli rozhodně závidět.
Ještě poměrně nedávno nás rodiče i lékaři strašili nevábně chutnajícím i vonícím rybím tukem. Přesto jistě nikdo nepochyboval o jeho pozitivním účinku na organismus. V současné době se naštěstí situace změnila. Rybí tuk již dostanete jako želatinovou tobolku, kterou zapijete vodou.
O Bechterevově nemoci si v pravidelném pořadu U lékaře ve Studiu Zet na rádiu BBC povídali MUDr. Tomáš Šebek s paní doktorkou Marií Sedláčkovou, primářkou Revmatologického a rehabilitačního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc je revmatické autoimunitní onemocnění, které sice nelze vyléčit, ale lze jej léčit. Vzhledem k povaze onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému postižení až tuhnutí páteře, případně jiných kloubních spojení, je kromě léčby zásadní i pravidelné cvičení. Jaké konkrétně a jak často, jaké další pohybové aktivity jsou pro pacienty vhodné a na co jiného by si měli dát pozor, popisuje v rozhovoru Mgr. Maja Špiritović, Ph.D., fyzioterapeutka z Revmatologického ústavu v Praze.
