Pokud vás trápí dlouhodobá ztuhlost a bolest zad nebo kloubů, neváhejte navštívit svého praktického lékaře. Ten vás zevrubně vyšetří a případně doporučí návštěvu některého specialisty.
– revmatologa, ortopeda nebo neurologa. Na tyto odborníky se samozřejmě můžete obrátit i přímo bez zprostředkování.
Diagnostika Bechtěrevovy nemoci obecně, její léčba a průběžné sledování pacientů spadá do oboru revmatologie. Oddělení revmatologie se obvykle nachází v každé větší nemocnici, ve větších městech existují i revmatologické ambulance nebo specializovaná centra.
Revmatolog jako lékař číslo jedna
Protože Bechtěrevova choroba je chronické celoživotní onemocnění, budete svým revmatologem zváni na kontroly a pravidelně sledováni.
V rámci diagnostiky i léčby Bechtěrevovy nemoci se můžete navíc dostat do péče rozličných specializovaných medicínských oborů. Nejčastěji však kromě revmatologa přijdete do styku se svým praktickým lékařem, ortopedem, neurologem a očním lékařem.
Buďte aktivní
Léčba Bechtěrevovy nemoci vyžaduje dlouhodobý odborný přístup. Tato choroba bohužel není při dnešních léčebných možnostech zcela vyléčitelná a podávané léky se zaměřují na zmírnění příznaků a zpomalení progrese onemocnění.
Potlačení zánětu pomocí léků
Používané skupiny léků se zaměřují na potlačení zánětlivé aktivity a na potlačení imunitního systému, který reaguje proti tkáním vlastního těla. Sem patří nesteroidní antirevmatika, kortikoidy a imunosupresivní léky.
V současné době se navíc rozvíjí poměrně nová skupina léčiv náležejících do takzvané biologické léčby. Tyto léky také dokážou potlačovat přehnanou a nenormální reakci imunitního systému, avšak činí tak velmi cíleně na základě detailních poznatků o spouštěčích a průběhu imunitní reakce. Proto mají výrazně menší nežádoucí účinky než klasické imunosupresivní léky.
Rehabilitace jako důležitá součást léčby
U málokteré choroby jsou právě natolik důležité, jako právě u Bechtěrevovy nemoci. Díky vhodné rehabilitaci je možné zpomalit rozvoj nemoci i její další průběh. Měla by se proto stát každodenní součástí života. Kromě cvičení je nutné dodržovat určitá režimová opatření, dbát na správné držení těla a vhodnou polohu při spánku.
V předchozím článku jsme vás seznámili s příběhem Vlaďky – odvážné a aktivní ženy, která sama trpí Bechtěrevovou chorobou. A její elán bychom jí všichni mohli rozhodně závidět.
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Zaklonit hlavu a pozorovat mraky na obloze, vyndat knížku z horní police, ohlédnout se za sebe – pro zdravého člověka jde o běžné činnosti, které vykonává samozřejmě.
Ty tam jsou časy, kdy se nemocným všeho druhu radilo, aby se šetřili. Heslem dneška je hlavně se hýbat. A není to jen nějaká momentální móda – prospěšnost pohybu je dokázána výzkumem.
Bolest zad je velmi častým jevem – až 80 % lidí se s těmito potížemi někdy během svého života setká. Stejně časté jsou ale i mýty, které se okolo problémů se zády točí. Znáte sedm nejrozšířenějších?
Cigaretový kouř může u osob s ankylozující spondylitidou až pětkrát znásobit působení zánětu na poškození kostí. Muži, kteří kouří, jsou v porovnání se ženami nekuřačkami vystaveni dokonce třináctinásobnému riziku.
