Ruský neurolog, psychiatr a fyziolog Vladimír Michajlovič Bechtěrev je známý zejména díky Bechtěrevově nemoci, kterou poprvé popsal právě on. Význam tohoto lékaře a vědce v dějinách medicíny byl však mnohem větší.
Ruský neurolog, psychiatr a fyziolog Vladimír Michajlovič Bechtěrev je známý zejména díky Bechtěrevově nemoci, kterou poprvé popsal právě on. Význam tohoto lékaře a vědce v dějinách medicíny byl mnohem větší a jeho objevy překračovaly svoji dobu.
Jen pět hodin spánku
V. M. Bechtěrev byl osobností s pozoruhodnou vytrvalostí a silou. Říká se, že potřeboval maximálně pět hodin spánku denně. Kdekoliv a kdykoliv – ať už během konferencí, jízdy v kočáře, nebo v noci – ve své ložnici pracoval na svých poznatcích a psal další a další rukopisy.
Bechtěrev sám publikoval více než 700 vědeckých studií a vydal deset knih. Ve svém díle se věnoval zejména poznatkům týkajícím se reflexů, neurologie a psychiatrie. Jeho kniha vydaná v roce 1921 byla syntézou dosud publikovaných prací a shrnovala výsledky třicetileté práce.
Lékař, nebo drsný muž?
Bechtěrev byl ve své době bezesporu velmi zajímavou a nepřehlédnutelnou osobností. Ve svých padesáti letech byl podsaditý, se širokými rameny, s hlavou mírně předkloněnou na masivní šíji. Jeho pichlavé černé oči pod tmavým hustým obočím spolu se stříbrným plnovousem a šedými vlasy sčesanými k jedné straně dovytvářely obraz drsného severského muže.
Hádky o mozek
Během padesáti let života se Bechtěrevův osud mnohokrát zkřížil s v dnešní době známějším I. P. Pavlovem. Bechtěrevův pohled na vztah mezi lidským mozkem a chováním byl ale mnohem ucelenější, než jak tomu bylo u Pavlova, který kladl důraz zejména na výsledky experimentů.
Mnohaleté přátelství obou vědců skončilo hádkou o funkci lidského mozku, po které na sebe zanevřeli a nechtěli jeden o druhém už ani slyšet. Až šest let po Bechtěrevově záhadné smrti Pavlov doznal, jak moc mu dohady a rozmluvy s Bechtěrevem chybí.
Bechtěrevova choroba je zánětlivé kloubní onemocnění, které postihuje převážně mladé jedince. Nelze je bohužel vyléčit, a tak nemocné doprovází celý život. Nabízíme několik tipů, jak se lze se zánětem kloubů poprat i ve vyšším věku tak, abyste stále zůstali fit a ve formě.
Ankylozující spondylitida neboli Bechtěrevova nemoc postihuje především páteř a pohybový systém obecně. Nebezpečí ovšem hrozí i jinde v organismu. K jakým chorobám jsou tito pacienti náchylnější?
Chystáte se ke koupi nové matrace? Pak věnujte pozornost následujícím řádkům. Špatná volba totiž může pro vaše záda znamenat katastrofu. Během spánku dochází k regeneraci svalů a uvolnění páteře. Bez dostatečné opory jsou ale svaly napnuté a páteř zkřivená. Není se pak čemu divit, když se budíme rozlámaní a unavenější než večer. Jak vybrat správnou matraci a všem těmto problémům předejít?
Dnes čtyřiačtyřicetiletá Hanka si od lékařů vyslechla diagnózu Bechtěrevovy choroby ve svých čtyřiadvaceti letech. Již tři roky před tím trpěla nepříjemnými bolestmi zad a nikdo nemohl přijít na to, proč tomu tak je. Chvíli trvalo, než se smířila s vědomím, že jde o onemocnění na celý život. Dnes už ví, že ačkoliv má smysl proti bechtěrevovi neustále bojovat, a to především každodenním cvičením, v některých věcech je potřeba se s ním takříkajíc sžít.
Mezi revmatiky koluje řada mýtů o terapii stravou. Vznik těchto zpráv je přirozený, protože léčba revmatických onemocnění má nežádoucí účinky, kterých se část pacientů bojí. Nicméně žádné potraviny nedokážou to, co léky. Jaké mýty jsou nejčastější a které vyloženě nebezpečné?
Zrádnost Bechtěrevova onemocnění spočívá v jeho pomalém průběhu. Člověk si nemůže všimnout, že je na páteři něco špatně. Že to, co se tam odehrává, je nezvratný proces.
